Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
N

NewDorianGray

30. 10. 2011 13:09
Chápu, že ztráty ve výši 49%,

účinnost paroplynového cyklu nezapočítávám, ten by byl i bez přídavného cyklu elektrolýza-komprese stejně nezbytný, mohou vypadat jako vysoké. Přesto se domnívám, že tento akumulační proces může být v budoucnosti v závislosti na růstu cen fosilních paliv konkurenceschopný. Cena energie ve špičce může relativně nízkou účinnost cyklu kompenzovat. Narozdíl od zbrklé podpory FV, která přišla dříve, než bylo lidstvo technologicky připraveno, by toto mohla být cesta. Je třeba si uvědomit, že JE dokáží pracovat v rozmezí 98-101%, aternativní zdroje spíše síť jako celek destabilizují. Jediné zdroje schopné regulovat dodávku jsou zádržné vodní a špičkovací fosilní elektrárny. Tento cyklus má potenciál blízký přečerpávacím elektárnám. Zatím nejnadějnější projekt.

0 0
možnosti
PN

Nejedlý

30. 10. 2011 13:27
Re: Chápu, že ztráty ve výši 49%,

Myslím, že jsme zhruba v souladu. Cena fosilních zdrojů je třeba jedna z těch zmiňovaných okrajových podmínek. Ale v poslední době se objevuje poměrně hodně informací o tom, že s fosilní  energetikou výrazně zahýbá těžba břidlicového plynu, což má plynové energetice výrazně "prodloužit život". Pokud by toto skutečně nastalo, tak to bude dle mého poměrně výrazný faktor proti rozvoji H2 energetiky. A poznámečka, pokud myslíte využití instalovaného výkonu JE 98% a vyšší, tak nad 98% se dostane pouze několik elektráren na světě. V roce 2010 to byly tuším palo Verde 2 (USA) a možná ještě Isar 2 (NSR).

0 0
možnosti
UC

emersonskej

30. 10. 2011 12:43
Docela by mě zajímala výsledná cena ...

... elektřiny vyrobené v této tzv. hybridní elektrárně.

1 0
možnosti
PN

Nejedlý

30. 10. 2011 13:14
Re: Docela by mě zajímala výsledná cena ...

Tak to jsme dva:-). Z podkladů, které jsem našel, vyplývá, že celkové investiční náklady byly něco nad 21 milionů eur. Z toho 90% "vládní" peníze a zbytek provozovatel. Dokonce se mi nepodařilo objevit odhadovanou roční výrobu celé elektrárny 6 MWe, abych mohl vypočítat předpokládaný koeficient využití instalovaného výkonu celé elektrárny včetně vodíkového systému a nikoliv pouze CHP jednotek. Nicméně předpokládám, že právě z důvodu získání relevantních technických a ekonomických dat byl pilotní projekt vybudován.

0 0
možnosti
  • Počet článků 157
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3028x
Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).