Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Energetická transformace ve stínu rypadel

8. 06. 2014 10:31:53
V Německu probíhají bouřlivé diskuze o rozšiřování hnědouhelných povrchových dolů. Proč, když jsou provozovány obnovitelné zdroje o výkonu 80 jaderných bloků?

Před několika dny schválil po sedmiletém projednávání zvláštní výbor pro těžbu hnědého uhlí spolkové země Braniborsko rozšíření povrchového dolu Welzow-Süd v Lausitz na hranici se Saskem o novou těžební zónu o rozloze 1900 hektarů. Po kladném vyjádření výboru se v nejbližších týdnech očekává obdobné kladné vyjádření zemské vlády v Postupimi. To uvede do pohybu úřednické mlýny, jejichž výstupem může být přesídlení až osmi set obyvatel obcí Proschim, Lindenfeld a Welzow. O rozšíření dolu dlouhodobě usiluje energetický koncern Vattenfall, který plánuje z lokality vytěžit a následně ve svých elektrárnách spálit 200 milionů tun hnědého uhlí, především v elektrárně Schwarze Pumpe.

Obdobné diskuze jako v Braniborsku probíhají i v dalších spolkových zemích. V Severním Porýní – Vestfálsku probíhá rozšiřování dolu Garzweiler (elektrárny Frimmersdorf a Neurath), ovšem v březnu zemská vláda částečně omezila rozlohu území vyhrazeného pro rozšiřování těžby. Kladné stanovisko v březnu sdělila vláda spolkové země Sasko, která i přes řadu protestů odsouhlasila rozšíření dolu Nochten (elektrárna Boxberg).

Uvedené informace jsou možná pro některé české čtenáře překvapením. Česká environmentální hnutí a návazně mnohé masové sdělovací prostředky totiž informují o německé „Energiewende“ jako o Eldorádu OZE a zanikajících dinosaurech, konvenčních energetických technologiích, kde jsou jaderné elektrárny odstavovány z moci úřední a uhelné elektrárny budou vymeteny z energetiky vzhledem technologické zastaralosti a výrazným dopadům na životní prostředí, především z hlediska emisí skleníkových plynů.

Zatímco informace o jaderných elektrárnách odpovídá realitě a poslední jaderný blok bude na základě politického rozhodnutí spolkové vlády v Berlíně odstaven koncem roku 2022, tak v případě uhelných elektráren jsou aktuální zelená přání a vize vydávány za neodvratný budoucí vývoj. Nicméně informace o rozšiřování hnědouhelných dolů a kladných stanoviscích zemských vlád nasvědčují o poněkud složitější realitě.

Pokud se chceme dobrat věcných důvodů, proč některé energetické firmy v Německu v době většinově převládající environmentální propagandy riskují značně nepříjemnou propírku v médiích a přicházejí se snahou o rozšiřování hnědouhelných dolů, tak je především nutné nejdříve rozptýlit zelenkavý mediální opar a vycházet z reálných faktů. V oblasti výroby elektřiny v Německu i přes ohromný nástup OZE v posledních patnácti letech uhelné elektrárny stále představují rozhodující energetický zdroj s podílem na roční výrobě ve výši 44,1% (hnědé uhlí 25,0%, černé uhlí 19,1%), s výrazným odstupem následují OZE s 24,7%, jaderné elektrárny 15,4%, plyn 10,9% a tzv. ostatní zdroje 4,9% (BDEW, 2013, výroba netto). A právě s plánovaným odstavováním jaderných bloků úzce souvisí diskutované plány na rozšiřování dolů a pokračování výroby elektřiny z hnědého uhlí. Rok 2022 je z hlediska přípravy investičních akcí v segmentu elektroenergetiky za dveřmi a je nezbytně nutné již nyní řešit náhradu výroby jaderných zdrojů.

Technická podstata problému je zřejmá. Jaderné elektrárny reálně ročně vyrobí elektřinu v přepočtu odpovídající provozu cca 7600 hodin na plném výkonu. Zjednodušeně řečeno, s výjimkou plánované odstávky pro výměnu paliva pracují celý rok a téměř vždy s plným výkonem. Dalšími dříči, kteří jsou technicky schopni stejného provozu a rovněž vykazují ekonomicky příznivé parametry, jsou hnědouhelné elektrárny. To je tedy ekonomický důvod snah dlouhodobě udržet jejich provoz a tudíž rozšiřovat doly. Dalšími potenciálními kandidáty z hlediska ekonomické výhodnosti jsou černouhelné elektrárny následované plynovými elektrárnami.

V tomto okamžiku logicky nastupuje otázka nasazení OZE místo uhlí. Německo je světovým tahounem inovací v oblasti výroby elektřiny z OZE a jejich integrace do elektroenergetického mixu, navíc je ochotné a schopné investovat do tohoto segmentu gigantické investiční prostředky. To lze dokladovat na aktuálním souhrnném instalovaném výkonu všech OZE ve výši 81,3 GW, což pro orientační představu odpovídá 80 jaderným blokům. Jedná se bezpochyby o ohromný výkon. Mimochodem, s jehož zvládáním je spojena celá řada závažných technických problémů, což však není tématem dnešního článku. Nicméně i takto ohromná flotila zdrojů je schopna aktuálně vyprodukovat „pouze“ čtvrtinu roční výroby elektřiny, což v porovnání s podílem uhlí 44,1% (hnědé 25,0%, černé 19,1%) ozřejmuje rozsah potřebné budoucí výstavby, pokud zastánci OZE uvažují o náhradě za uhlí. Statisticky je rovněž zajímavé porovnání instalovaného výkonu zdrojů: hnědouhelné elektrárny vzhledem k výrazně vyššímu ročnímu koeficientu využití zvládnou stejnou roční výrobu jako OZE s cca čtvrtinovým instalovaným výkonem 21,3 GW.

Ovšem otázka potřebného dobudování dalších OZE představuje pouze dílčí a méně významnou část problému. Mimo zvládání kolísání výkonu je ještě nutné řešit otázku „časové dostupnosti“ zdrojů. Jak jsem již uvedl, jaderné elektrárny pracují v přepočtu 7600 hodin ročně s plným výkonem. Ovšem momentálně mediálně nejpreferovanější fotovoltaické a větrné elektrárny budou až do vybudování dostatečného množství akumulačních systémů vykazovat výraznou závislost na aktuálních klimatických podmínkách – tudíž nejsou vhodnými kandidáty na náhradu nepřetržitě pracujících zdrojů. V případě biomasy, ať už v jakékoliv formě, narážíme na gigantická množství vstupní suroviny, která by byla potřeba pro výrobu požadovaného množství elektřiny.

Uvedené problémy navyšování podílu OZE na výrobě elektřiny samozřejmě mají technické řešení, ostatně jako všechny technické problémy v jiných technických oborech. Otázkou je, ostatně jako vždy, reálný časový horizont a ekonomické náklady jejich realizace. Z hlediska dnes diskutovaného tématu je však důležitý závěr, který si o jejich řešení vyvodili němečtí provozovatelé hnědouhelných elektráren. Ti jsou zřejmě přesvědčeni o dlouhodobé provozní budoucnosti svých bloků a potřebě těžby uhlí za hranice stávajících těžební zón. Jinak by bezpochyby nežádali o jejich rozšiřování a nenechali se spolu s provozovateli jaderných elektráren na environmentálních webech mediálně obviňovat ze snahy zahubit evropskou civilizaci.

Na závěr je však nutné zdůraznit, že souhlasy zemských vlád s rozšiřováním těžby jsou sice důležité, nikoliv však zdaleka jediné nutné administrativní a právní kroky, které musí energetické firmy prosadit, aby mohly na nových územích těžit. Rozhodně lze očekávat následné právní bitvy s orgány lokální samosprávy a občanskými sdruženími dotčených obcí, takže otázka rozšiřování německých hnědouhelných dolů zůstává zcela otevřená.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | neděle 8.6.2014 10:31 | karma článku: 28.88 | přečteno: 1667x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 20.27 | Přečteno: 891 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

14.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 591 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 21.75 | Přečteno: 993 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 30.71 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Dřěvo sě šišou odievá

Což není nic jiného než parafráze názvu známé české středověké lyrické básně. Nuže, na jaře listí - na podzim šišky. Ale lyriku ode mne nečekejte, spíše pár fotografií a úvah.

23.11.2017 v 18:00 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 161 | Diskuse

Klára Tůmová

Nechoď pryč!

"Miláčku, poď domů, já fakt musim jít!" Koukám na hodinky, což v zimní výbavě není jen tak, a přemýšlím, zda má ještě cenu stresovat se tímhle autobusem, když za chvilku jede další...

23.11.2017 v 17:01 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 244 | Diskuse

David Vlk

Pane, vy jste čuňas, aneb rána jsou již chladná a vánoce za rohem.

V kapse mi šustí pytlík na psí hovínka a já čekám. Včera jsem zrovna četl, jak je takový hovínko pro horolezce na Nanga Parbatu vítaným zdrojem životodárného tepla.

23.11.2017 v 14:36 | Karma článku: 30.73 | Přečteno: 1043 | Diskuse

Petr Omelka

Gitans - cikáni po francouzsku

"Svoboda je poznaná nutnost," prohlásil kdysi jeden vousatý chlapík. Měl pravdu. Cikáni to ale věděli od nepaměti.

23.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 1083 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Dobrá fotka je ulovením vzácného momentu, co neumře časem (obhajoba vítězného snímku)

Stejně jako to říkáme o dobré reportáži, co vytáhne věc v čase aktuálním na světlo boží, ale dobrá, čtivá a platná obsahem a poselstvím je i za sto let. Jako se zdaří stejné malíři, jako Michelangelův David má v očích odhodlání

23.11.2017 v 13:17 | Karma článku: 14.83 | Přečteno: 517 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2940

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.