Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

14. 05. 2017 10:59:32
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje dokument „Index energetické transformace“, který na základě hodnocení patnácti měřitelných parametrů názorně dokladuje aktuální stav tohoto komplexního transformačního procesu a hodnotí reálnost naplnění politických, environmentálních, ekonomických a technických cílů definovaných spolkovou vládou v časovém horizontu do roku 2020.

Dílčí hodnocení oblasti (I) Ochrana životního prostředí a klimatu bylo prezentováno v předchozím příspěvku (viz díl 1).

V dnešním pokračování rozebereme výsledky hodnocení oblasti (II) Spolehlivost dodávek energie, která je podrobněji specifikována následujícími pěti parametry:

Oblast (II): Spolehlivost dodávek energie

  • Výpadky dodávek elektřiny [min./rok]

  • Náklady na síťová opatření [EUR/MWh]

  • Zajištění výkonové rezervy [%]

  • Výstavba přenosových sítí [km]

  • Zpožďování připojování offshore VtE [-]

Hodnocení: (II) Spolehlivost dodávek energie

Název

Cíl 2020

Aktuální/požadovaný stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(6) Výpadky dodávek elektřiny [min./rok]

17

12,7/17

R

Tento parametr sumarizuje výpadky zásobování elektřinou pro domácnosti v průběhu jednoho roku v délce trvání delší než 3 minuty. Cílová hodnota pro rok 2020 vycházela z požadavku na udržení výchozího stavu z roku 2008 ve výši 17 minut/rok.

V tomto případě došlo k nevýznamnému navýšení parametru z 12,3 na 12,7 min./rok, takže dosavadní výsledky dosvědčují kvalitní práci německých síťových operátorů a distribučních společností. I při výrazném nárůstu výkonu zdrojů s proměnlivým výkonem závislým na aktuálních klimatických podmínkách (FVE a VtE) od roku 2008 nedošlo k zhoršení kvality zásobování elektřinou pro domácnosti. Z hlediska srovnání v delším časovém horizontu je udržován pozitivní trend, s ohledem na skutečnost, že v létech 2010 a 2011 činil tento parametr cca 15 minut/rok.

Vzhledem k diskutovaným závěrům bylo dosažení cílové hodnoty pro rok 2020 jednoznačně vyhodnoceno jako „reálné“ (R).

Název

Cíl 2020

Aktuální/požadovaný stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(7) Náklady na síťová opatření [EUR/MWh]

1,0

3,4/1,0

N

Tento parametr sumarizuje náklady na provozní síťové zásahy operátorů vyvolané kolísavou výrobou FVE a VtE (tzv. redispečink a countertrading), dokladované spolkovou agenturou pro síťovou infrastrukturu (Bundesnetzagentur). Cílová hodnota pro rok 2020 vycházela z požadavku na udržení výchozí hodnoty z roku 2008, tj. 1,0 EUR/MWh.

V tomto případě lze konstatovat vzrůstající trend od roku 2008 s krátkodobým poklesem v roce 2009. V současné době se reálné hodnoty pohybují již více než na trojnásobku výchozího zadání, tj. 3,4 EUR/MWh. Dosažení cílové hodnoty pro rok 2020 je jednoznačně hodnoceno jako „nereálné“ (N).

V této souvislosti lze v dokumentu nalézt informaci o předpokládaném navýšení ročních nákladů na síťové zásahy z aktuální 1 miliardy EUR až na 4 miliardy EUR v horizontu roku 2025, vycházející z podkladů spolkového ministerstva hospodářství a operátora sítě Tennet. Důvodem je předpokládané podstatné navýšení regulací výkonu a redispečinku v souvislosti s kontinuálně vzrůstající produkcí OZE, navíc spojenou s odstavováním doposud provozovaných jaderných a některých konvenčních zdrojů v období do roku 2022.

Název

Cíl 2020

Aktuální/požadovaný stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(8) Zajištění výkonové rezervy [%]

1,3*

3,8/1,3

R

*Cílová hodnota byla upravena oproti předchozímu vydání (5,0%) z důvodu změny výpočetní metodiky provozovatelů přenosových sítí

Operátoři jsou si velmi dobře vědomi slabých míst v provozovaných přenosových sítích, které jsou pod stále větším tlakem vzhledem k trvalému nárůstu klimaticky závislého kolísavého výkonu OZE. Z tohoto důvodu si preventivně zajišťují doplňkové výrobní kapacity pro redispečink, aby měli k dispozici technické prostředky na korekci zatížení. Například mají kontrahovány rezervní elektrárny v jižním Německu a Rakousku. Souhrnně lze konstatovat, že se operátorům doposud daří přizpůsobovat dynamické situaci na elektroenergetickém trhu, takže parametr je v současné době s rezervou plněn. Udržení cílové hodnoty pro rok 2020 je hodnoceno jako „reálné“ (R).

Z technického úhlu pohledu považuji za vhodné připomenout svoji poznámku k minulému vydání, tj. že parametr sumarizuje výkonovou rezervu v národním měřítku. Ovšem síťoví operátoři potřebují kontrolovat výrobní zdroje v konkrétních připojovacích bodech do přenosové soustavy resp. lokalitách. Jinými slovy uspokojivá hodnota v celoněmeckém měřítku neznamená naplnění všech technických požadavků regionálních operátorů. Problematická situace z hlediska výstavby sítí a kontrahování rezervních zdrojů stále přetrvává především v jižním Německu.

Název

Cíl 2020

Aktuální/požadovaný stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(9) Výstavba přenosových sítí [km]

1909

632/947

N

Cílová hodnota pro 2020 tohoto parametru již byla několikrát upravována na základě korigovaných požadavků ze strany síťových operátorů. Poslední varianta z 2. pololetí 2016 předepisuje výstavbu 1909 km nových linek. Stávající stav činí 632 km, přičemž průběžný cíl byl stanoven na 947 km. Pro dosažení cíle stanoveného v roce 2020 by bylo nutné vybudovat každý rok cca 320 km, což není reálné, především z hlediska vypořádávání majetkoprávních vztahů v rámci investiční přípravy staveb. Dosažení stanoveného cíle je tedy klasifikováno jako „nereálné“ (N).

Název

Cíl 2020

Aktuální/požadovaný stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(10) Zpožďování připojování offshore VtE [-]

0

0/0

R

Tento parametr navazuje na parametr „(2) Postup výstavby mořských VtE“ (viz díl 1) a udává počet projektů s ohlášeným zpožděním připojení k přenosové soustavě.

Technicky orientovaným čtenářům si dovolím doporučit starší článek o mořské větrné elektrárně Bard Offshore, v kterém jsem na uvedeném konkrétním příkladu popsal technické řešení systému vyvedení výkonu velkých větrných parků.

V současné době probíhá výstavba větrných parků v souladu s plánem a není indikováno zpoždění, takže dosažení cíle pro rok 2020 je hodnoceno jako „reálné“ (R).

Dílčí závěr za oblast (II) Spolehlivost dodávek energie

Němečtí síťoví operátoři a distributoři elektřiny dlouhodobě vyvíjejí značné úsilí, mimochodem ze strany veřejnosti obvykle nedoceňované, směřující k integraci narůstajícího segmentu OZE (především VtE a FVE) do elektroenergetického mixu. Plnění průběžných cílů energetické transformace z hlediska doby trvání výpadků dodávek elektřiny a zajištění výkonové rezervy tento závěr potvrzuje.

Jak bylo již konstatováno v 1. díle seriálu, výstavba offshore VtE pokračuje podle plánu a momentálně nejsou indikována žádná zpoždění, takže tento parametr je rovněž plněn.

Komplikovanější situace je v oblasti výstavby přenosových sítí. Ačkoliv výchozí zadání pro výstavbu vybraných přenosových linek bylo formulováno v rámci speciálního zákona (EnLAG) již v roce 2009, tak průběžné výsledky neodpovídají stanoveným cílům.

Neuspokojivé průběžné výsledky v případě nákladů na síťová opatření dokladují počáteční podcenění ekonomických aspektů integrace proměnlivé výroby OZE, a to opravdu ve výrazném rozsahu, jelikož aktuální náklady jsou 3,4x vyšší než stanovená cílová hodnota.

Souhrnně však lze konstatovat, že v oblasti „Spolehlivost dodávek energie“ údaje analytiků dokladují uspokojivé výsledky.

Pokračování v následujícím dílu: Hodnocení: (III) Hospodárnost

(Psáno pro blog.iDNES a server Oenergetice.cz)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | neděle 14.5.2017 10:59 | karma článku: 17.46 | přečteno: 748x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 1307 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 1223 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Jsou humanitní obory k ničemu? Nebo je třeba filosofie "sopka", která zcela mění náš svět?

Nejednou je možné v Česku zaznamenat pohrdlivé poznámky na adresu humanitních oborů. Názory, že jsou tyto k ničemu a že je to zbytečné vyhazování peněz, jsou celkem časté. K čemu je dobrá třeba taková filosofie? Úplně k ničemu.

26.1.2020 v 19:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Dana Tenzler

Co se děje s hvězdou Betelgeuze?

Dožijeme se v blízké době výbuchu supernovy? Změny, pozorované poslední dobou u hvězdy Betelgeuze. (délka blogu 3 min.)

23.1.2020 v 8:00 | Karma článku: 29.86 | Přečteno: 768 | Diskuse

Karel Tejkal

Turínské plátno a dědičnost krevních skupin

Jednou za uherský rok navštívím kontrarevoluční magazín Petra Hájka. To je ten pán, co nepochází z opice. Zaujal mne zde článek "historika a publicisty" Radomíra Malého dokazující údajnou pravost Turínského plátna.

21.1.2020 v 19:13 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 805 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky vědy IV - negativní energie

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking uvažoval o tom, že náš vesmír vznikl z ničeho, a to tak, že se nic polarizovalo na stejná množství negativní a kladné energie. Opravdu je taková představa smysluplná?

21.1.2020 v 9:17 | Karma článku: 36.80 | Přečteno: 1544 | Diskuse

Ondřej Klofáč

Další prvenství českých vědců

Po úspěchu českých hlaviček, které za víkend naprogramují e-shop na dálniční známky za 401 milionů Kč hlásí další vítězství české ručičky.

20.1.2020 v 14:37 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 985 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2999

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Najdete na iDNES.cz