Re: Pane Autore

Dale: Vsimete si napriklad, kdo mel byt prvnim tercem regulace v dobe plynove krize - velci spotrebitele = mimo jine vyrobci amonniaku = suroviny pro vyrobu dusikatych hnojiv -to je uplatneni politiky kosile blizsi, nez kabat - radsi se ted ohrejeme, ze zitra nebudeme mit co jist - to je vedlejsi - politicky je pripustnejsi, aby duchodkyne mela pretopenej stometrovej byt na 24 stupnu, a zaroven zloztrily kapitalista zbaven primarni suroviny nezbytne pro zajisteni potravinove bezpecnosti.

Proc o tom pisi: V momente, kdy bude ropy nedostatek, a dojde k regulacnim opatrenim, tak analogicky budou prvni na rane firmy, ktere se zabyvaji dlouhodobymi projekty, mezi ktere vystavba JE nesporne patri.

Dalsim nezpochybnitelnym faktem je, ze pro ambiciozni vystavbu JE ale i dalsich energetickych projektu neni dostatek zkusenych techniku, ponevadz ta generace, ktera projekovala a stavela ty stavajici je bud v duchodu nebo spise v technickem nebi. 

Re: Pane Autore

Omlouvám se za zpoždění - byl jsem služebně mimo.

Regulace velkých spotřebitelů v případě krizových stavů je obecnou zásadou. Už z toho prostého důvodu, že domácnosti obvykle spotřebovávají relativně malé množství en. surovin oproti průmyslu (elektřina, uhlí, plyn). Velcí spotřebitelé mají rovněž rozsáhlejší možnosti z hlediska regulace odběru (sjetí výroby na technologické minimum apod.). Domácnosti obvykle můžete pouze zapnout/vypnout.

Ohledně ropy: očekávám naprosto opačný scénář. V případě opravdu rozsáhlé ropné krize z důvodu fatálního vyčerpání zdrojů se naopak začne věnovat enormní snaha a prostředky nalezení/vybudování náhradních en. zdrojů.

Personální plán je součástí každé velké průmyslové investice. Investor by měl vědět, kde, kdy, odkud sežene lidi v potřebné kvalifikační struktuře a kolik ho to bude stát. Žádný velký investor bez splnění těchto předpokladů do investice v daném regionu nejde. Ostatně toto platilo i pro nejrůznější montovny čehokoliv na našem území.

Pane autore

Predevsim dekuji, ze mi odpovidate.

Pokud budete chtit znat prubezne podrobnosti o HDR teplarne v Litomericich, poslete mi e-mailovy kontakt na Daniel.Visnovsky@seznam.cz   - jsem z Litomeric, a klidne Vam popisi nektera uskali projektu, plus Vas budu prubezne informovat o vyznamnych udalostech - jsou uplne jinde, nez laicka i odborna verejnost ocekava -

Napriklad:

rozvody tepla po meste totiz patri spolecnosti United Energy, a ta ma smlouvu na dodavky tepla na mnoho let dopredu, nebo odkoupit rozvody tepla.

Re: Pane autore

Obvykle se snažím držet pouze technické problematiky, protože články musí být ještě čitelné délky a nechci je "rozmělňovat :-)". Nicméně ekonomické a legislativní prostředí (včetně otázky vyvedení výkonu/tepla) je rovněž jedním z rozhodujícíh faktorů při posuzování a plánování nové energetické investice. To je prostě realita, kterou musí potenciální investor respektovat. Jsem si jist, že EIB bude zrovna tyto otázky velmi zevrubně zkoumat. Ostatně, proč si myslíte, že svého času vyšuměl projekt na vytápění Českých Budějovic z ETE?

Na vámi zaslanou adresu pošlu kontakt, HDR v Litoměřicích mě technicky zajímá. Takováto zařízení ve větším měřítku zatím fungují pouze na Islandu a info se shání poměrně obtížně.

Pane Autore

4) Zkuste odhadnout v soucasnych cenach, kolik by stala likvidace JE Dukovany, pac tato to ma cca z poloviny za sebou - licenci ma tusim do roku 2025 s tim, ze se s nejvetsi pravdepodobnosti prodlouzi do 2035 v krajnim pripade do 2045 - co pak?

5) Stale se jedna o energetickou bezpecnost, pac jaderne palivo vyrabi Rusko a USA - jsou s temito zememi uzavrene nejake dlouhodobe smlouvy na dodavku tohoto, a jak jaka je moznost vymahani z pozice CR proti temto zemim?

Re: Pane Autore

ad4) JE platí do speciálního fondu 50 Kč z každé vyrobené MWh. Fond shromažďuje prostředky na rekultivaci prostoru elektrárny po vyřazení z provozu, výstavbu a správu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva. Cena odvodu do fondu je nastavena tak, aby byly pokryty náklady spojené s budoucí likvidací JE. Já osobně konkrétní cenu budoucí likvidace JE Dukovany neznám.

ad5) To jste mě skutečně pobavil. Ve srovnání s "bezpečností" dodávek plynu, které již několikrát naprosto zkolabovaly z důvodu cenové války mezi Ukrajinou a Ruskem a na Balkáně a ve Slovensku pěkně vymrzli, je možnost dodávek jadeného paliva z Ruska popř. znovu z USA naprosto luxusní. Ropa dtto. V ETE se nyní končí s palivem z USA a přechází se na palivo ruské.  Jenom bych připoměl, že teoreticky si mohu koupit jaderné palivo na x-let dopředu. Zásobníky plynu/ropy se vyprázní během týdnů popř. měsíců => můžeme přestát bez dodávek mnohem delší dobu.

Pane Autore

2) Srovnavat jednotky elektrickeho vykonu JE ELEKTRARNY a HDR TEPLARNY je mimo, pac se jedna o rozdilna zarizeni - primarni funkci HDR teplarny je produkovat teplo pro vytapeni a jako vedlejsi efekt je tech 5 MW el. energie - odpadni teplo z JE je sice rovnez vyuzitelne, ale vzhledem k velikosti instalovaneho vykonu je to dost problematicke, ponevadz na rozum vstoupi, ze nelze tahnout horkovodni potrubi z Temelina dejme tomu do Plzne nebo Prahy

3) Zcela jste opominul cenu jaderneho paliva - pokud dojde k masivnimu rozvoji jaderne energetiky, tak dojde k previsu poptavky po uranu nad nabidkou, a to vyzene ceny uranu na nekolikanasobek dnesnich cen - sam pisete, ze jaderne palivo lze dlouhodobe skladovat, takze to v kombinaci s deficitem nabidky by vedlo k jeste vice fluktujicim cenam, nez u ropy.

Re: Pane Autore

ad2) Kde jsem takto porovnával el. výkon a tepelný výkon? Rozdíl mezi elektrárnou a teplárnou je mi zcela jasný. Pročítám ten text z 9/2008 a ani tam momentálně nic v tomto smyslu nevidím. Prosím, dejte mi vykopírovaný text z článku, ať se bavíme konkrétně. Nicméně i JE může pracovat jako teplárna, např. ETE by byla teoreticky schopna produkovat 300 MWt. Svého času se uvažovalo s teplovodem do ČB. Ale toto teplo se mělo normálně odebírat z odběrů na TG (=> snížení el. výkonu). Tzv. nízkopotenciální odpadní teplo z tepelných elektráren (naprosto všech, nejenom jaderných) je téměř nevyužitelné (opravdu myslíte odvod tepla v chladídch věžích?). V případě ETE se kdysi uvažovalo s vytápěním skleníků popř. chovem ryb.

ad3) Při zvýšení potávky jistě vzrostě cena jad. paliva. Vaše spekulace o větších fluktuacích než na ropném trhu, který ostatně je jedna velká fluktuace, je zcela nepodložená hypotéza (jak to souvisí se skladováním?). Mimochodem doposud uran těžíme i na našem území.

Pane Autore

V jednom z drivejsich clanku jste mimo jine oznacil cenu geotermalni energie jako astronomickou, a tady bych si dovolil oponovat, pac jste se dopustil ucelove demagogie a to hned v nekolika rovinach.

1) Srovnavat naklady na jednotku vykonu u JETE a HDR v Ltm. ve Vasem podani je mimo, pac JETE se zacala budovat nekdy v roce tusim 1985 a za 25 let se ceny stavebnich praci a energetickych technologii zvedly nekolikanasobne - pokud byste chtel postavit JE dnes v rozsahu, v jakem je nyni Temelin, dostal byste se na realnych 400-450 miliard - pokud budete oponovat, tak jako odbornik prosim uvedte alespon jeden pripad JE ve svete, ktera byly vybudovana s puvodne planovanymi naklady.

Re: Pane Autore

V článku jsem provedl (připomínám orientační) porovnání investičních nákladů ETE s Andasol 1. Toto viz článek. Pokud se týká staršího článku o geotermálních elektrárnách z 9/2008, tak litoměřický projekt uváděl 55 MWt za 1,111 mld Kč. Podrobnější ek. údaje k projektu v Litoměřicích nebyly v době psaní článku k dispozici (máte něco aktuálnějšího? => prosím info/odkaz). Samozřejmě jsou to první krůčky geotermálních projektů...

Pokud se týká aktuáních cen v jádru, tak Olkiluoto III ve Finsku bylo kontraktováno za 3,2 mld Eur za 1600 MWe. Po známých problémech to směřuje k 5 mld Eur (dle Greenpeace), což při (orientačním) přepočtu na 2000 MWe by bylo 6,25 mld Eur, tj. 160 mld Kč. Vámi uváděných 400-450 mld je velmi nadsazeno.

Prakticky u všech velkých investic dochází k překročení původních rozpočtovaných nákladů. V ČR známe případ nemocnic popř. justičního paláce, kde se dostali tuším na dvojnásobek rozpočtu. Nebo-li, zdaleka to není pouze problém JE.

Provoz

Myslim si taktez, ze naklady na provoz at uz po strance energetickeho zabezpeceni ci dalsich pomocnych provozu, jako jsou naprikald upravny vody, pouziti biocidu atd. Si vyzada nemale naklady, ktere dale snizi jiz tak malou ucinnost tohoto projektu.

solar

osobně nevidím v solaru žádnou velkou výhru, alespoň ne dokud to bude na stávajícím principu. co mě překvapuje, že ve všech těchto technologiích pořád dochází k obrovským ztrátám energie, protože to prostě zrovna neodporuje jejich primárnímu cíli. Taková chladící věž je podle mě totální nesmysl, ohromné plýtvání energií. přeci by místo chladící věže mohli mít nějaký typ výměníku a tu zbytkovou tepelnou energii, které se potřebují zbavit, tak sem přebírat a k něčemu využt.

Zároveň by to celkem logicky snížilo spotřebu vody na minimum, protože hlavní ztráty jsou právě na tom ochlazování v externích odpařovačích.