Dánská větrná flotila

19. 08. 2008 16:00:33
Dánsko má v Evropě nejvyšší podíl výroby elektrické energie ve větrných elektrárnách. Tato skutečnost neunikla českým environmentalistům, kteří v diskuzích často argumentují Dánskem jako určitým vzorem pro českou energetickou politiku.

Proč tedy zrovna Dánsko vsadilo na větrnou energetiku?

Globální ropná krize resp. prudké zvýšení cen ropy v sedmdesátých letech 20. století přimělo tehdejší dánskou vládu k přechodu dánských tepelných elektráren na dovážené uhlí, vyhlášení programu energetických úspor v průmyslu a velice ambiciózního plánu rozvoje větrné energetiky, který byl směřován k dosažení podílu na výrobě elektřiny ve výši 10% v roce 2000. První jednotlivé větrné elektrárny se na pobřeží Dánska začaly objevovat už v průběhu sedmdesátých let. Nyní, po třiceti letech, lze jednoznačně konstatovat, že stanovený vládní cíl byl splněn.

Pokud shrneme údaje z dostupných informačních zdrojů (především Danish Energy Agency), můžeme o dánské větrné energetice souhrnně konstatovat, že v roce 2007 bylo v provozu celkem 5212 výrobních jednotek o instalovaném výkonu 3123,6 MW, s výrobou 7,173 TWh, ročním koeficientem využití instalovaného výkonu 26,2% a procentním zastoupením na národní spotřebě elektrické energie ve výši 19,9% (bez odpočtu exportované el. energie).

Čísla jsou to opravdu úctyhodná. Je vidět, že Dánové vzali vládní program opravdu velmi vážně a vybudovali energetický systém, který je mnohdy nazýván jako „wind carpet“, což snad nemusím překládat. Konkrétně mapa západního Dánska z pohledu dislokace větrných elektráren dnes vypadá přibližně takto:

Dansko1redukce.jpg

Obrázek převzat z Civil Engineering, č. 158, květen 2005, str. 67, obr. 3

Pouze malá vsuvka pro příznivce decentralizovaných energetických zdrojů, aniž bych chtěl zrovna nyní rozvíjet polemiku na toto téma. V energetice nikdy není nic zadarmo. Větrné elektrárny jsou typickým decentralizovaným energetickým zdrojem. Ovšem decentralizace v reálu znamená velké množství „celostátně“ rozmístěných zdrojů, tj. např. výše uvedený příklad západního Dánska. Toť k tomuto vše.

Jak se Dánové vypořádali s technickými problémy?

Ve svém minulém článku na podobné téma jsem se na případu Německa pokusil objasnit, že vysoký podíl větrných elektráren v energetickém mixu s sebou nese poměrně výrazné technické potíže pro operátory elektrické sítě s vyrovnáváním aktuální bilance výroby a spotřeby. Jak tento problém tedy vyřešili Dánové, u nichž větrné elektrárny představují téměř čtvrtinu instalovaného výkonu všech elektráren v zemi, který činí cca 13 000 MW? Pouze pro dokreslení: při stejném poměru by ČR měla větrné elektrárny o celkovém výkonu čtyř bloků Temelína!

Velice stručně řečeno, technické řešení spočívá v tom, že Dánové nemusí v rámci své elektrické soustavy tento problém vůbec řešit. Proč? Kouzlo je skryto ve velmi vysoké míře propojenosti dánské soustavy s většími sousedy – především Norskem a Švédskem v rámci severoevropské soustavy NORDEL a Německem v rámci západoevropské soustavy UCTE a navíc ještě ve vzájemném propojení mezi soustavami NORDEL a UCTE pomocí dánských stejnosměrných linek HVDC. Z údajů dánského národního operátora Energinet.dk vyplývá, že z východního Dánska lze exportovat výkon až 2500 MW a ze západního Dánska až 3000 MW. Vzhledem k celkovému instalovanému výkonu všech dánských elektráren je to značná přenosová kapacita.

Nabízí se logická otázka: proč jsou okolní státy ochotny s Dány spolupracovat? Důvod je prostý. Především elektrické soustavy Norska a Švédska jsou totiž charakterizovány velmi vysokým podílem výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách. V Norsku činil tento podíl v roce 2007 fantastických 98% a ve Švédsku velmi slušných 45%. Takže na základě smluvních vztahů mezi operátory sítí je výkon norských a švédských vodních elektráren pružně přizpůsobován aktuální produkci dánských větrných elektráren, protože výkon vodních elektráren lze poměrně snadno regulovat. Pokud tedy začne více foukat, Dánsko elektřinu z větrných elektráren značnou měrou vyváží do ciziny. Zvláště typická je situace, kdy za jarních a podzimních větrných nocí jsou elektřinou z dánských větrných elektráren napájeny norské a švédské přečerpávací elektrárny v čerpacím režimu. Sami Dánové se ve svých analýzách zmiňují o tom, že vzhledem k vysokému výkonu větrných elektráren v západní části země je elektřina prodávána do ciziny více méně za jakoukoliv cenu. Tím rozhodně nechci říci, že výroba elektřiny v dánských větrných elektrárnách je nerentabilní záležitost. To by jich v Dánsku nestálo více než pět tisíc.

Elektrickou soustavu Dánska nemůžeme posuzovat pouze regionálně a tedy izolovaně, musíme vždy zohlednit i okolní státy, tj. zejména Norsko, Švédsko a v určité míře i Německo, které zajišťují onen požadovaný „regulační polštář“ pro kolísající a prakticky nepředvídatelnou produkci dánských větrných elektráren.

Závislost mezi výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách v západní části země, kde je instalováno více než tři čtvrtiny dánských větrných elektráren, a exportem elektřiny do zahraničí lze doložit na níže uvedeném grafu, který jsem zpracoval na základě dat dánského operátora sítě Energinet.dk.

Dansko2redukce.jpg


Na grafu je poměrně jasně vidět, že v případě vysoké výroby z větru je rovněž vysoký i export elektřiny (dolní křivka - záporné hodnoty) a v případě poklesu výroby je elektřina do Dánska dovážena (dolní křivka – přechod do kladných hodnot).

Dánové tedy optimálně využili svůj přírodní potenciál a výhod mohutně dimenzovaného a dlouhodobě systematicky budovaného propojení svojí elektrické soustavy s většími sousedy v rámci evropských soustav NORDEL a UCTE. Jinými slovy: dánská větrná energetika žije ve velmi těsné technické a ekonomické symbióze s celou severoevropskou vodní energetikou, bez které by vůbec nemohla samostatně existovat.

Z výše uvedeného je snad patrné (alespoň upřímně v to doufám), že jednoduché převzetí statistického údaje o podílu výroby elektřiny ve větrných elektrárnách v Dánsku a následný výpočet možného zastoupení větrné energetiky v českém nebo dokonce celoevropském energetickém mixu je z technického hlediska velmi naivní, protože nezohledňuje velmi mnoho dalších omezujících technických a přírodních podmínek.

Psáno pro Neviditelného psa a blog.iDNES

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | úterý 19.8.2008 16:00 | karma článku: 31.91 | přečteno: 5455x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 271 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 469 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 113 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3028

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...