Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

Čtenářům svého energetického blogu jsem tzv. Index energetické transformace poprvé představil v třídílném miniseriálu před osmnácti měsíci v září 2014 (zde, zde, zde). McKinsey nedávno zveřejnila pravidelnou aktualizaci dokumentu, v které jsou již zapracovány předběžné výsledky za minulý rok. Zájemcům o dění v energetickém sektoru našich západních sousedů tímto tedy předkládám nová data, která budou stejně jako minule strukturována do tří samostatných článků věnovaných jednotlivým hodnoceným oblastem, abych udržel pro čtenáře víkendového blogu ještě snesitelný rozsahu textu.

Dokument prostřednictvím hodnocení patnácti parametrů umožňuje získat relativně rychle a snadno přehled o tom, jak je složitý a mnohovrstevnatý proces energetické transformace uváděn v život, a do jaké míry je či není realistické naplnění politických, environmentálních, ekonomických a technických cílů, které byly v jeho počátcích definovány spolkovou vládou v časovém horizontu do roku 2020.

Základní cíle energetické transformace analytici sdružili to třech oblastí, přičemž každá z nich je podrobněji strukturována pomocí pěti měřitelných a vyhodnocovatelných parametrů:

Oblast (I): Ochrana životního prostředí a klimatu

·        Emise CO2 [MtCO2ekv]

·        Výstavba offshore větrných elektráren (VtE) [GW]

·        Výstavba fotovoltaických elektráren (FVE) [GW]

·        Spotřeba primární energie [PJ]

·        Spotřeba elektřiny [TWh]

Oblast (II): Spolehlivost dodávek energie

·        Výpadky dodávek elektřiny [min./rok]

·        Náklady na síťová opatření [eur/MWh]

·        Zajištění výkonové rezervy [%]

·        Výstavba přenosových sítí [km]

·        Zpožďování připojování offshore VtE [-]

Oblast (III): Hospodárnost

·        Ceny elektřiny pro domácnosti (odchylka v % od průměru EU)

·        Ceny elektřiny pro průmysl (odchylka v % od průměru EU)

·        Příspěvek na OZE [ct/kWh]

·        Pracovní místa v oboru OZE [-]

·        Pracovní místa v energeticky náročném průmyslu [-]

Po nezbytném zopakování úvodních informací se tedy můžeme přesunout k aktualizovanému hodnocení jednotlivých oblastí.

Hodnocení oblasti (I): Ochrana životního prostředí a klimatu

Název			Hodnocení[Realistické/ Nerealistické]
	750*	925/827	N

*v předchozích vydáních byl uváděn cílový stav 739 Mt, nyní 750 Mt, z důvodu dodatečné úpravy počáteční hodnoty pro r. 1990 ze strany MH SRN

Energetická transformace obdržela od spolkové vlády zadání snížení emisí v r. 2020 o 40% oproti r. 1990, což odpovídá cílové hodnotě 750* milionů tun CO2ekv. V hodnoceném období za 2. pololetí roku 2015 byly emise předběžně vyčísleny na 925 Mt, přičemž podle předpokládaného (podotýkám lineárně koncipovaného) scénáře měly činit pouze 827 Mt. Jednou z příčin je zvýšená výroba elektřiny z uhlí. Průběžné naplňování cílů bylo analytiky McKinsey kvantifikováno na 42%, takže dosažení cílové hodnoty v roce 2020 bylo ohodnoceno jako „nerealistické“ (N).

Nepříliš optimistický výhled z hlediska naplňování ambiciózních emisních cílů lze navíc předpokládat i v nadcházejících letech, vzhledem k schválenému plánu odstavování jaderných bloků v sektoru elektroenergetiky. Pokud by celková produkce elektřiny z jádra měla být plně nahrazena produkcí z uhlí, znamenalo by to navýšení emisí o dalších 80 Mt. Toto by samozřejmě nebyl žádoucí vývoj z pohledu spolkové vlády, nicméně rostoucí nasazení OZE stále častěji naráží na technické potíže s regulací sítí a nasazení plynu pro změnu naráží na potíže ekonomického charakteru.

Název			Hodnocení[Realistické/ Nerealistické]
	6,5	2,8/2,0	R

Výstavba mořských VtE a navazující technické infrastruktury aktuálně pokračují podle plánu. Instalovaný výkon vzrostl po připojení několika větších větrných farem v průběhu roku 2015 na 2,8 GW. Aktuálně je provozováno 16 offshore parků, například projekt Global Tech I o výkonu 400 MW byl oficiálně zprovozněn v září, projekt Sandbank o výkonu 288 MW je ve výstavbě. Analytici vyhodnotili stanovený cíl 6,5 GW v roce 2020 jako „realistický“ (R).

Název			Hodnocení[Realistické/ Nerealistické]
	51,8	39,1/33,4	R

Výstavba FVE se výrazně zpomalila, přírůstek 1,3 GW byl nejnižší od roku 2007, přičemž instalovaný výkon ke konci rou 2015 činil 39,1 GW. Nicméně průběžné plnění cílů je kvantifikováno na 121% a dosažení cílové hodnoty 51,8 GW v roce 2020 dle národního plánu rozvoje OZE (NREAP) bylo vyhodnoceno jako „realistické“ (R).

V materiálu je okrajově zmiňován kontinuální pokles nákladů (bez jejich další bližší specifikace) s poznámkou, že FVE zatím patří mezi nejvýhodnější OZE s náklady 8 ct/kWh.

Název			Hodnocení[Realistické/ Nerealistické]
			N

Cílová hodnota pro rok 2020 byla definována jako úspora 20% oproti roku 2008, což odpovídá 11 454 PJ.

Spotřeba primární energie mírně poklesla oproti předchozímu hodnotícímu období na 13 242 PJ, tj. o 1,8%. Pokles byl zaznamenán konkrétně v segmentu ropy a zemního plynu. Nicméně celkový trend stále neodpovídá ambicióznímu zadání a dosažení cílového stavu pro rok 2020 bylo vyhodnoceno jako „nerealistické“ (N).

Zajímavou informací je pokračování trendu oddělení doposud velmi těsné vazby mezi spotřebou energie a růstem hrubého domácího produktu (HDP). Tento fakt je stále častěji prezentován v environmentálních kruzích jako zcela jednoznačný úspěch energetické transformace, navíc s nevyřčeným předpokladem dlouhodobé až trvalé platnosti. Já osobně se přikláním k názoru, že se spíše jedná o projev nalezení prvotních, nejsnáze dostupných, národohospodářských rezerv a možná i nepřímý příznak „vyhánění“ energeticky náročných výrob z vyspělých průmyslových států do zahraničí. V globálním měřítku především do rozvojových zemí, v kterých naopak spotřeba energie spolu s HDP velmi dynamicky rostou.

Název			Hodnocení[Realistické/ Nerealistické]
	553	597/579	N

Cílová hodnota pro rok 2020 byla definována jako úspora 10% oproti roku 2008, což odpovídá 553 TWh.

Spotřeba elektřiny v hodnoceném období vzrostla z 579 TWh na 597 TWh. Jako hlavní důvody jsou uváděny studené měsíce v topné sezoně a letní vedra, která zapříčinila zvýšený provoz klimatizací. Z tohoto důvodu bylo průběžné plnění indikátoru kvantifikováno ve výši 50% a naplnění cíle pro rok 2020 bylo hodnoceno jako „nerealistické“ (N). V případě tohoto konkrétního indikátoru je vhodné poznamenat, že vzhledem k poměrně úzkému cílovému rozsahu (požadavek snížení spotřeby o 10%), vykazují roční výkyvy ve spotřebě na hodnocení indikátoru výrazný vliv.

V případě spotřeby elektřiny je vhodné upozornit na „opatrné“ cíle spolkové vlády, která v tomto případě už při formulaci základních cílů energetické transformace zjevně nevyslyšela názory radikálních environmentálních hnutí, které nemají problém predikovat resp. požadovat snížení spotřeby nejenom primární energie, nýbrž i elektřiny v řádech více desítek procent.

Dílčí závěr za oblast (I) Ochrana životního prostředí a klimatu

Domnívám se, že stále platí hodnocení, které jsem prezentoval již v září 2014. Z údajů analytiků je jasně vidět, že cíle spolkové vlády v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu v rámci strategického zadání energetické transformace byly formulovány především jako „politická vize“, nikoliv z hlediska technické realizovatelnosti.

V rámci hodnocené oblasti jsou plněny „jednodušší“ kvantitativní cíle, tj. plány výstavby FVE a v průběhu roku 2015 bylo navíc vykompenzováno i zpoždění ve výstavbě offshore VtE. Ovšem dosavadní výsledky svědčí o vysoce pravděpodobném nenaplnění stanovených fundamentálních kvalitativních cílů z hlediska ochrany životního prostředí a klimatu, tj. snižování emisí CO2, snižování spotřeby primární energie a snižování spotřeby elektřiny.

Nicméně stále platí, že cíle německé energetické transformace jsou obvykle definovány nad rámec schválené energetické strategie EU, například 20-20-20, tj. snížení emisí skleníkových plynů o 20%, zvýšení celkového podílu OZE na 20% a zvýšení energetické účinnosti o 20% do roku 2020, takže se jedná spíše o vnitroněmeckou debatu o vhodném postupu resp. přerozdělování prostředků daňových poplatníků vybraných prostřednictvím příspěvku na OZE do energetického sektoru.

Pokračování v dalších připravovaných dílech:

Hodnocení oblasti (II): Spolehlivost dodávek energie

Hodnocení oblasti (III): Hospodárnost

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý