Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

M13a92r42t56i96n 30H43r82ů72z14a 6544848449841

Dobrý den, pane inženýre, mám na Vás dotaz.

Chci se zeptat ohledně myšlenky využívání tepla z jaderných reaktorů.

Z technického hlediska nebude nějaký problém, poněvadž přebytečné teplo ve formě vodní páry tak jako tak posíláme do atmosféry chladícími věžemi v rámci třetího okruhu. Přitom s využitím odpadního tepla z chlazení reaktorů přitom počítali už socialističtí projektanti počátkem 80. let.

Proto by mě zajímalo, proč už to dávno není. (a teď nemám na mysli svou velikostí zanedbatelné využití v Týnci n. Vltavou). Proč prostě když postavili Dukovany před 30ti lety, tak proč rovnou potom nepostavili 40 km horkovodu do Brna. Analogicky stejně s Temelínem z roku 2002 a blízkostí Českých Budějovic.

Z mého pohledu se to přímo nabízí, aby po skončení tak náročné investiční akce, jakou je stavba jaderné elekrárny, která se po dokončení a startu ostrého provozu stává doslova dojnou krávou z hlediska toku peněz. Ano, to je ta sladká odměna za vysokou kapitálovou náročnost projektu.Kdysi jsem to počítal, ale to je na samostatné téma... :-)

Abych se vrátil k tématu. Při době, na kterou se projektují jaderné elekrárny (rádově 40 - 60 let) jistě dávalo smysl postavit horkovod (Brno, ČB) a i z ekologického pohledu by slušelo navázat využitím bezemisně příznivé výroby elektřiny i současným využitím "odpadního" tepla. Tak proč se to neudělalo?

Já osobně doufám, že se k tomu můj oblíbený energetický gigant ještě dostane. Přišel by tak k zajištěním zdrojům peněz v současné nejisté budoucnosti v oblasti prodeje elekřiny. Přeci jen, žádnou finančně náročnou investici zatím neplánuje. A teplárny by nemusely pálit cirka 100 tisíc tun uhlí ročně v případě ČB plus 600 milionů kubíků plynu v Brně.

Otázkou tak bude, jestli to má smysl. Vzhledem k současné koncepci stavby nových bloků jistě ano...Beze stavby nových bloků jistě jenom v Temelíně. Přeci jen...kdo ví, do kdy budou sloužit Dukovany

0/0
24.6.2015 1:10

P39e29t88r 14N21e26j97e69d54l26ý 3953653638330

Tady si musíme na začátku vyjasnit o jakém teple vlastně hovoříme. Pokud se týká tepla odváděného chladícími věžemi z terciárního chladícího okruhu do atmosféry, tak to je standardní problém všech kondenzačních parních turbín - tepla je sice ohromné množství, nicméně je to tzv. nízkopotenciální teplo (voda přibližně 20-30°C), které se v podstatě nedá rozumně technicky využít. V prvotních fázích projektu ETE1,2 se údajně plánovalo jeho využití k vytápění skleníků, které mělo provozovat nějaké přilehlé JZD...

Pokud se týká zdroje tepla ve formě páry odebírané z technologie sekundárního okruhu, tak to je samozřejmě standardní zdroj, který lze využít např. pro vytápění přilehlých velkých městských aglomerací. V investičních počátcích projektů EDU1-4 a ETE1,2 se počítalo s teplovody do Brna resp. Č. Budějovic. Nicméně skončilo to na penězích, investiční náklady na teplovody řádu desítek km byly i za socialismu značné a peníze už nezbyly. Z hlediska technického by se ještě v některých případech musela řešit problematika horkovodní vs parní systém a související problémy.

V dnešní době mají již města vybudovanou svou infrastrukturu, pokud se nemýlím, tak v teplárnách mají rovněž majetkové podíly, takže ani nemají zájem na změnu zdroje. 

Takže technicky, strategicky ale environmentálně to jistě dává smysl (zvláště pokud bychom nahrazovali uhlí), ovšem  ekonomicky to dle mého názoru nevychází.

0/0
24.6.2015 21:20
Foto

M95a34r25t41i44n 96H28r62ů59z39a 6354948129381

Děkuji za vysvětlení.

No já osobně si myslím, že centrální dodávky tepla jako regulovaný  business se vyplatit musí ze samé podstaty výpočtů cen tepla. Můžeme vzít za příklad starou Opatovickou teplárnu. Když se zdraží vstupy/klesne spotřeba, tak se jednotková cena navýší tak, aby to vycházelo, že ano. Nejsem v tomhle odborník, ale představuju si to podobně jako u sítí el. napětí, kde se počítají měrné náklady kapitálu a určitý zisk.

Ale jde mi spíš o to hledisko, že když už se postaví taková průmyslová perla, jakou je jaderná elektrárna, tak proč při těch obrovských projektovaných životnostech (40 let a více) nevyužít obrovský výkonový potenciál, stabilitu a provozní spolehlivost těchto zdrojů. Zvláště když se podle této koncepce má jaderná energie udržet, tímžto pádem se bude doba provozu tohoto systému vytápění prodlužovat. Navíc, aby města nepřišla vniveč, tak se na výstavbě horkovodu mohou vlastnicky (a finančně) podílet.

No a v celeém kontextu 40 km není zase tolik. Jde o to, že by to mohlo sloužit desítky let pro nižší stotisíce obyvatel. To znamená - vychází to jak z ekologického, tak i ekonomického hlediska.

Z pohledu ČEZ. Jeho flotila elektráren prošla retrofitem, plánované investiční výdaje už jen klesají. Jen během příštích tří let vygeneruje přes 150 mld Kč. Zkrátka "zdroje tu jsou".

0/0
25.6.2015 2:52

J53a56n 11V57e30s82e68l54ý 5774163402701

Tak jsem se trochu koukal do té koncepce a nevěřil jsem vlastním očím. Třeba do očí bijící nesmyslně nízký odhad potenciálu solární termiky nebo superoptimistický odhad ceny jaderné energie, asi o třetinu až polovinu nižší než jsou odhady ve světovém měřítku.

Dále mě dost zarazily jakési nevysvětlené "náklady na akumulaci" u FV a VtE a obrovské O&M náklady pro fotovoltaiku, když jsou v reálu oproti JE asi poloviční.

Ale co je naprosté babráctví je skutečnost, že plánování na 25 let dopředu se děje na základě aktuálních (a ještě zmršených) cen a používání 5-10 let starých odhadů (např. doprava),které jsou již dnes v rozporu s realitou.

0/0
22.6.2015 20:50

P12e16t68r 27N25e62j32e24d29l23ý 3743293898410

Tak obecně asi bylo možné z pohledu vlády tento postoj očekávat. Momentálně má ČR přebytkovou bilanci ve výrobě elektřiny a ještě nějakou dobu bude. Navíc příprava výstavby JE je administrativní "křížová cesta", takže to zabere dost času, zvláště když byl loni zrušen rozběhlý tendr.

Pokud se týká budoucího vývoje z hlediska měrných výrobních nákladů, tak to je samozřejmě zajímavá otázka a ani autoři ekonomických analýz v rámci SEK to nerozsekli. Zelení jsou názoru, že úspory z rozsahu a technologického pokroku budou pokračovat v podstatě až do nekonečna, takže v budoucnu bude trh zaplaven gigantickými množstvím elektřiny z OZE vyráběné za hubičku a ostatní zdroje skončí v propadlišti dějin. To je samozřejmě technicky dost naivní, regulace sítí, náklady na akumulaci elektřiny apod. je zatím příliš nezajímají resp. podíl OZE ještě nedosáhl takové míry, aby se důrazněji projevily. To je mimochodem oblast, kde lidé rovněž začnou valit bulvy zase podle mého názoru. 

Já osobně mám názor, že i v případě masového rozšíření OZE budou potřeba zdroje do základní část denního diagramu s nízkými měrnými výrobními náklady a pokud to bude potřeba i s regulačními schopnostmi pro PpS, což JE GIII umí. Samozřejmě je to i otázka energetické bezpečnosti, problematika emisí CO2 (jádro x uhlí, plyn). Nebo-li jinými slovy, otázkou je, jestli vláda v r. 2025 bude (moci) přistupovat k rozhodnutí o výstavbě JE pouze čistě z pohledu ekonomického. No, uvidíme ve 2025:-)

0/0
22.6.2015 21:25

P55e85t72r 87N56e89j42e38d24l76ý 3203653938600

Pardon, nevšiml jsem si, že tu máte už dva příspěvky - tato odpověď patří pod ten první (17:48).

0/0
22.6.2015 21:28

J26a37n 17V10e77s21e81l97ý 5494843192441

Na světě už je několik oblastí, které se zastoupením výroby z větrné energie blíží nebo překročily 30,40 nebo 50% a pořád žádné závratné náklady na akumulaci. Vzhledem k tomu, jak Dánové (40% vítr, 10+% bioplyn, nějaké drobné procenta fotovoltaika) dále budují větrné farmy, tak si myslím, že během pár let uvidíme.

Zajímavý je váš předpoklad nutnosti existence baseloadu. Pikantní situace je aktuálně v gridu Jižní Austrálie, kde je okolo 40% energie z větru. Nedávno jim přestal fungovat poslední zdroj pro základní zatížení (požár v prastaré hnědouhelné elektrárně) a svět se nezbořil, dodávky elektřiny jsou stejně spolehlivé jako byly vždycky.

Stejně tak je regulace sítě pomocí rotující masy jednou nikoli jedinou z možností.

Ohledně emisí CO2 je třeba vzít v úvahu ještě jednu věc, jestli se teď bude 10 roků povolovat a projektovat a následně 10 roků stavět, tak se tím efektivně zajistilo další 20 let provozu elektráren na hnědé uhlí. Hlavně když se to má srovnat se opatřeními, která jdou učinit hned (ve smyslu od 1 týdne do 2 let).

0/0
23.6.2015 8:35

P62e56t52r 79N67e53j67e86d53l54ý 3773673508450

Když už konkrétně zmiňujete Dánsko, tak to technicky řeší akumulaci prostřednictvím norských a švédských VE a PVE a náklady nese prostřednictvím nízkých prodejních cen el. ve výrobních špičkách. Před mnoha lety (2008) jsem o tom napsal tady na blogu článek (http://nejedly.blog.idnes.cz/c/46412/Danska-vetrna-flotila.html). Nicméně domnívám, že konkrétně VtE se v ČR nikdy masově neprosadí. Už vidím, jak zelení soudruzi podporují výstavbu VtE třeba 2-3 MW např. v horských větrných oblastech, včetně přírodních rezervací apod. Už teď jsou potíže, když se má postavit VtE někde za vesnicí ve vnitrozemí...

Teoretické koncepce vymazání baseloadu samozřejmě znám, nicméně ještě tu s námi minimálně několik desítek let bude. Síť Jižní Austrálie však neznám, nicméně těch zbývajících 60% musí někde a v něčem vyrobit popř. dovézt...

Regulace sítí vs GD2 souhlas, uvidíme co nám v budoucnu přinese rozsáhlé nasazení smart grids, měničů atd. Navíc, když se nebavíme jenom o regulaci P, nýbrž i Q resp. U.

Ohledně emisí CO2, ono ani masivní nasazení OZE apriori nezajistí žádoucí vývoj.  Třeba v DE mají v posledních letech s emisemi z výroby el. značný problém, ačkoliv staví OZE jako o život. Jedinou cestou je výrazné zdražení emisních povolenek, což ovšem podrazí nohy už tak skomírajícímu evropskému průmyslu. Navíc hodně drahé emise by výrazně napomohly i ekonomice JE, což by zelení soudruzi skousli asi hodně těžko.

0/0
23.6.2015 18:58

J20a85n 78V61e26s46e50l50ý 5264793372641

Dvě opravy:

1) Dánsko občasné přebytky řešilo Norskem. Jenže pak si zcela logicky řekli, že je škoda dávat Norům za levno elektriku, aby ji později draze kupovali, takže ponakupovali levné elektrické přímotopy a mají zdroj tepla pro CZT, který se skvěle doplňuje s kogenerační výrobou, která jede, když "nefouká". A od 2030 bude v Dánsku zakázáno pálit uhlí.

2) Loni poklesly emise CO2 z výroby elektřiny v Německu o asi 5%. A to byl rok 2014 slabý na vítr. Vyrobili nějméně fosilní elektřiny od 1979 (starší data nejsou). A to na konci roku 2014 dokončili 1 GW v offshore VtE, další byl připojen začátkem roku a zase se letos očekává nový rekord ve výstavbě onshore VtE (aktuálně 4.3 GW loni). Jinými slovy ve větru aktuálně Němci staví ekvivalent výroby 2 jaderných bloků ročně a za stejnou cenu nebo levněji. To vše při klesající spotřebě.

0/0
25.6.2015 23:02

P83e36t84r 12N15e15j43e88d12l87ý 3833463198690

No vida, díky za aktuální údaje, jak jsem uvedl, o Dánsku jsem psal před 7 lety, což je již drahná doba. Takže Dánové už nenechávají Nory na sobě vydělávt:-). Pokud máte nějaký odkaz ohledně těch přímotopů, tak bych jej přivítal, zařadím si do sbírky podkladů o Dánsku. Nicméně rád bych připomněl, že Dánové mají jednu z nejvyšších cen el. v Evropě, takže každá zelená sranda něco stojí.

Na základě vaší info jsem si stáhl rozklad emisí CO2 za 2014 z AGEB a konstatuji, že máte zřejmě pravdu (-5%). Nárůst byl 2012-2013. Nicméně jako jaderník si myslím, že r. 2014 byl pro

snižování emisí CO2 zvláště příznivý, protože se zvyšuje podíl OZE, ale ještě se drží solidní výroba v JE (cca 97 TWh). Jsem sám zvědav na výsledky za 2015 (Grafenrheinfeld) ale předvším následující roky, až budou odstavovat další JE, což už bude citelnější zásah do en. mixu. Už jsem na blogu léta, jestli vydržíte, tak to probereme okolo 2020:-)

Teď se omluvám, hlava mi již padá do klávesnice.

0/0
26.6.2015 1:01

J29a83n 73V47e75s89e63l37ý 5704653272221

http://www.pfbach.dk/firma_pfb/forgotten_flexibility_of_chp_2011_03_23.pdf

S tímhle přišli v roce 2010 a už je to prakticky hotové (formou přímotopů). Proč? Protože se to skvěle doplňuje, když fouká moc a je hodně elektriky, vypne se kogenerace a pustí se přimotopy/tepelná čerpadla, když nefouká pustí se kogenerace a dělá se elektrika i teplo. Elegantně to řeší 3 problémy: 1) Co s přebytečnou větrnou elektřinou 2) Zachraňuje to ekonomiku provozu kogeneračních elektráren/tepláren 3) Díky plynulé regulaci odběru to levně a účinně balancuje síť.

CZT má prý odhadem kapacitu na uložení 30 GWh energie. A jede se dál, koukněte jaké mají Dánové plány: http://www.ramboll.com/~/media/Files/RGR/Documents/Documents/Heat-Plan-Denmark-2010-final.ashx

Individuální vytápění prakticky jen pomocí tepelných čerpadel, to bude flexibilního odběru.

0/0
26.6.2015 21:19

P30e34t18r 76N53e46j73e33d64l64ý 3983693188670

Děkuji za podklady.

Abych pravdu řekl, tak se mi od začátku nezdál ten vámi použitý pojem přímotopy. Já pod tímto pojmem chápu např. standardní domácí elektrické konvektory (tj. bez možnosti akumulace tepla). Nicméně po rychlém projetí odkazovaných článků vidím, že využívají k akumulaci CHP, elektrické bojlery, tepelná čerpadla a akumulátory tepla, což mi už dává technicky smysl.

Z hlediska technického je to samozřejmě elegantní řešení, co dělat s časově proměnlivými "přebytky" výroby. Ovšem, jak jsem již uvedl, každá mince má dvě strany a každá zelená sranda něco stojí. Zrovna nedávno jsem četl zajímavé aktuální porovnání cen elektřiny (http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/12823-srovnani-cen-elektriny-a-plynu-v-evrope): ČR 0,127 EUR/kWh, DK 0,304 EUR/kWh, tj. 2,4x víc (domácnosti). Domnívám se, že to je pro ČR nepřijatelné. Pokud se týká SEK, tak ta zcela jednoznačně uvádí jako jeden ze strategických cílů "udržení konkurenceschopnosti ve spojení se sociální přijatelností konečné ceny energie". Odvážím se tvrdit, že po "zezelenání" české vlády podle vzoru v DK by do měsíce padla.

0/0
26.6.2015 22:37

J96a30n 60V45e47s13e70l62ý 5184783842971

K tomu jen podotknu, že vysoká cena elektřiny v Dánsku je dána tím, že se tam elektřina tvrdě daní, mj. i proto, že je už asi 30 roků ověřený empirický fakt, že mezi cenou elektřiny a spotřebou existuje přibližně nepřímá úměra neboli účet za elektriku je přibližně stejný (v rozumných mezích parametrů).

A zajišťovat konkurenceschopnost podniků levnou elektřinou mi připadá jako zvrhlost, která svádí k plýtvání. Mnohem lepší podporou by v tomhle případě byla podpora efektivního využívání energií, včetně elektřiny. Ideálně formou transferu know-how a garancí úvěrů, to nestojí prakticky nic.

Chápu, že v hliníkárně už moc ušetřit nejde. Ale u chemických, strojírenských, potravinářských nebo elektrotechnických firem jsou možnosti obrovské (klidně 50% dolů s několikaletou návratností investice).

0/0
27.6.2015 7:36

J67a16n 39V75e58s41e65l41ý 5814783332131

A taky dodávám, že v Dánsku i s drahou elektřinou jsou na tom ekonomicky velmi dobře. Proč u nich neplatí ta "teorie", že průmysl potřebuje levnou elektřinu, aby byl konkurenceschopný?

0/0
27.6.2015 7:58

P28e74t77r 21N48e67j48e36d44l14ý 3373543578850

Já se domnívám, že stále platí, a právě případ DK to potvrzuje. Když se podíváte na ceny pro průmysl (nikoliv pro domácnosti), tak jsou jen nepatrně vyšší (0,088 Eur/kWh) než u nás v ČR (0,082), pod průměrem EU (0,127). Viděl bych to tak, že v DK jsou stejnou cestou jako v DE, nechávají si zelenou energetiku zaplatit domácnostmi.

0/0
28.6.2015 0:00

P66e59t15r 89N58e58j45e87d15l91ý 3543413618790

Já bych si zaspekuloval, že vysoké daně z el. v DK jsou způsobem, jak získat od daňových poplatníků prostředky na subvenční podporu zelené energetiky, třeba diskutované CHP.

Ohledně konkurenceschopnosti podniků viz níže ceny el. pro průmysl. Ani zelení Dánové si nechtějí zadusit svoje průmyslové firmy.

Opravdu 50% spotřeby dolů s několikaletou návratností investice? Navrhuji, abyste s touto odvážnou koncepcí navštívil průmyslové firmy v ČR a nabídl jim to jako podnikatelský záměr. Za těchto podmínek se nenajde nikdo, kdo by snad odmítl, navíc se nenajde banka, která by snad do tohoto projektu nechtěla investovat svoje peníze, když nebude mít firma svoje prostředky.Jinými slovy - papír snese leccos, zvláště pokud jej vyprodukuje nějaký "environmentální institut".

0/0
28.6.2015 0:20

J93a39n 55V58e62s22e19l13ý 5974433182591

Nechám za sebe mluvit experta, který je v oboru uznávanou autoritou, s reálnými výsledky:

https://www.youtube.com/watch?v=8kUih_t9aCs - jak v průmyslu

https://www.youtube.com/watch?v=zW6gWZD4394 - problémy implementace

0/0
5.7.2015 20:26

P92e27t47r 62N25e79j27e23d53l59ý 3483363468710

Ano, v první přednášce jsem skutečně zaznamenal příklady ještě vyšších úspor a dokonce v ještě kratších intervalech návratnosti... 

Jako praktik si však dovolím být více opatrný,  ostatně potenciál "low-hanging fruit" není neomezený, zvláště pokud zmiňované příklady retrofitů byly zaváděny koncem 90. let, tj. před výrazným nástupem úsporných průmyslových technologií. Sám bych to spíše formuloval jako přednáškové "třešničky na dortu". Nicméně, pokud by to měl být standardní průběh, tak by se do toho nepochybně masově vložil velký kapitál, protože by to prostě byl super byznys.   

Očekávám, že to bude jako v jiných odvětvích: super výsledky z hlediska úspor resp. ekonomické návratnosti budou vykazovat pouze některé technologie, v některých případech, za určitých okrajových podmínek...

Prostě spíše pozvolná evoluce než revoluce. No, nechme se překvapit:-).

Přeji dobrou noc.

0/0
8.7.2015 21:59

J32a33n 44V31e62s85e54l38ý 5324463702291

Jak už jsem psal Němci teď rutinně staví okolo 3-4 GW onshore VtE ročně a už rutinně dosahují u nových instalací koeficientu využití okolo 40% a do toho se jim konečně rozjely offshore VtE, takže třeba těch 6 GW do 2020 stihnou. Musím říct, že mě dost překvapily ceny (<80 EUR/MWh) a koeficienty využití (~70%) u nejnovějších instalací v Dánsku: http://www.energypost.eu/danish-offshore-wind-getting-better-time/

http://www.energypost.eu/myth-expensive-offshore-wind-already-cheaper-gas-fired-nuclear/

Sice se jim dost zasekly instalace FV, polní instalace jsou out, střešní instalace jedou dál, základ je maximální samospotřeba.

A samozřejmě, klesá spotřeba elektřiny, nejen v Německu, ale ve většině EU. Těch -157 TWh (tj. asi 5%) za 4 roky je zajímavý sešup.

0/0
26.6.2015 21:34

J93a64n 67V28e96s88e20l41ý 5454913372661

Taky by mi více konvenovalo, kdyby nejdříve skrouhli hnědé uhlí před JE, ale to byla jejich volba.

0/0
26.6.2015 21:36

P65e17t69r 38N56e59j18e92d72l17ý 3823853668360

No, já osobně považuji rychlý nárůst výkonů VtE za problém, který žene Němce proti "technické zdi". Už teď mají ten výkon natolik vysoký, že v době vysoké výroby se jim OZE do soustavy "nevejdou", což mimochodem vede k tomu, že musí nechat el. "vytéct" přes PS svých sousedů, ať si ten problém Češi a Poláci nějak pořeší...

Z tohoto pozadí vlastně vyrůstají koncepce "vymazání" baseload, protože base jim vlastně omezuje nasazení OZE. Na to rovněž navazuje i otázka dimenzování regulačních výkonů a záloh...  

Ovšem my a Poláci připravujeme instalaci PST na hraničních profilech, navíc Němci podle mého nebudou schopni v dohledné době postavit linky HVDC sever-jih, takže problém se bude stále zhoršovat. V DE spějí k tomu, že budou muset stále více a častěji dělat "Zwangspausen", tj. vynucené odstavování výroby OZE, což je ta technická zeď.

Spotřeba el. (nejenom) v DE objektivně klesá. Domnívám se, že je to způsobeno m.j. i zelenými, kteří znechutili dost firem natolik, že přesunuly technologicky náročné výroby do Asie. Vidím to tak, že třeba bohaté DE a DK snižují emise CO2 nasazením pokročilých technologií (viz výše), které se vyrábí s vysokými emisemi v Asii. Otázkou je, zda tím takto řešíme problém, který chceme řešit.

Souhlasím s tím, že prioritizace odstavování JE před HU byla čistě politická resp. populistická volba bez reálného základu, která Němcům silně zkomplikuje jejich závazky na snižování CO2.

0/0
26.6.2015 23:49

J24a23n 94V34e97s50e72l15ý 5484803312251

Ano, taky o tom vím o tom plánu - žádný baseload v roce 2030. Pokud budou opravdu Němci nuceni omezovat výkon třeba větrných elektráren, tak jim to akorát trochu zhorší ekonomiku provozu. Jenže je třeba si uvědomit, že nové větrné turbíny mají takovou konstrukci (větší vrtule, menší generátor), která obětovala vysoký špičkový výkon a za to dostala vyšší koeficient využití, tj. ty "zuby" ve výkonu VtE nebudou tak hrozné. A jak ohrozí ekonomiku VtE občasné omezení produkce? I kdyby museli 10% elektřiny vyhodit, zvýší jim to cenu o cca 11-12%, to umáznou nižší cenou instalací za 2 roky.

Je zajímavé, jak se pořád pohybuje nahoru to procento, kolik % větrné a solární elektřiny pojme síť, těší mě vašich 50%, za pár let to bude 60? 70? 80? :-) Uvidíme čeho budou schopni dosáhnout technici a inženýři.

0/0
27.6.2015 7:55

P92e82t28r 76N42e75j73e36d38l89ý 3773703518650

Tady nejde o techniku, nýbrž o ekonomiku. Čistě teoreticky :-)se můžeme blížit i hranici 100%, pokud vybudujete dostatečné množství akumulačních kapacit (třeba typu Power to Gas). Pokud to vezmeme na příkladu DE, tak ti mají v ročním průměru cca 30%, nicméně krátkodobě v určitých dnech mají cca 50%, aktuálně za 2014/2015 možná ještě víc. Nicméně již nyní mají problémy s přetoky do ostatních PS (viz diskuze o PST), linky HVDC jsou pouze na papíře a seskupuje se radikální zelená opozice, která prostě nechce stavět nic, ani linky pro "zelenou elektřinu". To je celkem komedie, že se zelení sami chytili do své vlastní pasti protestovat proti čemukoliv, a kdykoliv:-)

Tato skupina obvykle argumentuje internetovými báchorkami o možnostech lokální malé decentralizované energetiky, která bude zásobovat třeba bavorskou průmyslovou aglomeraci. Takže já osobně považuji dosažení ročního celkového podílu 50% el. z OZE (můj čistě subjektivní odhad) za horní limit - pak podle mého začnou strmě stoupat ekonomické náklady na řešení technických potíží (třeba na rozsah budování akumulace apod.). Nicméně za peníze i v Berlíně dům.

Pokud se v té změti vláken naší diskuze proklikáte až sem, tak bych se chtěl omluvit na následující týden. Mám plánována jednání se zahraničními partnery a služební cesty, takže budu muset omezit svoje mimopracovní aktivity, včetně diskuzí na blogu :-)

Přeji hezký následující pracovní týden.

0/0
28.6.2015 12:07

J19a56n 15V98e39s68e77l33ý 5824703592231

Jaké technologie myslíte? Kromě FV panelů z Číny se skoro všechno vyrábí ve velkém v EU - větrné elektrárny, kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, ...

A FV panely se konkurenceschopně vyrábějí i v zemích s opravdovou environmentální legislativou - v USA, na Islandu apod.

0/0
27.6.2015 8:02

P75e44t83r 46N40e36j62e82d32l79ý 3123933458400

Už se v našich diskuzních vláknech poněkud ztrácím:-)

Myslel jsem to obecně. Jde o tzv. "únik uhlíku", jak to nazývají ekonomové, tj. přesun energeticky náročných výrob mimo EU. Nicméně chápu, že je to otázkou názoru. Zelení v EU plesají, jelikož vytlačují ze svých zemí technologie, navíc se to může projevit na poklesu spotřeby elektřiny. Já se domnívám, že to pouze oslabuje konkurenceschopnost evropského průmyslu, protože bez globální dohody je to pouze evropské plácnutí do vody.

0/0
28.6.2015 11:45

P30e56t78r 18N24e65j65e30d26l88ý 3443873668540

Tak to je standardní problém a nekonečná diskuze. Každý zastánce určité technologie má pocit, že ten jeho favorizovaný segment je výrazně poddimenzován:-) Standardně je to třeba vidět třeba ohledně "potenciálu úspor" prezentovaných v různých studiích nejrůznějších environmentálních institutů apod. Dtto nedávno zveřejněný potenciál výstavby VtE v ČR apod.

Ohledně "nákladů na akumulaci" jsem s autory SEK ve shodě,i když teď nevím, kterou pasáž máte konkrétně na mysli. Domnívám se, že budou v budoucnu značné. Já osobně v tom vidím např. náklady na technologie akumulaca elektřiny z FVE, VtE (např. akumulace do H2 nebo syntetického CH4).

Obecně s plánováním budoucnosti na základě aktuálních (a minulých) cen nemám problém - jak jinak to chcete udělat?. 

Ohledně cenových vstupů je dost nepřehledná situace. Typicky např. cena el. z OZE, kterou někteří chytrolíni prohlašují za nízkou, přičemž do ní nezapočítávají paralelní financování přes příspěvek na OZE. Předpokládám, že podklady a pracovní výstupy SEK byly připomínkovány a oponovány, takže případné nesrovnalosti měli být zachyceny. Nicméně podle mého je SEK natolik komplexní a rozsáhlý materiál, že nepřesnosti nelze vyloučit. Ovšem samozřejmě je otázkou, jestli vaše zdroje jsou opravdu ověřené, novější a přesnější.

0/0
22.6.2015 21:57

J80a19n 45V86e49s78e91l50ý 5564353952421

Pokud se něco plánuje na 25 let dopředu, tak je opravdu nutné, aby byl k dispozici i odhad budoucích nákladů. Aspoň něco, aspoň třeba 5 let dopředu.

Dále si myslím, že je to na úrovni státu naprosto nesmyslné. Na téhle úrovni by se měli stanovit pravidla hry a mantinely ("Stát by měl kormidlovat, ne veslovat"). Tj. mělo by se říct, jaké technologie (parametry technologií) jsou do budou přijatelné pro výstavbu. Pokud by měla být výroba energií závislá na dovozu, tak by stát měl říct, jaká je jeho cena za to, že se bude muset kvůli tomu angažovat a lézt do zadku cizím pohlavárům.

0/0
23.6.2015 8:48

P39e30t18r 40N48e90j43e73d48l61ý 3433483818910

Teď nevím, jaké náklady máte na mysli. Předpokládané budoucí fixní a variabilní náklady jednotlivých typů výrobních zdrojů? Třeba na str. 10 se uvádí, že optimalizovaný scénář "Vychází z přesně kvantifikovaných vstupních předpokladů a vyrovnaného naplňování trojice vrcholových strategických cílů při předpokládaném rozvoji jednotlivých energetických technologií (včetně vývoje jejich nákladů) a směřování domácí i evropské klimaticko-energetické a průmyslové politiky."

Pokud jste ale měl na mysli prodejní cenu elektřiny, tak to v současném chaosu na energetickém trhu teď asi nikdo není schopen (a ochoten) formulovat. Toto je podle mého názoru hlavní důvod odkladu faktického rozhodnutí na r. 2025.

Druhý odstavec zřejmě ne zcela dobře chápu, zvláště z hlediska OZE. Pokud by stát (fakticky celá EU) těžce politicky a ekonomicky v posledních 10-15 letech neveslovaly, tak OZE jsou v současné době pouze řádově na několika procentech stávajících hodnot z hlediska výroby a instalovaného výkonu.

0/0
23.6.2015 19:25

J68a93n 34V47e58s90e57l69ý 5414753532161

Musím říct, že to Bohouš Sobotka zaválel výborně. Akční plán, kde se bude 10 let zvesela plánovat, aby se v roce 2025 učinilo rozhodnutí není až tak špatné. Rozhodovat nemusí on a vcelku uspokojil jadernou i zelenou lobby. Ještě ošéfovat limity a bude.

Co bude za 10 let je vcelku jasné, masově produkované technologie (FVE, VtE, akumulátory, senzorová a řídící elektronika) budou rok od roku lepší a levnější, možná si svoje místo najdou palivové články, o svoje místo zabojují mini- (stovky kW) a mikro- (jednotky až desítky kW) kogenerace. Jaderné elektrárny levnější nebudou a rychleji se stavět taky nezačnou.

Začne taky proces odstavování nejstarších jaderných elektráren a lidi začnou valit bulvy na ceny za likvidaci.

Při hodně optimistickém výhledu budou v roce 2025 k dispozici protoypové jednotky moderních malých jaderných reaktorů.

0/0
22.6.2015 17:48

O60l15g20a 22P26a40v27l80í90k27o68v81á 6504618947972

Tento plán přivítá pouze ta nezodpovědná část občanů. Namísto, aby se stát  podílel na rozvoji alternativních zdrojů, chce investovat do zastaralých, nesmírně nákladných a životnímu prostředí škodlivých technologií.RvRvRv

0/−8
21.6.2015 12:07

P60e55t70r 85P95a91l19e60č74e12k 3280455374292

Naopak. Velmi rozumné, i z pohledu ekologie je rozvoj jaderné energetiky v současné době nejlepší volbou. R^R^R^

+4/0
21.6.2015 12:11

P18e91t98r 30N19e51j55e78d78l92ý 3863853938170

Doporučuji texty nejdříve číst. Schválená SEK se samozřejmě velmi podrobně zabývá obnovitelnými zdroji energie. ČR chce dodržet svůj závazek na zastoupení OZE ve výši 13% na hrubé spotřebě energie do r. 2020. Nicméně SEK se rovněž zabývá využitelným potenciálem OZE pro podmínky ČR (doporučuji např. str. 24). Tak jako existuje národní akční plán rozvoje JE, tak rovněž existuje obdobný dokument pro OZE. Tvrzení, že ČR směřuje k zastaralým, nákladným a nebezpečným energetickým technologiím je PŠM Greenpeace, Hnutí Duha apod.

+1/0
21.6.2015 12:43

P47e62t60r 62N98e47j19e66d72l35ý 3703333848110

Upřesnění: str. 28 v odkazovaném vydání.

0/0
21.6.2015 12:45

V30i26k20t17o39r 45Š47e88d87i63v74ý 8116891220926

Paní Pavlíková, Vy máte nějakou povědomost o elektroenergetice?

+1/0
21.6.2015 16:31

O20l33g96a 53P98a92v11l76í57k22o51v28á 6874758887222

Vzpomínám si že jste již dříve takto vyzývavě reagoval, ale nedomluvili jsme se, takže do toho podruhé nepůjdu :-)

0/−1
21.6.2015 16:42

P79a15v18e89l 89H39e21k 8847136943541

Pardon, ale tohle je typický blábol zelenýho mozku.

0/0
21.6.2015 21:59



Jak šel čas s blogy iDNES.cz?

Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.