Švédsko se vrací k jaderné energii
Švédská vláda ve čtvrtek 5.2.2009 vydala oficiální prohlášení, že s ohledem na plánované postupné odstavování dosud provozovaných jaderných bloků zamýšlí v budoucnu udělovat povolení k náhradě uzavíraných jaderných elektráren.
Švédsko v současné provozuje 10 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 9082 MWe a pokrývá z nich zhruba 45% národní spotřeby elektrické energie. Dalším významným energetickým zdrojem jsou vodní elektrárny, jejichž podíl na výrobě elektřiny činí 47%. Zbylých 8% vyrábí elektrárny na fosilní paliva. Stručné zopakování historie značně komplikovaného vývoje postojů švédské veřejnosti k jaderné energetice velmi názorně prezentuje složitou pozici tohoto energetického oboru od osmdesátých let minulého století a vnímavým čtenářům může poskytnout představu o předpokládaném budoucím vývoji. Doufejme, že i v České republice. Ve Švédsku bylo v období 1975 až 1985 uvedeno do provozu 12 jaderných bloků ve čtyřech lokalitách: Barsebäck, Forsmark, Oskarshamn a Ringhals. V roce 1979, konkrétně 28. března, došlo na druhém bloku americké jaderné elektrárny Three Mile Island v Harrisburgu (Pennsylvánie) k těžké havárii spojené s únikem radioaktivity, která v celém vyspělém západním světě iniciovala diskuzi o bezpečnosti provozu jaderných elektráren.
Jaderná elektrárna Three Mile Island Zdroj: Wikipedia (EN) Přístup západních států byl v zásadě dvojí. Jedním řešením bylo zpřísňování požadavků a standardů pro jaderný průmysl. Touto cestou se např. vydaly Anglie a Francie. Dalším přístupem bylo odstoupení od programu jaderné energetiky. Touto cestou se tehdy vydalo Švédsko. Švédsko zareagovalo v březnu 1980 vyhlášením referenda o další budoucnosti jaderné energetiky na svém území. Jasná většina voličů se tehdy v referendu vyjádřila pro nejméně radikální variantu odstoupení od jaderné energetiky. Tedy pro variantu pokračování provozu stávajících a rozestavěných elektráren, avšak pouze do skončení jejich životnosti. Předmětem referenda však nebylo stanovení konkrétního technického postupu odstavování elektráren. Parlament proto následně rozhodl o zákazu výstavby nových elektráren s cílem ukončit provoz všech jaderných bloků do roku 2010, pokud je bude možné realisticky nahradit jinými energetickými zdroji. V roce 1986, konkrétně 26. dubna, došlo k tragické havárii v Černobylu, která uštědřila jaderné energetice těžký úder na solar plexus v globálním měřítku. Ostatně švédské jaderné elektrárny byly první, které svými hlášeními o zvýšené radioaktivitě zalarmovaly celou Evropu a rázně ukončily trapné snahy SSSR celou havárii ututlat. Není potřeba dodávat, že po této zkušenosti bylo švédské veřejné mínění utvrzeno ve svém postoji z roku 1980. V roce 1997 uzavřela švédská sociálně demokratická vláda politickou dohodu s koaličními partnery a rozhodla o odstavení 1. a 2. bloku elektrárny Barsebäck. Jednalo se o varné reaktory (Boiling Water Reactor, BWR) o výkonu 615 MWe, které byly uvedeny do provozu v letech 1975 a 1977. Elektrárna se nacházela pouze 30 kilometrů od dánského hlavního města Kodaně, takže viděno optikou havárií v Three Mile Island a Černobylu se jednalo o problematickou lokalitu. Nicméně k faktickému odstavení prvního bloku došlo až v listopadu 1999 a druhého bloku v květnu 2005.
Jaderná elektrárna Barsebäck Zdroj: Wikipedia (EN) V naší historické exkurzi jsme se tedy dostali až do současnosti. Proč se švédská vláda rozhodla přehodit jadernou výhybku? Důvodem je velmi vysoký podíl výroby elektřiny v jaderných elektrárnách (45%) a jejich postupné stárnutí. Je jasné, že odstavované jaderné elektrárny budou muset být v budoucnu nahrazeny. Otázkou je ovšem čím. Podíl vodních elektráren na celkové výrobě je ve Švédsku velmi vysoký a výstavba nových přehrad je technicky stále komplikovanější a ekonomicky náročnější. Mimochodem, rovněž i ve Švédsku je jakýkoliv záměr o výstavbu hydroelektráren okamžitě torpédován skupinami, které se zaštiťují ochranou přírody.
Vodní elektrárna Krangede 6 x 44 MW (Švédsko) Zdroj: Industcards.com Zbývají tedy fosilní elektrárny (především uhelné a plynové). Obě varianty jsou pro Švédsko značně problematické z hlediska zásobování palivem. Nehledě na to, že ve Švédsku je věnována zvláště zvýšená pozornost problematice klimatických změn a emisí skleníkových plynů, takže „fosilní varianta“ naráží na značné problémy. Rovněž tak švédští experti vládu jednoznačně ujistili o tom, že bezpečnostní parametry jaderných elektráren jsou od doby Three Mile Island a Černobylu neporovnatelně vyšší a v současné době již nepředstavují problém. Ostatně pro jadernou cestu se rozhodli i Finové (výstavba Olkiluoto III). Těchto skutečností jsou si vědomi i obyčejní švédové, kteří se v průzkumech veřejného mínění prováděných v posledních letech stále více přiklánějí k jaderné variantě. Příznivcům alternativních zdrojů mohu ihned sdělit, že Švédsko jejich rozvoj dlouhodobě a výrazně podporuje. Nicméně, prognózy vlády vychází z realistických technických úvah a seriozních ekonomických předpokladů jejich budoucího zastoupení v energetickém mixu, nikoliv ze zbožných přání. Logický výsledek této jednoduché aritmetiky je formulován ve výše zmiňovaném prohlášení švédské vlády. A je pouze otázkou času, kdy tato aritmetika dorazí i do jiných končin Evropy. Pásno pro blog.iDNES Petr Nejedlý
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů
Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.
Petr Nejedlý
O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu
Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.
Petr Nejedlý
Možnosti decentralizované energetiky v ČR
Operátor trhu musí každoročně předkládat zprávu o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu. Letošní zpráva byla věnována tématu decentralizace.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Česká republika snížila emise razantněji než Německo a Rakousko
Eurostat publikoval počátkem listopadu souhrnné údaje k snižování emisí skleníkových plynů v zemích EU od roku 1990. Výsledky České republiky rozhodně nejsou špatné.
Petr Nejedlý
O přerozdělování uprchlíků a elektřiny
V mediálním lomozu vrcholící uprchlické krize zapadla nenápadná zpráva, zveřejněná na webu českého provozovatele přenosové soustavy.
Petr Nejedlý
Vládní jaderná strategie
Česká vláda konkretizovala svoji představu o budoucím směřování energetiky schválením Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky.
Petr Nejedlý
Pozvolné německé prozření z iluze zelené energetiky
Energetika založená na obnovitelných zdrojích energie se nutně stane standardní průmyslovou technologií – a to se všemi negativními důsledky.
Petr Nejedlý
Rok 2015 v jaderné energetice EU
Rok se s rokem sešel a nastal čas na krátkou aktualizaci informací o připravovaných projektech výstavby jaderných elektráren v Evropské unii.
Petr Nejedlý
Cestou zelenou k Hinkley Point
Evropská komise schválila systém podpory britské jaderné elektrárny Hinkley Point. Zelení jsou prý zděšeni. Mají krátkou paměť, protože ke státní podpoře sami dláždili cestu.
Petr Nejedlý
Index energetické transformace Německa (3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Index energetické transformace Německa (2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Index energetické transformace Německa (1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 zveřejňuje dokument, který na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Energetická transformace ve stínu rypadel
V Německu probíhají bouřlivé diskuze o rozšiřování hnědouhelných povrchových dolů. Proč, když jsou provozovány obnovitelné zdroje o výkonu 80 jaderných bloků?
Petr Nejedlý
Podpora zelené energetiky ve Velké Británii
Britská vláda schválila finanční podporu osmi klíčovým projektům na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů – ve formě “Contract for Difference”.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 157
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3028x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
Co právě poslouchám
- Magdalena Kožená: Ah! Mio Cor (Händel Arias)
- Magdalena Kožená: Bach arias
- Jean-Baptist Lully: Te Deum
- Magdalena Kožená: Lamento (Bach family arias)
- Magdalena Kožená: Vivaldi