Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

21. 05. 2017 10:45:09
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje dokument „Index energetické transformace“, který na základě hodnocení patnácti měřitelných parametrů názorně dokladuje aktuální stav tohoto komplexního transformačního procesu a hodnotí reálnost naplnění politických, environmentálních, ekonomických a technických cílů definovaných spolkovou vládou v časovém horizontu do roku 2020.

Hodnocení oblasti (I) Ochrana životního prostředí a klimatu bylo prezentováno v díle (1), hodnocení oblasti (II) Spolehlivost dodávek energie v díle (2).

V dnešním pokračování rozebereme výsledky hodnocení oblasti (III) Hospodárnost, která je podrobněji specifikována následujícími pěti parametry:

Oblast (III): Hospodárnost

  • Ceny elektřiny pro domácnosti (odchylka v % od průměru EU)

  • Ceny elektřiny pro průmysl (odchylka v % od průměru EU)

  • Příspěvek na OZE [ct/kWh]

  • Pracovní místa v oboru OZE [-]

  • Pracovní místa v energeticky náročném průmyslu [-]

Hodnocení: (III) Hospodárnost

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(11) Ceny elektřiny pro domácnosti [odchylka v % od průměru EU]

25,5

47,3

N

Cílová hodnota ceny elektřiny pro domácnosti pro rok 2020 byla definována jako požadavek na udržení odchylky +25,5% od průměrné ceny elektřiny v EU v období 2009-2010.

Od roku 2001 došlo k výraznému navýšení cen elektřiny pro domácnosti. Současná cena 30,38 ct/kWh převyšuje aktuální průměr EU 20,6 ct/kWh o +47,3%. Vzhledem k předpokládanému dalšímu nárůstu příspěvku na OZE v následujících letech analytici McKinsey nepředpokládají zlepšení stavu až do cílového roku 2020. V rámci členských zemí EU Německo spolu s Dánskem vykazují nejvyšší ceny elektřiny pro domácnosti.

Vzhledem k diskutovaným závěrům bylo dosažení cílové hodnoty pro rok 2020 jednoznačně vyhodnoceno jako „nereálné“ (N).

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(12) Ceny elektřiny pro průmysl [odchylka v % od průměru EU]

8,5

17,1

N

Cílová hodnota ceny elektřiny pro průmysl pro rok 2020 byla definována jako požadavek na udržení odchylky +8,5% od průměrné ceny elektřiny v EU v období 2008-2010.

V rozhodném období pro sestavování aktuálního vydání Indexu bylo dosaženo ceny 10,21 ct/kWh (bez daně z elektřiny a DPH), což je hodnota o 17,1% vyšší než poměřovaný průměr EU ve výši 8,7 ct/kWh. V Německu dlouhodobě probíhá diskuze o přílišné benevolenci spolkové vlády vůči velkým odběratelům elektřiny z hlediska výše příspěvku na OZE. Environmentální kruhy se snaží odlehčit spotřebitelům a přenést vetší finanční zatížení na průmyslové podniky. Ty však vůči vládě argumentují požadavkem na udržení konkurenceschopnosti německého průmyslu, přičemž přijatelná cena elektřiny je jednou ze základních podmínek.

Vzhledem k diskutovaným závěrům bylo dosažení cílové hodnoty pro rok 2020 vyhodnoceno jako „nereálné“ (N).

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(13) Příspěvek na OZE [ct/kWh]

3,5

6,9

N

Cílová hodnota příspěvku na OZE pro rok 2020 ve výši 3,5 ct/kWh vycházela ze stavu r. 2008, kdy dosahovala 1,16 ct/kWh.

Oproti roku 2016 došlo k dalšímu navýšení příspěvku o 8,3% na 6,88 ct/kWh. Analytici počítají se vzestupným trendem až do roku 2020, protože až v tomto období budou ve větším rozsahu odstavovány starší výrobní zařízení s podporovanou výrobou, což může snížit celkový finanční objem prostředků inkasovaných prostřednictvím příspěvku na OZE.

Vzhledem k aktuální výši příspěvku a potenciálu pro jeho možné budoucí snižování analytici jednoznačně vyhodnotili dosažení cílové hodnoty pro rok 2020 jako „nereálné“ (N).

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(14) Pracovní místa v oboru OZE [-]

322 100

330 000

R

Cílová hodnota zaměstnanosti v oboru OZE byla definována s ambicí navýšit počet 322 100 pracovních míst evidovaných v r. 2008.

Počet zaměstnanců v oboru OZE klesá již čtyři roky za sebou. Z loňské úrovně 355 400 došlo k poklesu na 330 000. Nejvýraznější pokles zaznamenaly segmenty onshore VtE (-8000) a FVE (-7000).

Nicméně stávající počet zaměstnanců dosahuje 102% požadované hodnoty, takže plnění parametru v horizontu do roku 2020 bylo vyhodnoceno jako „reálné“.

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(15) Pracovní místa v energeticky náročném průmyslu [-]

1 593 808

1 645 875

R

Cílová hodnota zaměstnanosti v energeticky náročném průmyslu byla definována s ambicí udržet počet 1 593 808 pracovních míst evidovaných v r. 2008. Jako energeticky náročný průmysl jsou definována odvětví s minimálně 10% podílem nákladů na elektřinu na hrubé produkci - např. hornictví, papírenský průmysl, hutnictví a koksárenství, petrochemie.

Ke konci roku 2016 byla zaznamenána zaměstnanost ve výši 1,645 milionu osob. Požadovaný cíl je aktuálně plněn s mírnou rezervou, takže naplnění kvóty pro rok 2020 je hodnoceno jako „reálné“.

Dílčí závěr za oblast (III) Hospodárnost

Údaje analytiků ohledně zaměstnanosti v oboru OZE a energeticky náročném průmyslu dokladují, že se spolkové vládě daří plnit základní politický cíl ve smyslu udržení sociální únosnosti energetické transformace. Počet pracovních míst v energeticky náročném průmyslu mírně překračuje předpoklady, počet pracovních míst v oboru OZE se sice již čtyři roky snižuje, nicméně stále mírně překračuje předpokládaný rozsah.

Na druhé straně spolkové vládě se výrazně nedaří plnit fundamentální ekonomické cíle transformace, což jednoznačně dokladují výsledky hodnocení výše příspěvku na OZE, který následně nepříznivě ovlivňuje vývoj cen elektřiny, zejména pro domácnosti.

Aktuální průnik technické a ekonomické reality se promítl do příspěvku na OZE ve výši 6,88 ct/kWh. Cílová hodnota pro rok 2020 ve výši 3,5 ct/kWh vycházela ze stavu v r. 2008, tj. 1,16 ct/kWh, přičemž v době formulace zadání byla považována za „bezpečný parametr“, stanovený s dostatečnou rezervou.

V současné době podporují němečtí koncoví spotřebitelé elektřiny výrobu v OZE prostřednictvím příspěvku na OZE ve výši zhruba 24 miliard EUR ročně. Tato suma by se měla zvyšovat až do roku 2020, kdy by měla dosáhnout výše až 26 miliard a v následujících letech by se měla postupně snižovat, přičemž v roce 2025 by se měla vrátit k hodnotě 22 miliard.

Zatímco na německé domácnosti dopadá příspěvek na OZE poměrně výrazně, tak průmysl si byl od počátku transformace velmi dobře vědom reálných technických a ekonomických možností elektroenergetiky do roku 2020, takže na rozdíl od laické veřejnosti nahlížel realisticky na proklamace environmentálních vizionářů ohledně brzkého poklesu ceny elektřiny z OZE pod výrobní náklady konvenčních zdrojů. A samozřejmě včas podnikl příslušná opatření – konkrétně si u spolkové vlády vymohl výjimky ve výpočtu úhrady příspěvku pro firmy s energeticky náročnou výrobou. Podle obecného mínění veřejnosti obyvatelstvo kvůli těmto výjimkám doplácí na průmyslové podniky. V určitém ohledu to potvrzují závěry analytiků: zatímco ceny elektřiny pro průmysl jsou vyšší oproti průměru EU „pouze“ o 17,1%, ceny elektřiny pro domácnosti jsou vyšší o 47,3%. Ovšem v tomto případě je vhodné připomenout, že průmyslové podniky samozřejmě odebírají výrazně vyšší množství elektřiny a reálně tak zaplatí na příspěvku na OZE více než polovinu z celkové vybírané sumy.

Ekonomické aspekty energetické transformace obecně představují pro spolkovou vládu závažný problém. Politicky a legislativně podporovaný rozvoj OZE stále zásadně závisí na vnější ekonomické podpoře zajišťované prostřednictvím příspěvku na OZE. Ovšem vzhledem k trvale stoupající výrobě OZE začíná být stávající systém garantovaných výkupních cen a povinného výkupu neufinancovatelný i pro bohaté Německo a již několik se vedou komplikované diskuze o jeho budoucí úpravě směrem k standardním tržním mechanismům.

Shrnutí dílčích závěrů z oblastí (I), (II), (III)

Pokud sumarizujeme dílčí závěry z dnes prezentované ekonomické oblasti (III) Hospodárnost, můžeme konstatovat plnění dvou průběžných cílů pro udržení zaměstnanosti v energeticky náročném průmyslu a oboru OZE. Nejsou plněny tři průběžné ekonomické cíle, tj. cena elektřiny pro domácnosti, cena elektřiny pro průmysl a výše příspěvku na OZE, které ovšem reprezentují základní ekonomická východiska celého transformačního procesu. Podle mého názoru to svědčí o výrazném počátečním podcenění ekonomických aspektů celé transformace.

Výsledky v technické oblasti (II) Spolehlivost dodávek energie vykazují nejvyšší míru naplnění zadání. Jsou plněny tři průběžné cíle: doba trvání výpadků dodávek elektřiny, zajištění výkonové rezervy a připojování offshore VtE. Nejsou plněny dva průběžné cíle: finanční náklady na síťová opatření a postup výstavby přenosových sítí. Solidní míra naplňování technických požadavků podle mého názoru dokladuje kvalifikovanost technické sféry v průběhu praktické realizace politických a environmentálních vizí. Zkompletujeme-li překračování plánovaných nákladů na síťová opatření, můžeme konstatovat, že z ekonomických parametrů transformace není plněn žádný. Výstavba přenosových sítí naráží na výrazný odpor obyvatelstva, který je politicky podporován z úrovně obcí a v některých případech i spolkových zemí.

Slabších výsledků je rovněž dosahováno v klíčové environmentální oblasti (I) Ochrana životního prostředí a klimatu, která by ovšem měla být hlavním tahounem celého transformačního procesu. Jsou plněny dva průběžné technické cíle pro výstavbu offshore VtE a FVE. Nejsou plněny tři zásadní průběžné „klimatické“ cíle, tj. snižování emisí CO2, snižování spotřeby primární energie a snižování spotřeby elektřiny. Navíc lze logicky předpokládat, že zvyšování úsilí při naplňování ambiciózních environmentálních cílů v oblasti (I) vyústí v další navyšování nákladů s následným nepříznivým dopadem na plnění stanovených ekonomických cílů v oblasti (III).

V celkovém souhrnu je tedy průběžně plněno sedm z patnácti stanovených cílů, a to z oblasti technické a zajištění zaměstnanosti. Zbývajících osm nesplněných průběžných cílů představuje základní environmentální a ekonomický rámec celého transformačního procesu. Na druhou stranu je však případné připomenout, že hodnocení natolik komplexního procesu, jakým bezesporu je německá energetická transformace, zřejmě nelze provádět optikou „politicky nastřeleného“ termínu splnění do r. 2020. Proto ponechávám na každém z čtenářů, ať si sám vytvoří vlastní názor. Podkladů k formulaci vlastního pohledu na věc jsem snad ve třech dílech svého miniseriálu prezentoval dostatečné množství.

(Psáno pro blog.iDNES a server Oenergetice.cz)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | neděle 21.5.2017 10:45 | karma článku: 18.95 | přečteno: 672x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

14.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 438 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 21.00 | Přečteno: 859 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 29.56 | Přečteno: 1033 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 6.97 | Přečteno: 186 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké finále díl 1., Cassini-Huygens a jeho nelehká cesta k Saturnu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb - bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi do vzdálené části sluneční soustavy.

22.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.88 | Přečteno: 206 | Diskuse

Jiří Turner

Je pan Čermák potomkem lidoopů a mimozemšťanů?

Může to vypadat, že jsem si na pana Čermáka nějak zasedl, ale jelikož jeho smělé teze nelze napadnout přímo v diskusi a jsou patrně i tací, kteří se s nimi ztotožňují, dovoluji si na jeho bizarní článek reagovat vlastním článkem.

21.6.2017 v 17:55 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 728 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 9.78 | Přečteno: 359 | Diskuse

Libor Čermák

Co když člověk skutečně vznikl zkřížením lidoopů a mimozemšťanů?

Myslím si, že nejsem sám, koho vzrušuje otázka původu člověka. Mohl například vzniknout tak, že nějakcí mimozemšťané zkřížili své geny s již zde žijícími lidoopy? Když se nad tím zamyslíme, je zde až podivně moc souvislostí.

21.6.2017 v 5:57 | Karma článku: 21.69 | Přečteno: 846 |
Počet článků 157 Celková karma 20.72 Průměrná čtenost 2916

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.