Hnutí Greenpeace dnes uveřejnilo tiskovou zprávu č. 14/2009 o rekonstrukci elektrárny Prunéřov II a uspořádalo taškařici pro média. Ve zprávě se uvádí, že 7 milionů tun emisí CO2 z této elektrárny ročně zabije 63 lidí. Nechci na tomto místě rozvíjet podrobnou technickou diskuzi o tom, jaké technické řešení elektrárny hodlá investor v Prunéřově II realizovat, jaké jsou nejlepší dostupné technologie ve světě, a jestli jsou tyto technologie opravdu vhodné pro konkrétní typ paliva a konkrétní lokalitu. Ostatně této diskuze by se mohla kvalifikovaně účastnit pouze malá část čtenářů. Považujme tedy pro naši následující polemiku údaj o 63 mrtvých kvůli emisím CO2 z Prunéřova II za nezvratný fakt a přistupme na způsob argumentace „á la Greenpeace“.

Je to opravdu zvláštní shoda náhod. Před pár dny jsem zde na blogu uveřejnil článek o emisích CO2 z různých energetických zdrojů. Výsledky byly naprosto jednoznačné: jaderné, vodní a větrné elektrárny vykazují nejnižší emise CO2 na vyrobenou kWh elektřiny. Závěr je nasnadě: nejlepším řešením výroby elektrické energie z hlediska emisí CO2 je výstavba jaderných, vodních a větrných elektráren.

V případě České republiky už máme ohledně velkých vodních elektráren opravdu „vymleto“, není je kde postavit. Pokud ovšem nechceme vystěhovat tisíce našich spoluobčanů z jejich domovů. Nehledě na to, že proti novým vodním elektrárnám brojí ekologistické iniciativy. V čele s hnutím Greenpeace.

A jaderné elektrárny? Je všeobecně známo, že hnutí Greenpeace je zavilým odpůrcem jaderné energetiky v celosvětovém měřítku, v Evropě zvláště. V případě České republiky již bylo vícekrát veřejně avizováno, že výstavba nových jaderných elektráren naprosto nepřipadá v úvahu. 

Důsledek? Výrobci elektřiny musí zajišťovat výrobu z jiných zdrojů, především spalováním fosilních paliv. Obnovitelné zdroje se samozřejmě uplatňují rovněž a budou čím dál tím víc, například zmiňované větrné elektrárny. Ovšem velikost jejich výroby nemůže konkurovat například zdrojům jaderným. A celková výroba elektřiny rok od roku stoupá kvůli vzrůstající spotřebě. Hovoří se o zemním plynu, což je z hlediska emisí CO2 pouze přechod z největšího bláta do louže.

Každoroční provoz dvou bloků jaderné elektrárny Temelín uspoří oproti spalování hnědého uhlí 9,6 až 14,4 milionu tun CO2. Použiji-li stejnou metodiku výpočtu jako Greenpeace, dostanu se k číslu 86 až 130 zachráněných životů. Proč se tedy aktivisté Greenpeace přivazovali k bráně elektrárny, místo toho aby chodili v průběhu výstavby zdarma na brigádu a napomohli jejímu co nejrychlejšímu spuštění, což by znamenalo záchranu životů nejchudších obyvatel rozvojových zemí?

Takže pro sebe se mohu pouze zeptat.
Kolik projektů na výstavbu vodních a jaderných elektráren se hnutí Greenpeace podařilo v celosvětovém měřítku zablokovat nebo pozdržet?
Kolik procent emisí CO2 mohly tyto elektrárny ušetřit?
Kolik tisíc lidí by mohlo ještě žít? 

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý