Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

I zelená elektřina potřebuje dráty

22. 01. 2011 16:37:24
Zelení v Německu s překvapením zjišťují, že elektřinu z obnovitelných zdrojů je nutné dopravovat do míst spotřeby prostřednictvím elektrických vedení.

Obnovitelné zdroje v Německu.
Německo je zcela nepochybně pořádně rozjetou lokomotivou integrace obnovitelných zdrojů energie (OZE) do energetického mixu, a to v celosvětovém měřítku. Z tohoto důvodu jsou německé zkušenosti s rozvojem OZE zajímavé pro všechny země, které v budoucnu hodlají radikálně navýšit podíl OZE na výrobě elektřiny, včetně ČR.

V současné době jsou především v severním Německu instalovány větrné farmy o výkonu téměř 27 GW, což odpovídá výkonu 27 temelínských bloků, přičemž rozvojové koncepce provozovatelů počítají s 40-50 GW v časovém rozpětí 2030-2040. Pokud se týká solárních elektráren, tak jejich instalovaný výkon vzrostl v průběhu roku 2010 z 9,8 GW na více než 17 GW a rozvojové koncepce provozovatelů hovoří až o 50-70 GW už po roce 2020.

Tolik tedy stávající stav a nadmíru optimistické vize německého větrného a solárního byznysu. Politické elity nezůstávají o nic pozadu a formulovaly ambiciózní cíl na dosažení podílu výroby elektřiny z OZE ve výši 39% do roku 2025, navíc při zachování spolehlivosti dodávek a zohlednění podmínek liberalizovaného evropského trhu s elektřinou.

V čem je tedy problém?
Obnovitelné zdroje v Německu mají výbornou výchozí pozici, mohou se opřít o dostatečně sofistikovanou a mohutnou průmyslovou základnu, vykazují velmi silnou politickou podporu a stát je dostatečně bohatý na to, aby generoval podpůrné finanční prostředky pro další rozvoj. Z tohoto hlediska je všechno „ok“.

Vize provozovatelů OZE a politiků jsou sice grandiózní, ovšem svéhlavá elektřina se řídí fyzikálními zákony, nikoliv hlasováním v parlamentu. Technická podstata problému je triviální: elektřina je vedena všelijakými dráty z elektrárny až do míst spotřeby. Nemůžeme se tedy zajímat pouze o výrobu, nýbrž musíme sledovat celý řetězec výroba – přenos – spotřeba. Větší „teoretický základ“ čtenář následujících řádků skutečně nebude potřebovat.

Síťová studie II
Spolková energetická agentura (dena) v rámci rozsáhlého výzkumného programu, tzv. Síťové studie II, „nakrmila“ matematické modely elektrizační soustavy politickým zadáním na dosažení zmiňovaného podílu OZE ve výši 39% v roce 2025 a vypočetla, že bude nutné do roku 2020 vybudovat 3 600 km nadzemních vedení velmi vysokého napětí. Odhadované náklady činí 9,7 miliardy eur.

Proč nová vedení za tolik peněz? Protože větrné parky jsou instalovány především na severu, na pobřeží Severního a Baltského moře, zatímco hlavní spotřeba je lokalizována především v Porúří, ve „středním“ Německu, a rovněž na jihu země. Provozovatelé sítí musí, ostatně stejně jako v ČR, vykupovat elektřinu z OZE (tj. ze severu) přednostně před produkcí konvenčních a jaderných elektráren, které jsou rozprostřeny „rovnoměrně“ po celém území státu. Jinými slovy: v příznivých klimatických podmínkách proudí ohromné množství „zákonem preferované“ větrné elektřiny ze severního Německa na jih. A elektřina samozřejmě potřebuje k přenosu vedení. V tomto ohledu silnoproudá elektrotechnika od časů T. A. Edisona a N. Tesly dále nepokročila. A vzhledem k instalovaným výrobním kapacitám OZE v Německu se už v současné době přenosové linky pomalu ale jistě blíží k maximální přenosové schopnosti...

Narazí zelená energie do zdi?
Mediální doba má své technické paradoxy. Zatímco výstavba gigantických větrných parků je německými environmentálními kruhy obecně považována za jednoznačně chvályhodnou činnost přispívající k ochraně životního prostředí, tak výstavba elektrických vedení, nezbytně potřebných pro přenos „zelené elektřiny“ ke spotřebitelům, je označována jako výmysl energetické lobby, obtěžování veřejnosti a nezřízené profitování z peněz daňových poplatníků. A samozřejmě je tu ještě další aspekt: elektrická vedení musí vést přes něčí pozemky, ať už jsou státní, obecní nebo soukromé – a majitelé obvykle mají zcela jiné záměry, než výstavbu jakýchsi vedení mizících za obzorem. Výsledkem je, že v Německu probíhá schvalovací proces výstavby nových linek zhruba deset let. A jen tak mimochodem, situace v ČR je obvykle ještě horší.

Případné důsledky na rozvoj obnovitelných zdrojů?
Už v předchozí „Síťové studii I“ z roku 2005 vyčíslila dena potřebu výstavby nových vedení na 850 km do roku 2015, aby bylo možné dodržet politický závazek dosažení podílu 20% OZE na výrobě elektřiny. Ovšem do konce roku 2010 bylo postaveno pouhopouhých 90 km. Nepoměr mezi politickými vizemi a technickou realitou je až tragikomický. Při stávajícím velmi dynamickém rozvoji OZE je pouze otázkou relativně krátkého času, kdy se v plné nahotě projeví neslabší článek řetězu a začne omezovat celý systém OZE – tj. přenosová kapacita sítí. Uvidíme, zda se dočkáme doby, kdy budou nejrůznější aktivisté obcházet majitele pozemků s transparenty „Podpora OZE = výstavba vedení“ a přesvědčovat je, aby podepsali souhlas s výstavbou potřebné infrastruktury na svých pozemcích.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | sobota 22.1.2011 16:37 | karma článku: 34.71 | přečteno: 3549x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 1307 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

14.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 17.46 | Přečteno: 748 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 1223 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Jsou humanitní obory k ničemu? Nebo je třeba filosofie "sopka", která zcela mění náš svět?

Nejednou je možné v Česku zaznamenat pohrdlivé poznámky na adresu humanitních oborů. Názory, že jsou tyto k ničemu a že je to zbytečné vyhazování peněz, jsou celkem časté. K čemu je dobrá třeba taková filosofie? Úplně k ničemu.

26.1.2020 v 19:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Dana Tenzler

Co se děje s hvězdou Betelgeuze?

Dožijeme se v blízké době výbuchu supernovy? Změny, pozorované poslední dobou u hvězdy Betelgeuze. (délka blogu 3 min.)

23.1.2020 v 8:00 | Karma článku: 29.86 | Přečteno: 768 | Diskuse

Karel Tejkal

Turínské plátno a dědičnost krevních skupin

Jednou za uherský rok navštívím kontrarevoluční magazín Petra Hájka. To je ten pán, co nepochází z opice. Zaujal mne zde článek "historika a publicisty" Radomíra Malého dokazující údajnou pravost Turínského plátna.

21.1.2020 v 19:13 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 805 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky vědy IV - negativní energie

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking uvažoval o tom, že náš vesmír vznikl z ničeho, a to tak, že se nic polarizovalo na stejná množství negativní a kladné energie. Opravdu je taková představa smysluplná?

21.1.2020 v 9:17 | Karma článku: 36.80 | Přečteno: 1544 | Diskuse

Ondřej Klofáč

Další prvenství českých vědců

Po úspěchu českých hlaviček, které za víkend naprogramují e-shop na dálniční známky za 401 milionů Kč hlásí další vítězství české ručičky.

20.1.2020 v 14:37 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 985 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2999

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Najdete na iDNES.cz