Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Perspektivy české energetiky ve zprávě Nezávislé energetické komise

23. 07. 2012 17:11:34
Na internetových stránkách České společnosti pro energetiku byla zveřejněna doporučení Nezávislé energetické komise II ke Státní energetické koncepci.

Nezávislá energetická komise II (NEK II) pod vedením předsedy Učené společnosti České republiky Václava Pačese a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové zpracovala na přání ministra průmyslu a obchodu Antonína Kuby zprávu (zde), ve které ze svého expertního pohledu popsala stávající stav jednotlivých segmentů české energetiky a posoudila možnosti jejich dalšího vývoje, a to se zaměřením na rozpracovaný návrh Státní energetické koncepce (SEK).

Vzhledem k občasným nepřesným mediálním interpretacím je vhodné zdůraznit, že uvedená komise nezpracovávala státní energetickou koncepci. Tento úkol je plně v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zpráva představuje určitý nezávislý vnější pohled na českou energetiku a sumarizuje doporučení, témata a souvislosti, které by měly být zpracovány v oficiální SEK.

Už po prvním nahlédnutí a seznámení se stylem argumentace a jazykem zprávy je zřejmé, že se nejedná o zcela standardní technický či úřednický dokument. Sami autoři v úvodu prezentují, že se jedná o podklad pro další osvětu energetické a především neenergetické veřejnosti a dialog v rámci politické scény a státní správy a zdůrazňují, že NEK II je otevřena diskuzi prezentovaných názorů širokou odbornou i laickou veřejností.

Využívám tedy tuto nabídku a dovolím si upozornit čtenáře na několik fragmentů z řady doporučení a závěrů zprávy, podotýkám ve své osobní interpretaci a s osobně preferovaným výběrem informací zohledňujícím moje profesní zaměření na elektroenergetiku a zvláště jadernou energetiku:

Komise doporučuje směřovat českou energetiku k rozvoji vyváženého zdrojového mixu v širokém spektru dostupných technologií, a to formou přiměřenou klimatickým a geologickým podmínkám ČR.

Z pohledu energetické bezpečnosti je doporučováno „sledovat energetickou odolnost státu“ a pro každou komoditu zajistit možné náhradní řešení v případě výpadku dodávek tak, aby alespoň v úsporném režimu zůstaly zachovány základní životní a ekonomické funkce státu.

Pro jednotlivé segmenty energetiky můžeme ve zprávě nalézt následující doporučení:

Jaderná energetika
Neopouštět jadernou energetiku, dále ji provozovat, modernizovat a rozvíjet. Vzhledem k zmiňovaným klimatickým a geologickým podmínkám ČR (především z pohledu výstavby velkých výrobních kapacit OZE) a společenskému požadavku na snižování podílu uhlí na výrobě elektřiny komise navrhuje dostavit 3. a 4. blok jaderné elektrárny Temelín, prodloužit životnost stávajících čtyř bloků a případně vybudovat 5. blok v Dukovanech. V souvislosti s jadernými zdroji je rovněž doporučováno využívání tepla pro vytápění přilehlých aglomerací. V případě realizace výstavby nových jaderných zdrojů by mohl podíl jádra na výrobě elektřiny za určitých okolností přesáhnout hodnotu 50%, což by reprezentovalo nahrazení významné části uhelných zdrojů.

V delším časovém horizontu komise dokonce doporučuje prozkoumat a případně i připravit lokality pro budoucí další jaderné elektrárny, což je dle mého osobního názoru v rámci stávajících legislativních procedur téměř neuskutečnitelný úkol. Zpráva zmiňuje, že ČR disponuje domácími zásobami uranu, nicméně obohacování a výroba paliva pro jaderné elektrárny budou i v budoucnu pravděpodobně zajišťovány v zahraničí. Rovněž byla zdůrazněna důležitost přípravy výstavby trvalého úložiště jaderného odpadu.

Uhlí a uhelná energetika
K uhlí přistupovat jako cenné domácí surovině, u níž je nutné maximalizovat účinnost a efektivnost zpracování. Od kondenzační výroby elektřiny přecházet ke kogenerační výrobě s vysokou účinností. Zároveň bylo doporučeno udržet schopnost těžby, včetně odpovídajících technologií a know-how.

K problematice těžebních limitů se komise jednoznačně nevyjádřila a doporučuje její komplexní posouzení, včetně vyhodnocení zdravotních rizik těžby pro obyvatelstvo. Komise považuje problém těžebních limitů především za legislativní, přičemž stávající legislativní nástroje (tj. poplatky za těžbu, emisní povolenky a jejich cena, horní zákon a licencování nových zdrojů) dle jejího názoru nejsou schopny jednoznačně „determinovat politiku užívání uhlí“. Čtenáře v tomto případě raději odkazuji na příslušné zdůvodnění přímo v textu zprávy (str. 18/65).

Obnovitelné zdroje (OZE)
V rámci společné politiky EU splnit závazek ČR a zajistit v roce 2020 výrobu 13 % energie z OZE. Vzhledem k výši stanoveného cíle nelze reálně předpokládat jeho splnění bez plošné ekonomické podpory, která by však měla být nízká, flexibilní a postupně utlumována, přičemž i segment OZE musí směřovat k tržním mechanismům a vzájemné konkurenci různých zdrojů a technologií. Komise se přiklání k implementaci OZE především v decentralizovaných infrastrukturách, kde by mohly napomoci modernímu energetickému hospodářství obyvatelstva a komunit. Stát by měl v rámci energetické politiky zajistit rovnováhu mezi centrálními a lokální systémy výroby energie.

Teplárenství
Budovat vícepalivové systémy, využívající zejména dvě hlavní primární suroviny: uhlí a zemní plyn. Zajistit možnosti záměny primárních surovin s možností doplnění systému o biomasu nebo komunální odpad. Budovat menší zařízení na obecní nebo regionální úrovni, umožnit výstavbu nebo rekonstrukci moderních závodních energetik včetně využití OZE. Budovat kogenerační zařízení všude tam, kde je to možné, nepodporovat pouze kondenzační výroby nebo blokové výtopny.

Energetické sítě
Rozvíjet energetické soustavy a jejich řízení tak, aby je bylo možné integrovat do technických struktur Evropy nebo sousedních zemí takovým způsobem, aby je v případě nestandardních situací bylo možné provozovat samostatně a nezávisle. V souvislosti s předpokládaným stále intenzivnějším využíváním decentralizovaných zdrojů a poklesem ceny řídících a měřících systémů rozvíjet využívání inteligentních sítí. Žádoucí je intenzivní zapojení českého výzkumu a vývoje do mezinárodní spolupráce v této oblasti. Pro efektivní využití inteligentních sítí je důležitý rozvoj právního prostředí, které umožní řízené odstavování a spouštění zdrojů a spotřebičů zapojených v rámci inteligentních sítí.

Jako zajímavý námět k zamyšlení lze bezesporu hodnotit návrh na uzavření mezinárodní dohody České republiky s Německem a Rakouskem na trojstranné implementaci obnovitelných zdrojů do elektroenergetických systémů, do níž by Německo vložilo především zdroje větrné, Rakousko zdroje vodní a přečerpací a Česká republika mezinárodní propojení a regulaci. Toto řešení by mohlo přinést ČR vyšší podíl OZE než stanovených 13,5%, a to s výrazně menšími investicemi i menší ekologickou a krajinnou zátěží.

Co říci závěrem?
Jak jsem uvedl výše, vzhledem k rozsahu článku na blogu jsem z odkazované zprávy vybral pouze střípky dle osobní preference. Rozsah zprávy sice činí 65 stran, nicméně ve srovnání s jinými dokumenty z oblasti energetiky či státní energetické koncepce je psána srozumitelnou a čtivou formou. Čtenářům, včetně neprofesionálů zajímajících se o problematiku energetiky a jejími souvislostmi s ekologií, ochranou životního prostředí, ekonomikou a politikou, ji lze rozhodně doporučit. A v neposlední řadě je vhodné poděkovat autorům zprávy za odvedenou práci.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | pondělí 23.7.2012 17:11 | karma článku: 24.18 | přečteno: 1897x

Další články blogera

Petr Nejedlý

O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu

Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.

26.3.2017 v 14:08 | Karma článku: 33.40 | Přečteno: 1114 | Diskuse

Petr Nejedlý

Možnosti decentralizované energetiky v ČR

Operátor trhu musí každoročně předkládat zprávu o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu. Letošní zpráva byla věnována tématu decentralizace.

12.3.2017 v 15:57 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 516 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

3.4.2016 v 12:35 | Karma článku: 20.19 | Přečteno: 760 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

27.3.2016 v 16:51 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 595 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Milan Urban

Kam dál?

Český průmysl dosáhnul horní hranice svých možností. V tuto chvíli je jeho další růst možný v podstatě jenom díky zvýšení produktivity, novým investicím a poměrně výrazné restrukturalizaci.

29.3.2017 v 12:27 | Karma článku: 6.07 | Přečteno: 240 | Diskuse

Stisk

Slovensku euro pomohlo, Česko o euro nemá záujem

Slovensko v roku 2009 vstúpilo do eurozóny a v súčasnosti sa v tejto krajine platí eurom už osem rokov. Česká republika sa prijatiu spoločnej európskej meny dlhodobo bráni.

28.3.2017 v 15:08 | Karma článku: 12.57 | Přečteno: 825 | Diskuse

Pavel Makovec

„Světlá“ ale spíše temná budoucnost českého státního školství

Nejen dnes, kdy slavíme Den učitelů (u nás spíše Den učitelek), ale v poslední době se téměř každý den objevuje ve všech sdělovacích prostředcích, od těch tištěných přes rozhlas a televizi až po internetové, problematika školství.

28.3.2017 v 14:13 | Karma článku: 18.37 | Přečteno: 518 | Diskuse

David Navrátil

Koruna volná už ve čtvrtek? Tento čtvrtek!?

Ve čtvrtek zasedá Česká národní banka. Teoreticky by mohla zrušit kurzový závazek už tento týden. Bude mít na to prakticky žaludek?

28.3.2017 v 12:35 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 617 | Diskuse

Marek Orawski

Peer-to-peer pojišťoven přibývá, myšlení na trhu se (zvolna) mění

V posledních dvou letech vznikají ve světě desítky nových pojišťoven založených na peer-to-peer principech. Jejich odlišné fungování naplno odhaluje nešvary korporátního pojištění a vyvolává debatu o budoucnosti celého odvětví.

28.3.2017 v 9:05 | Karma článku: 9.34 | Přečteno: 168 | Diskuse
Počet článků 153 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2957

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.