Cesta EU k budoucnosti bez uhlíku
V roce 2007 přijala Evropská rada závazek snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20%, případně o 30%, pokud se k obdobnému závazku přihlásí i další světoví znečišťovatelé – především USA a Čína. Dalším kulatým závazkem k roku 2020 bylo zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů na 20% a nepovinný směrný ukazatel zvýšení energetické efektivity rovněž o 20%.
V říjnu 2009 vrcholní představitelé členských států EU oficiálně přijali argumentaci Mezivládního panelu OSN ke změně klimatu (IPCC) o nutnosti radikálního omezení emisí skleníkových plynů z důvodu odvrácení bezprostředně hrozících nevratných klimatických změn s ničivými globálními dopady a odsouhlasili si velmi ambiciózní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80-95% v porovnání s referenčním rokem 1990.
Zmiňovaná „cestovní mapa“ má formulovat konkrétnější představy administrativy EU ohledně dosažení prezentovaných emisních cílů. Je zřejmé, že požadavek na snížení emisí skleníkových plynů v roce 2050 na pouhou pětinu oproti roku 1990 má ohromný dopad prakticky na všechny sféry života společnosti, zejména na energetiku, průmysl, dopravu a zemědělství. Ať si namáhám paměť sebevíc, nevybavuji si úkol takového monstrózního rozsahu, který by EU musela ve své historii řešit.
Zaměřím-li se na sféru svého profesního zájmu, tj. elektroenergetiku, tak mohu konstatovat, že v tomto sektoru se předpokládá totální redukce emisí skleníkových plynů v následujících čtyřiceti letech. Do roku 2030 mají být v tomto sektoru sníženy emise o 54-68%, k roku 2050 o 93-99% (!).
Prostředkem k dosažení tohoto cíle má být přechod energetického mixu na „nízkouhlíkové technologie“ výroby elektřiny. V materiálu jsou jako příklad zmiňovány následující:
- spalování fosilních paliv, myšleno však téměř výhradně ve zdrojích s implementovanou technologií zachycování a ukládání uhlíku CCS (Carbon Capture and Storage)
- obnovitelné zdroje
- jaderná energetika
A zde končí končí environmentální teorie autorů dokumentu a začíná technická praxe, ke které si dovolím připojit několik poznámek.
Země EU resp. ENTSO-E vyrábí v současné době (statistika za r. 2009) více než polovinu elektřiny spalováním fosilních paliv. Technologie CCS, které mají mávnutím kouzelného proutku udělat z fosilních paliv „nízkoemisní zdroj“, jsou čítankovým příkladem střetu „uhlíkové ideologie“ s fyzikální a technickou realitou. Čtenáři mohou ve starším autorově textu nalézt nástin důvodů, proč se část veřejnosti, která utrpěla technické vzdělání, vyjadřuje velmi skepticky o možném budoucím masivním rozšíření a vůbec o technické a potažmo ekonomické smysluplnosti této technologie (zde). Nicméně podle materiálu by se technologie CCS měla po roce 2035 rozšiřovat v rámci EU opravdu v masivním měřítku.
Obnovitelné zdroje (OZE) jsou evergreenem dnešní doby. Myslím, že i technikou naprosto nedotčení čtenáři tuší, že skutečně masivní „celoevropské“ nasazení zdrojů vyrábějících elektřinu v bezprostřední závislosti na přírodních vlivech a nikoliv podle potřeb a požadavků odběratelů s sebou nese technické potíže. A zřejmě nebudou překvapeni ani přímou úměrou mezi zvyšujícím se podílem těchto zdrojů a potížemi. Ačkoliv v posledních dvou dekádách došlo k naprosto bezprecedentnímu rozvoji OZE (především vítr a fotovoltaika), tak v rámci EU resp. ENTSO-E jsou největším OZE stále vodní elektrárny se svým cca 13% podílem na výrobě elektřiny, přičemž na všechny ostatní OZE dohromady připadá cca 7%. Lapidárně řečeno, podíl OZE na výrobě elektřiny je relativně malý, zato potíže jimi způsobené jsou veliké. Nicméně dnešní (elektro)technika je na takové úrovni, že lze podíl OZE v energetickém mixu zvýšit, a to dokonce výrazně. S dodatkem, pokud to ovšem někdo (EU, členské státy, spotřebitelé) budou ochotni platit.
A nyní se dostáváme k jaderným elektrárnám, které v současné době vyrábí zhruba 30% evropské elektřiny. Chcete-li „nízkoemisní“ či „bezuhlíkové“ elektřiny. Pokud se vrátíme k úvodní informaci o snížení emisí z výroby elektřiny o 93-99% k roku 2050, velmi diskutabilnímu „přínosu“ technologie CCS a relativně malému podílu OZE na vyrobené elektřině, musíme dojít k pouze jedinému závěru. A tím je výrazné posílení zastoupení jaderných elektráren v budoucím energetickém mixu. Ostatně nedávné prodloužení provozu jaderných elektráren v Německu je jedním z příkladů, že i v zemi OZE zaslíbené neprobíhá jejich rozvoj tak rychle, jak „předepisují“ ambiciózní cíle snižování emisí.
Je zřejmé, že tento program je podmíněn investicemi bez nadsázky gigantického rozsahu. Podle materiálu by měl být na tyto účely každoročně navýšen investiční rozpočet 19% HDP EU o dalších cca 270 miliard eur (tj. 1,5% ročního HDP EU), výdaje na výzkum v následující dekádě o celkem 50 miliard eur, roční výdaje na CCS by měly činit 10 miliard eur. Na druhé straně by díky zvyšování energetické efektivnosti a rozvoji OZE měly náklady na paliva klesat o 175 až 320 miliard eur ročně. Mám-li vyjádřit svůj laický ekonomický názor, tak materiál prezentuje celý projekt tak, že na něm „nelze prodělat“.
Na závěr si dovolím vyjádřit osobní názor k prezentovanému tématu. Jedinou smysluplnou cestou k budoucí „bezuhlíkové“ ekonomice EU je postupná záměna dožívajících fosilních zdrojů za zdroje jaderné, a to včetně energetického sektoru výroby tepla. A slovem „postupná záměna“ chci naznačit, že celý proces bude trvat zřejmě mnohem déle, než si představují úřednici Evropské komise. Nedomnívám se ani, že technologii CCS čeká tak zářivá budoucnost, jak je v materiálu prezentována. Rovněž podíl OZE na budoucím energetickému mixu bude i přes setrvalou politickou podporu výrazně menší, než si mnozí horliví zastánci zřejmě představují, přičemž důvody jejich omezeného rozšíření budou jak fyzikální, tak i ekonomické povahy.
Rovněž je zřejmé, že cesta EU k budoucnosti bez emisí skleníkových plynů bude dlážděna desítkami bilionů eur, které budou muset konec konců zaplatit obyvatelé členských států ze svých daní. A otázka zní: opravdu budou chtít budoucnost bez uhlíku platit?
(Psáno pro blog.iDNES)
Petr Nejedlý
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů
Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.
Petr Nejedlý
O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu
Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Prodej domu v Bystřici u Benešova, ulice Líštěnecká
Líštěnecká, Bystřice, okres Benešov
2 249 000 Kč
- Počet článků 157
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3028x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
Co právě poslouchám
- Magdalena Kožená: Ah! Mio Cor (Händel Arias)
- Magdalena Kožená: Bach arias
- Jean-Baptist Lully: Te Deum
- Magdalena Kožená: Lamento (Bach family arias)
- Magdalena Kožená: Vivaldi