Černé mraky nad solárním rájem
Německo je země obnovitelným zdrojům zaslíbená, ovšem vánoční dáreček ve formě fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu třech temelínských bloků přinutil spolkovou vládu šlápnout ostře na brzdu. Momentálně se v legislativních kuloárech dolaďují podrobnosti novely zákona o obnovitelných zdrojích energie, která by v budoucnu měla zcela vyřadit ze hry o státní podporu „solární barony“ plánující velké solární parky s instalovaným výkonem vyšším než 10 MW.
Předpokládám, že s poměrně nedávnou českou zkušeností nemusím čtenářům zdůrazňovat, že šílený prosincový „Solarsturm“ byl vyvolán snížením finanční podpory výroby elektřiny z fotovoltaiky od 1. ledna 2012 o citelných 15%. V roce 2011 byly instalovány nové fotovoltaické zdroje se souhrnným výkonem 7 500 MW, přičemž celkový instalovaný výkon v současné době již přesáhl 20 000 MW.
Poněkud „východně laděný“ průběh připojování fotovoltaických elektráren v prosinci 2011 zaujal i německý tisk, který začíná klást otázky, hledá odpovědi a souvislosti, a alespoň občas vystupuje z kontinuálního toku zelenkavé propagandy o „energetické revoluci“. Jedním z projevů tohoto řekněme méně revolučního a více střízlivějšího či technicistního informačního trendu byl i článek v magazínu Der Spiegel č. 3/2012, v kterém se autor Alexander Neubacher poměrně podrobně věnuje problematice fotovoltaiky v Německu. Z odkazovaného textu jsem vybral několik zajímavých čísel a připojil k nim svoje osobní komentáře.
Výroba elektřiny z FVE v roce 2011 dosáhla podílu 3% na celkové výrobě. Na první pohled to vypadá, že zdroj s takto zanedbatelnou výrobou nestojí vůbec za pozornost, ovšem opak je pravdou. Při posuzování nikoliv z hlediska množství vyrobené elektřiny, nýbrž z hlediska nákladů, se z pískajícího komára náhle stane Godzilla. Podle údajů ekonomického institutu RWI doposud nalil německý stát do subvencování výroby fotovoltaické elektřiny více než 100 miliard eur. V roce 2011 byly na stávající zdroje vyplaceny podpory ve výši 8 miliard eur. A nové zdroje připojené k síti v roce 2011 přijdou daňové poplatníky v následujících 20 letech na dalších 18 miliard eur. K tomuto jednu osobní poznámku: při velmi hrubém odhadu v rámci víkendového blogu by bylo možné za doposud utopených 100 miliard eur vybudovat např. 20 nových jaderných bloků o výkonu 1200-1600 MW nebo 120-150 plynových bloků o výkonu 500-800 MW, které by se na výrobě elektřiny podílely nikoliv v řádu tří procent, nýbrž v řádu více desítek procent.
Z pohledu dlouhé fronty čekatelů na státní podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) představuje fotovoltaika poněkud „protekční technologii“, odčerpává totiž 56% subvencí, ovšem vyrábí pouze 21% „zelené“ elektřiny. Provozovatelé jiných segmentů OZE čím mál tím hlasitěji argumentují, že za stejnou jednotkovou finanční podporu jsou elektrárny na biomasu schopny vyprodukovat trojnásobné množství elektřiny, větrné pětinásobek a vodní šestinásobek.
Paradoxně začínají být nespokojeni i profesionální „lovci uhlíku“, kteří od roku 2000 legislativně podporovali a lobovali za přechod fotovoltaických technologií ze střech a zahrad domů do světa velké energetiky, s argumentací o zahájení přelomové cesty k „bezuhlíkové“ společnosti. Z jejich velmi komplikovaných ekonomických modelů začínají v poslední době vypadávat výsledky dokladující, že 1 tunu CO2 lze uspořit vynaložením 5 eur na izolaci střech budov, investicí 20 eur do plynové elektrárny nebo investicí 500 eur do fotovoltaiky.
Rovněž tak prorokovaný hospodářský zázrak založený na solární energetice a poháněný německým environmentálním know-how poněkud skomírá. Do výroby fotovoltaických panelů se ve velkém vložili čínští výrobci, kteří vzhledem k „specifickým místním podmínkám“ v oblasti mezd a ochrany životního prostředí válcují veškerou světovou konkurenci, samozřejmě včetně německé. Koncern Solarworld se potýká s vážnými hospodářskými problémy. Firmy Solon a Solar Millenium zkrachovaly, Schott Solar v Alzenau ukončila výrobu solárních modulů. A co víc, čínské firmy v posledních letech vyjadřují přání velmi razantně vstoupit i do výroby větrných elektráren, což je průmyslový sektor, v kterém jsou západoevropské firmy ještě schopny globálně soutěžit.
Část německých zákonodárců schopných odložit ideologické brýle se zelenými skly začíná být vážně znepokojena především ekonomickými náklady, které doposud byly (a na základě platné legislativy ještě dvě desetiletí budou) spojeny s fotovoltaikou. Německý systém podpory výroby elektřiny z OZE umožňující pružnější reakci na podmínky energetického trhu je v České republice často kladen za vzor, ovšem je zřejmé, že ani ten není schopen vydržet stávající finanční zátěž a musí být výrazně modifikován, aby byl i nadále ekonomicky udržitelný. Avizovaná novela zákona o obnovitelných zdrojích energie má vstoupit v platnost od 1. dubna 2012.
(Psáno pro blog.iDNES)
Petr Nejedlý
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů
Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.
Petr Nejedlý
O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu
Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.
Petr Nejedlý
Možnosti decentralizované energetiky v ČR
Operátor trhu musí každoročně předkládat zprávu o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu. Letošní zpráva byla věnována tématu decentralizace.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Česká republika snížila emise razantněji než Německo a Rakousko
Eurostat publikoval počátkem listopadu souhrnné údaje k snižování emisí skleníkových plynů v zemích EU od roku 1990. Výsledky České republiky rozhodně nejsou špatné.
Petr Nejedlý
O přerozdělování uprchlíků a elektřiny
V mediálním lomozu vrcholící uprchlické krize zapadla nenápadná zpráva, zveřejněná na webu českého provozovatele přenosové soustavy.
Petr Nejedlý
Vládní jaderná strategie
Česká vláda konkretizovala svoji představu o budoucím směřování energetiky schválením Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky.
Petr Nejedlý
Pozvolné německé prozření z iluze zelené energetiky
Energetika založená na obnovitelných zdrojích energie se nutně stane standardní průmyslovou technologií – a to se všemi negativními důsledky.
Petr Nejedlý
Rok 2015 v jaderné energetice EU
Rok se s rokem sešel a nastal čas na krátkou aktualizaci informací o připravovaných projektech výstavby jaderných elektráren v Evropské unii.
Petr Nejedlý
Cestou zelenou k Hinkley Point
Evropská komise schválila systém podpory britské jaderné elektrárny Hinkley Point. Zelení jsou prý zděšeni. Mají krátkou paměť, protože ke státní podpoře sami dláždili cestu.
Petr Nejedlý
Index energetické transformace Německa (3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Index energetické transformace Německa (2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Index energetické transformace Německa (1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 zveřejňuje dokument, který na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Energetická transformace ve stínu rypadel
V Německu probíhají bouřlivé diskuze o rozšiřování hnědouhelných povrchových dolů. Proč, když jsou provozovány obnovitelné zdroje o výkonu 80 jaderných bloků?
Petr Nejedlý
Podpora zelené energetiky ve Velké Británii
Britská vláda schválila finanční podporu osmi klíčovým projektům na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů – ve formě “Contract for Difference”.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 157
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3028x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
Co právě poslouchám
- Magdalena Kožená: Ah! Mio Cor (Händel Arias)
- Magdalena Kožená: Bach arias
- Jean-Baptist Lully: Te Deum
- Magdalena Kožená: Lamento (Bach family arias)
- Magdalena Kožená: Vivaldi