Kolik lidí ročně zabíjí Greenpeace?

10. 06. 2009 17:24:27
Takovou střelbu do vlastních řad jsem od Greenpeace opravdu nečekal. I když nepochybně nechtěnou.

Hnutí Greenpeace dnes uveřejnilo tiskovou zprávu č. 14/2009 o rekonstrukci elektrárny Prunéřov II a uspořádalo taškařici pro média. Ve zprávě se uvádí, že 7 milionů tun emisí CO2 z této elektrárny ročně zabije 63 lidí. Nechci na tomto místě rozvíjet podrobnou technickou diskuzi o tom, jaké technické řešení elektrárny hodlá investor v Prunéřově II realizovat, jaké jsou nejlepší dostupné technologie ve světě, a jestli jsou tyto technologie opravdu vhodné pro konkrétní typ paliva a konkrétní lokalitu. Ostatně této diskuze by se mohla kvalifikovaně účastnit pouze malá část čtenářů. Považujme tedy pro naši následující polemiku údaj o 63 mrtvých kvůli emisím CO2 z Prunéřova II za nezvratný fakt a přistupme na způsob argumentace „á la Greenpeace“.

Je to opravdu zvláštní shoda náhod. Před pár dny jsem zde na blogu uveřejnil článek o emisích CO2 z různých energetických zdrojů. Výsledky byly naprosto jednoznačné: jaderné, vodní a větrné elektrárny vykazují nejnižší emise CO2 na vyrobenou kWh elektřiny. Závěr je nasnadě: nejlepším řešením výroby elektrické energie z hlediska emisí CO2 je výstavba jaderných, vodních a větrných elektráren.

V případě České republiky už máme ohledně velkých vodních elektráren opravdu „vymleto“, není je kde postavit. Pokud ovšem nechceme vystěhovat tisíce našich spoluobčanů z jejich domovů. Nehledě na to, že proti novým vodním elektrárnám brojí ekologistické iniciativy. V čele s hnutím Greenpeace.

A jaderné elektrárny? Je všeobecně známo, že hnutí Greenpeace je zavilým odpůrcem jaderné energetiky v celosvětovém měřítku, v Evropě zvláště. V případě České republiky již bylo vícekrát veřejně avizováno, že výstavba nových jaderných elektráren naprosto nepřipadá v úvahu.

Důsledek? Výrobci elektřiny musí zajišťovat výrobu z jiných zdrojů, především spalováním fosilních paliv. Obnovitelné zdroje se samozřejmě uplatňují rovněž a budou čím dál tím víc, například zmiňované větrné elektrárny. Ovšem velikost jejich výroby nemůže konkurovat například zdrojům jaderným. A celková výroba elektřiny rok od roku stoupá kvůli vzrůstající spotřebě. Hovoří se o zemním plynu, což je z hlediska emisí CO2 pouze přechod z největšího bláta do louže.

Každoroční provoz dvou bloků jaderné elektrárny Temelín uspoří oproti spalování hnědého uhlí 9,6 až 14,4 milionu tun CO2. Použiji-li stejnou metodiku výpočtu jako Greenpeace, dostanu se k číslu 86 až 130 zachráněných životů. Proč se tedy aktivisté Greenpeace přivazovali k bráně elektrárny, místo toho aby chodili v průběhu výstavby zdarma na brigádu a napomohli jejímu co nejrychlejšímu spuštění, což by znamenalo záchranu životů nejchudších obyvatel rozvojových zemí?

Takže pro sebe se mohu pouze zeptat.
Kolik projektů na výstavbu vodních a jaderných elektráren se hnutí Greenpeace podařilo v celosvětovém měřítku zablokovat nebo pozdržet?
Kolik procent emisí CO2 mohly tyto elektrárny ušetřit?
Kolik tisíc lidí by mohlo ještě žít?

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | středa 10.6.2009 17:24 | karma článku: 48.08 | přečteno: 24388x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 1215 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

14.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 17.46 | Přečteno: 705 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 22.50 | Přečteno: 1161 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 31.29 | Přečteno: 1373 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Ábelovský

Tak na tohle, se opravdu těším celou zimu

... a když pak pomalu přichází jaro, nemohu se dočkat až rozkvetou mandloně, až začnou kvést vlčí máky, kopretiny a další drobná kvítka, jejichž všechna jména ani neznám. Pár pozdravení jara - fotoblog.

16.2.2019 v 11:09 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 233 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Mám hlad!

Stojím u dveří české kamarádky a ona po mě hází stopky se zbytky jahod, které jedla. Tekly mi sliny, protože jsem měla hlad. Byli jsme tak chudí, že jahody nebo pomeranč byl pro nás nedosažitelný. Ten den jsem vyspěla.

16.2.2019 v 9:06 | Karma článku: 25.66 | Přečteno: 660 | Diskuse

Dáša Stárková

Poslední rok cítka

Jsem asi divná, ale nijak to neprožívám, ani předtím čtyřicet. Proč taky. Vrásky ani celulitida mi nezmizí, zadek se nezmenší, prsa ne-pushupnou, roky ani kila neubudou a holt nosím brýle na blízko. Nemládnu, ale stará se necítím.

16.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 11.79 | Přečteno: 138 | Diskuse

Martina Studzinská

Vážená profese

Poslední dobou se hodně píše o tom, že školy stárnou. Průměrný věk učitele je přibližně kolem padesátky. Mladí se do školství příliš nehrnou. Není divu, jejich pracovní podmínky nejsou právě nejluxusnější. Jak tomu bývalo dřív?

15.2.2019 v 21:01 | Karma článku: 16.78 | Přečteno: 501 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Život sám to vždy zařídí nejlíp

Asi každý zažil dobu, kdy ho život více či méně drtil. Když se za tím člověk ohlédne zpět, s prožitou zkušeností, může pochopit, co mu to „drcení“ dalo.

15.2.2019 v 20:42 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 234 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2981

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Najdete na iDNES.cz