Sachta jako precerpavaci elektrarna? DerSpiegel Nr. 45/2011

Mozna by to mohlo byt jako namet na dasli clanek? V predposlednim cisle casopisu Der Spiegel je celkem rozsahly clanek o pilotnim projektu v porruri o prestavbe byvale sachty na precerpavajici elektrarnu- pad vody z vysky 1 km s vyuzitim ohrate vody o teplote 40°C. Provoz tamich sachet jeste do roku 2013 dotovan statem tak se hleda jejich vyuziti.

zde je nacurtnut podobny system:

http://www.pflichtlektuere.com/15/12/2010/eine-zukunftsidee-energiespeicherung-unter-tage/

video:

http://videos.t-online.de/bergwerke-als-energiespeicher/id_50890226/index

Re: Sachta jako precerpavaci elektrarna? DerSpiegel Nr. 45/2011

Děkuji za námět. Málokdy se stane, že mě čtenáři upozorní na něco, o čem jsem v životě neslyšel. A tohle je ten případPříležitostně to proženu německými weby a uvidím, zda nevydoluji ještě nějaké informace.

Thoriový reaktor?

Hezký den. Jaký na to máte názor? Někde jsem četl že se to snad i dělá. http://kremlik.blog.idnes.cz/c/228074/Kdo-zabil-bezpecnou-jadernou-energetiku.html

Re: Thoriový reaktor?

Podle mého názoru je to jedna z perspektivních cest jaderné energetiky. Rozhodně stojí za to investovat do výzkumných programů v této oblasti. Velmi dobré znalosti a dlouhodobé zkušenosti s thoriovým palivovým cyklem mají v Indii. V Evropě se o indickém jaderném vývojovém programu téměř nehovoří, ale rozhodně stojí za pozornost. Pokud vím, tak v současné době indové považují za nejperspektivnější AHWR, tzn. reaktor moderovaný těžkou vodou a chlazený vodou. Doporučuji (http://en.wikipedia.org/wiki/Advanced_Heavy_Water_Reactor) a především materiál WNA a indické vlády v odkazech. V materiálu WNA (http://www.world-nuclear.org/info/inf62.html#b) je spousta informací o všech technologiích, které souvisí s thoriem. Kdyby do thoria globálně šly stejné prostředky jako do fúze (včetně nepřímých tzv. obecně fyzikálních výzkumů), tak jsme už s JE asi někde jinde.

:d

Napadlo me to same... Je videt ze Braniborský premiér nema ani sajnu co jeho super COOL vyrok vlastne znamena . Je to zajimavy zacatek ,ale podle meho je par desitek let od realne realizace...(A mozna nikdy ani realizovan nebude)...

"Kvantový skok kupředu" bude nejspíš ve smyslu

pohybu o pouhé kvantum...

Dlouhá cesta

Ahoj Petře,

Díky za osvětu.

Vypadá to, že vodík má před sebou ještě dlouhou cestu....

Ondra

Re: Dlouhá cesta

Ondro, myslím si, že skutečně asi jednou doba vodíku přijde, ale to až nám začne s fosilními zdroji pořádně téci do bot, a to ještě nějakou dobu potrvá

idea dobrá, ale ne jako "velká" elektrárna

Mně se tahle idea líbí, byť rozhodně to není kdovíjaká novinka. Smysl u takového řešení bych ale viděl spíše v menším měřítku domácích a "obecních" elektráren. Ve velkém měřítko vidím jako ideální použití jaderných elektráren, které umožňují obrovské výkony, stabilní provoz a jsou velmi čisté. Pro průmysl je takový zdroj ideální, navíc to jsou velcí partneři a dokážou si s energetickou společností dohodnout zajímavé ceny. Naopak pro domácnosti jsou velké, téměř monopolní zdroje nepříjemné - elektřinu potřebují, ale do tvorby cen nemají moc co mluvit. Nemají dostatečnou sílu. V případě, že by měli možnost mít podobné menší zdroje, mohlo by to být pro ně cenově zajímavé. Navíc by to mohlo být zajímavé i pro auta - imho vodíkové hybridy jsou vhodnější než čistě elektrická auta.

Pomiňme teď prosím investiční náklady této konkrétní elektrárny (dle informací je cena za megawatt dvojnásobná oproti Temelínu), je to pilotní provoz a v případě nějaké sériové výroby by mohly ceny vypadat jinak.

Re: idea dobrá, ale ne jako

Nejdříve poznámku k ceně za MW (instalovaný výkon). U těchto čísel je potřeba dávat opravdu velký pozor. Vzhledem k podstatně vyššímu koeficientu využití instalovaného výkonu vyrobí jaderný MW za rok cca 4x více elektřiny než větrný MW (!). Takže technologie lze smysluplně ekonomicky srovnávat přes cenu za vyrobenou MWh (práci) a nikoliv instalovaný výkon. Je to i logické, u elektrárny vás zajímá její výsledný produkt (vyrobená elektřina) a nikoliv to, jak má provozovatel nadimenzované výrobní kapacity (instalovaný výkon) Ještě markantnější je to u FV, kdy jeden MW vyrobí oproti MW v JE cca 8-9x měně elekřiny.

Jinak s názorem, že by tento koncept mohl být využit u menších obecních elektráren + tepláren, lze souhlasit. A podle mého to bude i cesta, kterou se bude tato technologie ubírat. Ostatně některé vesnice v Dánsku se už hodně blíží vodíkové energetice, samozřejmě v příslušném "vesnickém" měřítku.

kvantový skok

Pokud budeme brát "kvantový" jako nejmenší možný, pak lze s Matthiasem Platzeckem celkem souhlasit. Doufám jen, že při tom nedochází i k nějakému tunelovému jevu :-)

Řešení možná není bezchybné, ale je tak jako tak

lepší než doposud. Distributoři aspoň nemohou remcat, že jim nadměrný výkon, když hodně fouká, rozhodí přenosovou soustavu. S tou účinností bych to také neviděl tak bledě, protože i v elektromobilech není účinnost 100%. Tedy dejme tomu účinnost elektrárny, ztráty přenosem, účinnost elektromotoru... dostaneme se jen na o málo vyšší hodnotu než u toho vodíku. Je to ovšem laický odhad. Jistě byste to dokázal vypočítat přesněji.

Re: Řešení možná není bezchybné, ale je tak jako tak

To je pravda... jenom se bude remcat ze to zbytecne plati na danich (urcite na to bude dotace) misto neceho levnejsiho.

Co dělají s kyslíkem?

Pouští do atmosféry a pak spalují vodík přímo ve vzduchu? Tím ale dosáhnou teplot, kdy se jim slučuje kyslík a dusík a vznikají dost sajrajty, vhodné tak pro ničení ozónové vrstvy nebo jako vysoce účinný skleníkový plyn.

Re: Co dělají s kyslíkem?

Také jsem se pídil po bližších informacích k procesu spalování H2, ale prozatím nedopídil. Takže bohužel, nevím. Nicméně provozovatel musel získat patřičná povolení dle Bundes-Immissionsschutzgesetz, takže osobně předpokládám, že problematika NOx je uspokojivě vyřešena.

zatím jediná cesta, spolu s úspornými technologiemi

proti odporu těžařů...skepticizmus technologů nemam moc rád .(zelený mozky takynee)

Re: zatím jediná cesta, spolu s úspornými technologiemi

No jo, ale kde končí realismus a začíná skepticismus?