BoA 2&3, 2200 MW, nejvetsi hnedouhelna elektrarna na svete

dnes byla v nemecku s protesty uvedena do cinnosti nejvetsi hnedouhelna elektrarna na svete:

http://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/boa-von-rwe-streit-ums-groesste-braunkohlekraftwerk-der-welt-a-850253.html

z Hamburku zdravi,

Hastrman

Re: BoA 2&3, 2200 MW, nejvetsi hnedouhelna elektrarna na svete

Ano, vím o tom. Zmiňoval jsem ji např. v článku loni v srpnu (http://nejedly.blog.idnes.cz/c/206392/Energetika-vskutku-za-vsechny-prachy.html). Je to první vlaštovka z řady uhelných elektráren, o jejichž výstavbě bylo rozhodnuto po ohlášení prvního odstoupení od JE v r. 2000 za vlády G. Schrödera/Zelených. V současné době se v DE staví ještě dalších 10 bloků na uhlí, které by se měly zprovoznit do r. 2014. Obávám se, že Němci, kteří tenkrát či nyní bezvýhradně věří v rovnici "odstoupení od JE = OZE", jejich zprovozňování budou dosti těžko rozdýchávat.

V "konvenční" (tj. nejaderné) energetické komunitě se jedná o poměrně známou elektrárnu, protože i zde museli velmi těžce zápasit se značnými problémy se speciální vysokoteplotní ocelí "T24" určené pro kotle s nadkritickými parametry páry. Zdravím do Hamburku.

Gesetz zur Stromspeicherung= novy zakon o ukladani el. energ

Jeste tento rok ma byt(udajne) v Nemecku schvalen zakon o podpore ukladani elek. energie.(vyskytly se ale i protichudne informace ze tato podpora ma smysl az ve stredne az dlohodobem horizontu) Ma se podporovat: methanisierung, stlacovani vzduchu, baterie, elektrolyza...

zdroj:

http://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/noch-in-diesem-jahr-koalition-plant-gesetz-zur-stromspeicherung/6362936.html

z Hamburku zdravi,

Hastrman

Re: Gesetz zur Stromspeicherung= novy zakon o ukladani el. energ

Ano, také jsem tuto informaci zaznamenal na nějakém DE netu. Zatím, to ale chápu tak, že je to ve stadiu politicko-ekonomických úvah, jak by šlo ještě podpořit "Energiewende", když začíná ztrácet dech.  

Jenom pár tech. poznámek. Metanizace je dle mého názoru ještě nedostatečně "zralá" technologie pro nasazení ve velké energetice, nicméně někdo musí začít a postavit průmyslový prototyp. S tlakovzdušnými elektrárnami se experimentovalo v DE již od r. 1978 (http://de.wikipedia.org/wiki/Kraftwerk_Huntorf), teď se u vás staví nový zajímavý projekt ADELE (http://de.wikipedia.org/wiki/Druckluftspeicherkraftwerk_Sta%C3%9Ffurt). A teď k meritu věci: ADELE má mít výkon 90 MWe, akumulační kapacitu 360 MWh. V DE je instalováno 30 000 MWe ve VtE a 25 000 MWe ve FVE. Pokračování.

Spiegel.TV Doku

Kratke kriticke Spiegel.TV Doku( v nemcine, 12 min) o prechodu nemecke energetiky na OZ: http://spon.de/vffPX

z Hamburku zdravi,

Hastrman

Re: Spiegel.TV Doku

Děkuji za odkaz. Z čistě tech. pohledu mě zaujal údaj 4500 h s Pn/rok pro off-shore VtE Alpha Ventus. To je koef. využití 51%, a to je na VtE vynikající. Ovšem vzdálenost od pobřeží v řádu desítek km má samozřejmě dopady na inv. náklady. 

Jinak je to rychlé seznámení se všemi problémy, které ovšem byly odbornou veřejností formulovány již v r. 2000, kdy SPD/Zelení přišli s koncepcí něm. energetiky na OZE. Naprosto typické je to u "Zwangspausen" u VtE z důvodu síťových omezení. A to v současné době podíl OZE na výrobě el. dosahuje pouze 20%, pokud se budou neustále rozevírat nůžky mezi rychlou výstavbou OZE a pomalou výstavbou sítí, tak při podílu třeba 40% budou mít někteří provozovatelé "Zwangspausen" po celý rok. To asi jen tak neskousnou.

Jinak protesty ochránců přírody proti výstavbě linek ZVN/VVN jsou tragikomické. Někteří z nich zřejmě dodnes, bohužel, nepochopili, že přechod na OZE typu VtE a FVE si přímo vynucuje masivní výstavbu sítí. Němčinářům doporučuji. Zdravím do Hamburku.

Dotaz

Dobrý den, pane Nejedlý, rád bych se zeptal na problematiku zálohování nestabilních zdrojů. V několika diskusích jsem narazil na tvrzení, že kvůli FVE a VTE neustále jede stejný výkon v tepelné elektrárně, ale dokud svítí a fouká, tak nevyrábí, začne vyrábět až když přijde mrak a utiší se vítr. Pro toto tvrzení jsem ale nenašel žádný relevantní odkaz, jen poměrně komplikovaný text na stránkách ČEPS

http://www.ceps.cz/cze/data/legislativa/kodex/documents/2012/castii_12_fin01.pdf

Proto prosím o i pro laiky srozumitelné vysvětlení této problematiky, pokud je to v rámci diskuse příliš komplikované, uvítal bych i článek na Vašem blogu.

Díky R.

Re: Dotaz (1)

Tak to jste mi tedy naložil :-)) Regulace ES je učivem vyšších ročníků elektrotechnických fakult. Do rozměru odpovědi na blogu to samozřejmě nelze vměstnat, je to na několik hodin, a samozřejmě je to parketa operátora sítě (v ČR ČEPS). Pokud se chcete ve vámi odkazované části Kodexu trochu vyznat, tak doporučuji zapomenout na text a podívat se na obr. v kap. „1.5 Rozdělení reg. záloh a energií“. V tomto případě nás především zajímají tzv. „točivé“ RZPR, RZSR, RZTR+, RZTR-. Toto musí mít operátor technicky a smluvně zajištěno. Princip centralizované regulace spočívá v tom, že operátor sítě nemusí držet 100% výkonovou zálohu na všechny výpadky/kolísání výkonů zdrojů apod., vystačí si s menší zálohou (proto se vlastně sítě historicky centralizovaly).

Proč chodit do Indie... -1-

Stačí zůstat v Evropě. Ta má také svých potíží dost. Evropa má s Indií podobný počet obyvatel, podobný počet národů, nepříliš dobrou energetickou politiku a řízení na evropské úrovni (to má možná Indie lepší). Rozdíl je však v tom, že Evropa má historicky daleko lepší poměr výroby elktrikcé energie a její spotřeby, a má (většinou) velmi dobře fungující národní energetické soustavy. Nestabilita sítě a podobn=é negativní jevy, které jsou v Indii způsobeny živelným a neplánovaným růstem spotřeby energie,  jsou v Evropě způsobeny neplánovaným připojováním větrníků a solárních elektráren. Vyvstává tím nežádoucí a neplánovaný živelný přetok energie různými místy sítě (úzkými hrdly) a z dlohodobého hlediska vlastně potřeba dopravovat energii celkem nahodile bez plánu na velké vzdálenosti. Už sám přenos energie na velké vzdálenosti je co do požadavvků na stabilitu sítě velmi obtížřně řešitelný.

Proč chodit do Indie... -2-

Ono by pomohlo, kdyby se v západní Evropě už konečně začaly stavět linky 750kV (dosud běžné jen v Rusku, kde je k tomu už dávno donutila geografie velké země). Ono to je potřeba více kvůli zátěžnému úhlu, čili kvůli stabilitě sítě, než kvůli ztrátám přenosu, což si stále asi většina politiků (i diskutujících na blogu) vůbec neuvědomuje. 

.

Dále by pomohlo, kdyby se energetická soustava západní Evropy integrovala a strategicky budovala, což se bohužel zatím vůbec neděje. I když už zaplať pánbůh existují organizace, které se tím začaly zabývat, i když zatím jen v technické rovině, a to především na úrovni spolupráce národních dispečingů. Je paradoxní, že Evropa dosud stále ještě nemá společný energetický dispečing (který dříve na východě běžně fungoval pro státy RVHP), ale vypadá to, že snad se k tomu někdy dospěje. Asi ale až po mnoha hrozných blackoutech. A hlavně až po tom, co to začně být pro někoho podnikatelsky (nebo jinak strategicky) výhodné.

50

Tak mne při čtení napadlo - nakolik je klesající frekvence (jednoznačným) příznakem hroutící se sítě? Když zavzpomínám na doby vrcholného socialismu, většinou byla frekvence kousek pod 50 Hz. To jsme byli tenkrát stále krůček od blackoutu?

Re: 50

Pokud si přečtete příslušnou formulaci, tak vámi uvedené tvrzení tam uvedeno není, navíc ještě ve smyslu jednoznačného příznaku. Použil jsem podstatně opatrnější formulaci, že "...lze usuzovat na deficit výroby", navíc jsem k tomu ještě přidal informaci o dovozu el. z ostatních sítí do regionu SEVER, který se následně zhroutil. Jinak připojením české sítě do tehdejší soustavy UCTE (nyní ENTSO-E) se stabilita frekvence v ČR podstatně zlepšila. Pokles pod 49,8 Hz v součané době znamená přechod bloků do ostrovního provozu a proporcionální regulaci jejich činného výkonu v závislosti na odchylce frekvence. Obecně se síť může položit na základě události iniciované nějakou tech. příčinou při krásných 50,00 Hz.

blackouty

v Indii jsou zcela normální, neděláte z toho něco víc než je? Když to mají namlácený na stromech tak co můžete čekat?

Re: blackouty

zkuste si článek přečíst znovu. Příčina nebyla "...že to mají namlácený na stromech...", ale deficit výroby oproti spotřebě - což je jev stále častější i v Německu, o Itálii apod. nemluvě.

Případným zájemcům o diskuzi/info

se momentálně omlouvám. K PC se zase dostanu až v podvečerních hodinách.