Energetická revoluce nebo zázrak?

Věřící nacházejí víru v Bibli. Energetičtí nadšenci z Greenpeace v „Energetické revoluci“. Technici v matematických a fyzikálních tabulkách. Každému, co jeho jest.

Odborná veřejnost dlouhodobě vytýkala hnutí Greenpeace, že není schopno předložit propracovanou alternativní energetickou koncepci, v níž by prezentovalo svoji představu o řešení budoucích energetických problémů lidstva. Nejvyšší vedení hnutí si vzalo tuto kritiku k srdci a rozhodlo se věnovat část finančních prostředků nikoliv mužům (ženám) akce, kteří v terénu a za přítomnosti nezbytných televizních kamer hrdinně bojují proti znečišťování životního prostředí, nýbrž mužům (ženám) pera. Vznikl dokument „Energetická revoluce“, manuál pro odvrácení hrozícího „klimatického zvratu“. 

Dokument je poměrně obsáhlý. Proto jsem si dovolil vybrat, podotýkám na základě zcela subjektivní úvahy, určité fragmenty textu a pokusil se k nim formulovat svoje stanovisko. Vzhledem k tomu, že článek musí být čitelné délky, soustředil jsem se pouze na základní „ideová východiska“ autorů.

Z předmluvy...

...Budoucí řešení tedy musejí počítat se skutečností, že stamiliony lidí nemají k energetickým zdrojům přístup. Kupříkladu k elektrické energii nemá dnes přístup 1,6 miliardy lidí na světě. V jejich domácnostech tedy chybí jediná žárovka... 

Nelze než souhlasit, že chudým tohoto světa musí být zajištěn přístup k elektrické energii, stejně jako k pitné vodě a odpovídající zdravotní péči. Ovšem toto konstatování nevyhnutelně implikuje nárůst spotřeby elektřiny v rozvojovém světě, což zase implikuje globální nárůst spotřeby primárních energetických zdrojů (PEZ). Pokud 1,6 miliardě lidí dopřejeme spotřebu elektřiny na úrovni Albánie (2 MWh na obyvatele a rok), znamená to roční výrobu 3,2 miliard megawatthodin (PWh) elektřiny a odpovídající spotřebu PEZ. V případě výroby elektřiny parními turbínami s čistou účinností 40% se jedná o 28 800 PJ. Albánii jsem uvedl zcela úmyslně jako nepříliš nerozvinutou ekonomiku. Spotřeba v ČR činí 6,3 MWh na obyvatele a rok.

O uhlíku...

...Scénář energetické [r]evoluce snižuje k roku 2020 emise CO2 evropského energetického sektoru o 30 % pod úroveň roku 1990 a k roku 2050 zhruba o 80 %... 

První ze základních ideových východisek. Autoři koncipovali veškeré energetické scénáře resp. sestavovali energetický mix takovým způsobem, aby docílili těchto hodnot.  

O úsporách v EU

...Využití existujícího potenciálu energetických úspor umožňuje snížit spotřebu primárních energetických zdrojů (PEZ) z dnešních 77 260 PJ/rok (2005) na 49 749 PJ/rok v roce 2050. Dramatické omezení spotřeby PEZ je nezbytným předpokladem dosažení stavu, kdy podstatná část spotřeby energií bude uspokojována z obnovitelných zdrojů. Tím se bude postupně kompenzovat ústup od jaderné energie a omezení spotřeby fosilních paliv...

Druhé ze základních ideových východisek. Jedná se o snížení spotřeby PEZ v roce 2050 o 35% oproti roku 2005. Referenční scénář odkazovaný v textu studie předpokládá narůst spotřeby PEZ v roce 2050 o 20% oproti roku 2005 na 94 600 PJ. Upozorňuji, že i tyto astronomické úspory v EU mohou být převýšeny nárůstem spotřeby PEZ v rozvojovém světě (viz výše). K tomuto pouze jednu poznámku: světové průmyslové mocnosti se od ropné krize v sedmdesátých letech minulého století urputně snaží o zastavení růstu spotřeby PEZ, protože negativně pociťují nepříznivé finanční dopady. Doposud se nepodařilo alespoň stabilizovat spotřebu PEZ a zároveň s tím zajistit vzrůst průmyslové výroby (tj. životní úrovně obyvatelstva).  

O jaderné energii...

...Musíme odstavit uhelné a jaderné elektrárny. Nemůžeme pokračovat ve stavbě uhelných elektráren v době, kdy emise představují reálné nebezpečí jak pro přírodu, tak pro lidstvo. A nemůžeme ani nadále živit obrovské množství jaderných hrozeb a předstírat, že jaderná energie může pomoci v boji s klimatickými změnami. V energetické [r]evoluci není místo pro jadernou energii. 

Třetí ze základních ideových východisek. Autoři zůstali resp. chtěli zůstat zcela nedotčeni seriozními studiemi externalit energetických zdrojů a vycházejí z notoricky známých a ideologicky podbarvených mýtů o jaderné energii, které byly formulovány vymítači jaderného zla již před dvaceti lety po Černobylské havárii. Čtenáře tímto odkazuji na jednu z nejrozsáhlejších studií z poslední doby, financovanou Evropskou komisí.

O zemním plynu...

...Jakkoli jsme pevně odhodláni prosazovat obnovitelné zdroje energie, uznáváme, že zemní plyn, užívaný v patřičně upravených zařízeních s kombinovanou výrobou, je cenný jako přechodné palivo, jež umožňuje provést finančně rozumnou decentralizaci energetické infrastruktury... 

Výroba energie spalováním zemního plynu sice emituje značné množství CO2, avšak vzhledem k nutnosti splnění nejvyššího ideologického cíle (tj. snížení emisí CO2 formou vymazání uhelných a jaderných elektráren z energetické mapy) a zmiňovaným gigantickým úsporám PEZ zbyly zpracovatelům studie pouze dva významné „výrobní“ energetické zdroje: OZE a plyn. Nebo-li plyn musel být vzat na milost, ačkoliv i plynový průmysl je ovládán kořistnickými energetickými koncerny, proti kterým je nutné v jiných případech bojovat.  

O budoucí elektroenergetice EU...

...Elektroenergetika bude nadále stát v čele využití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Okolo roku 2050 by mělo 88 % elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů... 

Pouze důsledek výše uvedeného. Jádro a uhlí již byly vyhlazeny, úspory jsou sice monstrózní, avšak i tak je nutné vyrábět značné množství elektřiny. Autoři se samozřejmě vůbec nenamáhali konzultovat své představy s provozovateli elektrizačních soustav. Pravděpodobně vůbec netuší, že elektrická soustava je velmi komplikovaným způsobem regulována (systémy primární, sekundární a terciární regulace) a že požadavek na výrobu 88% elektřiny v OZE technicky reprezentuje energetický mix, jehož udržení ve stabilním provozu přesahuje technické možnosti dnešní elektroenergetiky. V diskuzích s lidmi, kteří alespoň tuší technickou podstatu problému, je obvykle argumentováno budoucím přechodem na decentralizované energetické systémy a očekávaným bouřlivým technickým vývojem v tomto oboru.  

O decentralizaci...

...Trvale udržitelné decentralizované energetické systémy produkují méně emisí uhlíku, jsou levnější a vyžadují menší závislost na dovozu paliva. Vytvářejí více pracovních příležitostí a posilují místní komunity. Decentralizované systémy jsou bezpečnější a efektivnější. Vytvářet takové systémy musí být cílem energetické [r]evoluce. 

Decentralizovaný energetický systém je obvykle předkládán jako řešení problémů s udržením stability a kvality dodávek energie (viz výše). Teze o nižších emisích a nákladech decentralizovaného systému stojí za samostatnou debatu, zde je předkládána jako nezvratný fakt. Nechci problematiku příliš zlehčovat, ale historie je plná malých výrobců čehokoliv, kteří nemohli konkurovat cenám velkoproducentů čehokoliv. Důvodem obvykle bylo efektivnější využití vstupních surovin a nižší výrobní náklady. Nicméně i autoři studie si byli vědomi limitů a nevýhod decentralizovaného energetického systému, takže ani v rámci celé studie si neuhlídali ideovou čistotu textu.  

O centralizaci...

...V roce 2050 budou decentralizované energetické zdroje pokrývat velkou část celosvětové spotřeby energie, ačkoli rychlý přechod na systém s dominantní úlohou obnovitelných zdrojů si vynutí i existenci velkých centrálních OZE. Důležitou roli budou hrát větrné farmy na volném moři a koncentrační solární tepelné elektrárny v zeměpisných pásmech s vysokým příkonem slunečního záření. 

Vida, vida. Centralizace v případě OZE je nejenom možná, nýbrž centralizované OZE dokonce mají hrát důležitou roli. Nicméně v případě jiných zdrojů je centralizace spojena  pouze se samými nevýhodami.  O názorech autora... Bohužel se musím opakovat. Identický názor jsem již vyslovil v diskuzi nad studií WWF Living Planet Report: Podle mého osobního názoru je dokument „Energetická revoluce“ dalším z řady pokusů sestavit „environmentálně správný“ budoucí energetický mix. Je to toporný tanec mezi třemi „ideologickými vejci“, která nelze v žádném případě rozbít. „Svatý grál“ aneb ideální energetický mix budoucnosti by měl: (1) vyřešit energetické problémy lidstva (pravděpodobný nárůst spotřeby energie), (2) zajistit radikální snížení emisí skleníkových plynů (globální oteplování) a zároveň (3) nepřipustit výrobu el. energie v jaderných elektrárnách (ideologicky nepřípustný zdroj). Aby autoři studie splnili tyto navzájem se vylučující a protichůdné požadavky, účelově sestavili energetický mix vycházející z nereálného nárůstu úspor energie a nereálně vysokého nárůstu výroby energie v obnovitelných zdrojích.

Tanec mezi „ideologickými vejci“ nemusí vždy skončit šťastně Foto: převzato z Nazeleno.cz A nakonec o Ježíšovi a zázraku...Ježíš z Nazaretu svého času dokázal nasytit z pěti pecnů chleba a dvou sušených ryb pět tisíc svých souputníků a nepočítané množství jejich žen a dětí. Kdyby četl dokument „Energetická revoluce“ a prostudoval si návod na radikální snížení emisí CO2 při současném docílení gigantických úspor primárních energetických zdrojů v rámci Evropy a k tomu ještě zohlednil prezentovaný finanční rámec a úmysl nasytit „energeticky hladovějící“ 1,6 miliardu lidí, svolal by své učedníky a pravil:  „Není to pouhá revoluce, je to opravdu zázrak“. (Psáno pro blog.iDNES) Petr Nejedlý