P.S.: Nepodceňoval bych externí efekty Energiewende směrem do světa. Cenově konkurenceschopnou elektřinu z FV a z větru pro celý svět zaplatili do značné míry Němci. To oni rozběhli energetickou revoluci (nejen) v ekonomikách, které společně produkují cca 20x více CO2 než Německo, v USA, Číně a Japonsku (letos skoro 30 GW ve FV a přes 20 GW ve VtE). Letos to vypadá, že v Číně poprvé za posledních 30 let poklesne spotřeba uhlí, v zemi, která spotřebuje polovinu světové produkce.

Není mi zcela jasné, jak můžete hovořit o cenově konkurenceschopné ceně elektřiny z FVE v systému garantovaných cen a přednostního odběru elektřiny z FVE. O konkurenceschopnosti bude možno hovořit, až bude v budoucnosti tento systém výrazně modifikován směrem k tržním mechanismům začlenění OZE (především VtE/FVE) v rámci en. trhu. Ostatně sami Němci jej poměrně intenzivně promýšlejí, protože stávající systém garantovaných cen je dlouhodobě ekonomicky neudržitelný i pro ně.

Souhlas s tím, že jsou Němci v čele vývoje OZE a jejich integrace do en. mixu. Jenom v případě Číny bych byl poněkud opatrnější. Je to dynamická rozvíjející se ekonomika přesahující běžná západoevropská měřítka. Rozvíjejí úplně všechno: konvenční zdroje (včetně plynu/uhlí), OZE a mimochodem aktuálně mají rozestavěno 29 jaderných bloků (33 GW). To je zcela nepředstavitelná hodnota i pro zavedené jaderné státy. Mimochodem ve svých dlouhodobých rozvojových plánech hodlají vybudovat jednu z největších jaderných flotil na světě.

5) Těch 80 výkonů jaderných elektráren dělajících 30% elektřiny je v pořádku. Hodnocení energetiky podle procenta využití instalovaných kapacit je takové "zlaté tele" energetiků, falešný idol. Každopádně je to těch 30% elektřiny, která umožňuje neposílat ze země okolo 10 miliard euro ročně za paliva. Třeba například jako příspěvek Putinovi na nové vojensko-politické eskapády.

6) Jsem zvědavý na vaše arguemnty v roce 2015, až nebudete moci používat odlehlé pozorování zvané rok 2013 jako aktuální data.

Ad 5) Hodnocení zdrojů podle koeficientu využití instalovaného výkonu je základním ekonomickým nástrojem v energetice. M.j. i z důvodu vyhodnocování měrných výrobních nákladů na produkovanou MWh. Z hlediska dimenzování zdrojů 1GW v JE ročně vyrobí cca 7,5-8,0 TWh, FVE vyrobí cca 1 TWh => na požadovanou produkci musíte odpovídajícím způsobem dimenzovat instalovaný výkon (=inv. náklady).

Nicméně bylo to myšleno jinak. Vzhledem k nízkému koef. využití mají OZE značné instalované výkony a např. při 80% by se dostaly nad 200 GW inst. výkonu, což by buď znamenalo rozsáhlé dlouhodobé vypínání zdrojů v příznivých klimatických podmínkách nebo vybudování ohromných akumulačních kapacit (=inv. náklady). Nehledě na to, že pro akumulaci v řádech GWh jsme prozatím schopni masově využívat pouze PVE, což je technologie z Křižíkových dob.

Ad 6) Zde nevím, jaký parametr konkrétně máte na mysli.

4) Pokles spotřeby elektřiny je v roce 2013 moc nebyl, o to vyšší je zatím v roce 2014.

Ano, zatím se to přičítá mírné zimě (viz článek). Uvidíme, jak dopadne podzim/zima..

Dovolím si reagovat několika připomínkami:

1) Emise CO2 jsou (jako jinde) produkovány +- ve stejném poměru dopravou, vytápěním a výrobou elektřiny (a jako bonus výroba cementu a oceli). Když intenzivně neřešíte dopravu (přísnější požadavky na účinnost, elektromobilita, nižší potřeba cestovat) a vytápění budov (zateplování, pasivní ohřev, ...), tak ze samotnou výrobou elektřiny toho moc nevykoumáte, to je běh na dlouhou trať (podle plánů Energiewende aspoň do 2050).

Tady se dá za dalších 6 let toho hodně dohnat.

2) Těch 6 GW offshore větrných elektráren není žádná tragédie, onshore větrníky trhají rekordy (těm stačí legislativně a úředně nepřekážet) a ten výkon půjde nahradit prostými retrofity starších (10 let) 0,5-1 MW větrníků novými 3MW s 1,5-2x vyšším koeficientem využití. Tady se schodnem na nepochopitelné ignoraci onshore větru.

3) Spotřeba primární energie je dost zavádějící pojem, dost významně ji snižujete už jen instalací VtE a FVE, ty nevyhazují 2/3 energie pryč chladící věží. Tady taky platí, že bez opatření v dopravě a vytápění není šance.

Jinak 4-5% poklesu spotřeby energií vzhledem k HDP dosahují státy, které k tomu mají motivaci. Dařilo se to USA za Cartera, daří se to aktuálně Číně. Finta je v tom, že se musí pro to něco dělat a nečekat, že se to udělá samo, pokles sám od sebe je okolo 2%.

Ad1) Ano, možnosti jsou zmíněny v článku (výroba tepla, automobilová doprava). Ovšem konkrétně z hlediska elektroenergetiky budou muset v DE akutně vyřešit náhradu za odstavované JE. 100 TWh je značná výroba a náhrada uhlím/plynem znamená zvýšení emisí, náhrada za OZE znamená výrazný přírůstek inst. výkonu (viz diskuze o Kv výše) => výrazné tech. potíže.

Ad2) Důvod směřování k offshore je zřejmý – vyšší koef. využití inst. výkonu. Nicméně i v Německu probíhá diskuze ve smyslu, že offshore VtE jsou příliš drahou zábavou spojenou se značnými komplikacemi, zejména v připojování k PS. Ovšem proti onshore se zvedá stále sílící vlna odporu, protože bezproblémové lokality jsou už obsazeny.

Ad3) Ano, je to souběžné s 1) (tj. výrazná role vytápění, dopravy). Jenom technická poznámka: v případě kogenerační výroby el. a tepla se můžete dostat k 80-90% využití energie paliva.

Pokles spotřeby: samo se to jistě neudělá. Technicky lze v 21. století opravdu leccos, je to otázka ekonomická.  V nadsázce lze říci, že můžeme např. zrušit dosavadní průmysl a vybudovat nový – energeticky účinnější a čistší. Ovšem musí se to odněkud zafinancovat.