Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O přerozdělování uprchlíků a elektřiny

27. 09. 2015 12:14:15
V mediálním lomozu vrcholící uprchlické krize zapadla nenápadná zpráva, zveřejněná na webu českého provozovatele přenosové soustavy.

Odkazovaná zpráva prezentuje stanovisko evropské Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), podle nějž došlo v otázce vyjmutí společné nabídkové zóny Německa a Rakouska z koordinovaného systému výpočtu přeshraničních kapacit pro přenos elektřiny v regionu střední a východní Evropy (CEE) k porušení pravidel EU a musí být ukončeno (viz ACER Opinion 09-2015).

Pokud se snad najdou nějací čtenáři, kteří sledují moje energetické blogy dlouhodobě, tak se možná rozpomenou na článek z ledna 2011 nazvaný „I Zelená elektřina potřebuje dráty“. Tehdy jsem uvedl, že při „stávajícím velmi dynamickém rozvoji OZE v Německu je pouze otázkou relativně krátkého času, kdy se v plné nahotě projeví nejslabší článek řetězu a začne omezovat celý systém OZE – tj. přenosová kapacita sítí“. Ostatně již tehdy se potýkala přenosová soustava síťových operátorů s technickými potížemi vyvolanými přenosem velkých výkonů ze severoněmeckých větrných parků do jižních částí země. Vzhledem k tomu, že politicky a ekonomicky podporovaná výstavba nových OZE (především větrných a fotovoltaických elektráren) postupuje podstatně rychleji než výstavba nových a rekonstrukce starších sítí, která mimochodem spolehlivě přináší mínusové politické preference, tak se problém nedostatečné kapacity přenosových sítí stále zhoršuje.

Širší technické souvislosti k rozhodnutí ACER
Němečtí producenti zelené elektřiny s postupně narůstající produkcí logicky hledali ekonomicky co nejvýhodnější uplatnění pro přebytky výroby, s kterými se za příznivých povětrnostních podmínek potýkali. Řešení se přímo nabízelo – aktuálně přebytečnou elektřinu z Německa je přece možné akumulovat v přečerpávacích elektrárnách v Rakousku popř. vyvážet na Balkán, který je ve výrobě elektřiny dlouhodobě deficitní. Nejjednodušší cestou k dosažení tohoto cíle bylo vytvoření společné německo—rakouské obchodní zóny pro obchodování s elektřinou, fakticky umožňující neomezený přeshraniční obchod. S dovětkem, že tato nová „Magna Germania“ byla z rozhodnutí zakladatelů vyjmuta ze systému výpočtu přeshraničních kapacit pro přenos elektřiny v regionu střední a východní Evropy...und fertig.

Jedná se o typický příklad střetu politických resp. environmentálních vizí a navazujících ekonomických koncepcí s technickou realitou. Stručně řečeno, němečtí a rakouští obchodníci s elektřinou aktuálně nemají žádná omezení a obchodují jako zběsilí. Ostatně není se co divit – v případě klimaticky podmíněné nadvýroby OZE lze elektřinu nakupovat za pakatel či dokonce za zápornou cenu. Například 2. ledna 2015 byla cena elektřiny na německé burze EEX záporná ve výši -46,97 €/MWh(!). Jinými slovy klimaticky závislá výroba elektřiny z OZE s mimotržním financováním prostřednictvím příspěvku na OZE a povinným odkupem ze strany síťových operátorů, tj. bez ohledu na aktuální situaci provozovaných sítí a situaci na trhu, deformuje tržní cenu elektřiny natolik, že z trhu občas udělá ježíškovskou nadílku.

Důsledek je zřejmý. Zdroje s vyššími výrobními náklady jsou odstavovány a jejich produkce je nahrazována dovozem. Je zde ovšem jeden problém. Přenosové linky mezi Německem a Rakouskem mají technicky podmíněnou přenosovou schopnost. Ovšem stále častěji dochází k situacím, kdy dohodnuté přeshraniční obchody jsou podstatně vyšší než aktuální přenosová kapacita linek. Co to znamená? Elektřina, která neproteče přes Německo do Rakouska přímo, prochází sítěmi sousedů – především České republiky a Polska. Tyto přetoky pak musí sousední provozovatelé „vstřebat“ – ovšem za cenu ekonomicky nákladných opatření v rámci svých sítí. Dalším aspektem je, že německo-rakouské obchody s elektřinou z důvodu výše popsaného vlivu na okolní země de facto omezují možnosti přeshraničního obchodování v regionu CEE.

Komplikovaná situace v sítích CEE na přelomu roku
Kritické situace v delším časovém horizontu týdnů byly zaznamenávány zejména počátkem roku, jak ukazuje níže uvedený graf převzatý z dokumentu ČEPS.

Porovnání fyzických a plánovaných obchodních toků na profilu Německo – Rakousko na přelomu prosince 2014 a ledna 2015
Zdroj: ČEPS, Mimořádná situace v PS ČR vlivem enormní výroby ve větrných parcích v Německu na přelomu roku 2014/2015

Z grafu je patrné, že plánované obchodní výměny ve směru z Německa do Rakouska narůstaly až na historicky rekordní hodnotu 7 755 MW, konkrétně v průběhu již výše zmiňovaného 2. ledna 2015 s maximální zápornou cenou elektřiny. Ovšem v této době fyzicky protékalo přeshraničním profilem pouze cca 3 100 MW, tedy méně než polovina plánované obchodní výměny, zbytek tedy protékal „oklikou“ přes sítě sousedů. Podotýkám, že uvedený reálný fyzický tok elektřiny byl již ovlivněn provedenými nápravnými technickými opatřeními ze strany síťových operátorů. Největší rozdíl mezi obchodní výměnou a fyzikálním tokem ve výši 5 062 MW byl zaznamenán 18. prosince 2014. Modrou čarou je v grafu prezentován pozvolný nárůst rozdílu mezi obchodními a fyzickými toky v kritickém období po 9. prosinci, který činil v průměru 730 MW (> 50 %).

Co se stane, když...
Snažil jsem se ve velice zhuštěné formě nastínit technické důvody, které vedly ACER k uznání příčinné souvislosti mezi jednotnou obchodní německo-rakouskou zónou a potížemi v přenosových soustavách okolních států a formulaci závěru, že proces přidělování přenosových kapacit na německo-rakouské hranici musí být řízen v rámci regionu CEE. Pokud se týká časového horizontu nápravy, tak ACER vyzývá provozovatele přenosových soustav a regulační orgány regionu, aby se do čtyř měsíců zavázali k přijetí této procedury „dle realistického, ale ambiciózního harmonogramu s konkrétními kroky“.

Logicky se nabízí otázka, co se stane, pokud německá či rakouská strana stanovisko ACER zpochybní popř. bude k plnění přistupovat řekněme „po evropsku“, tj. velmi laxně. K tomuto možnému vývoji lze konstatovat, že stanovisko ACER je pro středoevropské síťové operátory pouze určitý „bonus“. Například český národní operátor ČEPS na základě komplikované situace v přelomu let 2011/2012 rozhodl již v roce 2013 o instalaci transformátoru s řízeným posuvem fáze (PST) na hranici s německým operátorem 50Hertz, konkrétně v rozvodně Hradec u Kadaně, s cílem zajistit technickou možnost aktivního řízení toků činného výkonu na hranici s Německem a jejich udržení v bezpečných technických limitech. Spuštění PST je plánováno koncem roku 2016. Ke stejnému technickému řešení s instalací PST přistoupil i polský operátor PSE.

O uprchlících a elektřině...
Pokud se klopotně pokusím nalézt analogii mezi aktuální uprchlickou krizí a elektroenergetikou, tak zatímco v otázce přerozdělování uprchlíků a povinných kvót byly státy Visegrádské čtyřky přehlasovány, tak v otázce „automatického přerozdělování“ elektřiny z klimaticky podmíněné nadvýroby z OZE v Německu se evropské orgány přiklonily na naši stranu.

Velké energetické firmy zůstanou ve hře
Z hlediska probíhající energetické transformace (Energiewende) je rozhodnutí ACER pouze drobnou komplikací, která neohrozí směřování k vytčenému cíli. Nicméně ve svém důsledku o krůček popostrčí německé politické elity k nutnosti zakousnout se do kyselého jablka. Tím mám na mysli zcela jasné formulování některých závěrů a podmínek dalšího úspěšného postupu energetické transformace směrem k environmentálně mediálně masírované veřejnosti. Značná část veřejnosti bez technického vzdělání se doposud domnívá, že energetická transformace je převážně o tom, že si budou jednotlivé domácnosti instalovat na své střechy fotovoltaické panely, akumulovat přebytky elektřiny v bateriích, využívat kogenerační jednotky, tepelná čerpadla atd. atd., přičemž všechny myslitelné výdobytky moderní energetiky budou integrovány v rámci chytrých elektrických sítí. Toto je zcela bez diskuze pravda, která ovšem popisuje pouze jeden odstín budoucí reality. Dalšími odstíny jsou například výstavba velkých průmyslových větrných parků v severní části země resp. pobřežních vodách (standardní jednotky cca 400 MW) a výstavba tisíců kilometrů přenosových linek ultra vysokého stejnosměrného napětí, která se nepochybně výrazně dotkne majetkových práv statisíců vlastníků pozemků a velmi výrazně zasáhne do krajiny. Stručně řečeno Německo je vyspělá průmyslová země a energetická transformace nutně dosáhne „průmyslového rozsahu“ v širším smyslu slova, ostatně téměř 80 000 MW instalovaného výkonu větrných a fotovoltaických elektráren tento rozsah nepochybně potvrzují. S tím souvisí další aspekt, který nebyl doposud příliš mediálně prezentován – gigantický rozsah transformace nezbytně povede k stále širšímu zapojení velkých energetických firem do celého procesu, nikoliv k jejich postupnému rozpadu a zániku, jak by si mnozí levicově a environmentálně orientovaní zastánci energetické transformace jistě přáli.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | neděle 27.9.2015 12:14 | karma článku: 31.28 | přečteno: 2402x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 20.27 | Přečteno: 891 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

14.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 591 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 21.75 | Přečteno: 993 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 30.71 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Petr Gabriel

Čapí hnízdo je skvost pro děti, na které náš stát zapomněl.

Dohadování v poslanecké sněmovně je sice velmi nečitelné od těch, kteří nepřejí Babišovi, protože nesnášejí jeho aktivity, které jsou některé doslova velmi nebezpečné pro naše zdraví, ale Čapí hnízdo tito zpozdilí politici vůbec n

23.11.2017 v 22:21 | Karma článku: 14.98 | Přečteno: 365 | Diskuse

Eva Kislingerová

Přebytkový rozpočet: Není všechno zlato, co se třpytí

Jak bylo napsáno v médiích, Praha bude (snad) i v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Často slýcháme, že stát hospodaří s deficitem, jaká je to hrůza.

23.11.2017 v 20:52 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 191 | Diskuse

Evžen Korec

Útok ČNB na bydlení má první oběť: Hypotéky začaly zdražovat

České komerční banky zareagovaly na krok České národní banky (ČNB), která na začátku listopadu zvýšila základní sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

23.11.2017 v 9:33 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 449 | Diskuse

Petr Havránek

Chcete babišovku?

Po celá staletí se "štamgast" vyznačoval právem mít svoji židli u vyhrazeného stolu, kam by si nikdo z běžných nebo náhodných hostů nedovolil sednout. Tato místa byla často ozdobena vtipným nebo rádobyvtipným označením.

23.11.2017 v 9:14 | Karma článku: 18.36 | Přečteno: 726 | Diskuse

Luboš Smrčka

Hledání jehly v ruské kupce sena

Prezidenta Miloše Zemana doprovází na ruské cestě největší podnikatelská mise se zástupci 132 společností. Očekává se podpis kontraktů za 20 miliard korun. To jsou jakoby oslnivá čísla. Popravdě ale málo významná.

23.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 10.13 | Přečteno: 365 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2940

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.