Index energetické transformace Německa (1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 zveřejňuje dokument, který na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

V českém mediálním prostoru lze nalézt různorodé informace na téma německé energetické transformace („Energiewende“), a to ve velmi širokém názorovém spektru. Na jedné straně nekritické zbožšťování a prezentování jako zářný vzor celému světu, především ze strany environmentálních hnutí, na opačné straně zatracení respektive předpovídání nevyhnutelného brzkého technického či ekonomického kolapsu energetiky. 

Jistě nejsem sám, kdo považuje za vhodné vnést do této mnohdy ideologicky vedené debaty věcnější tón. Problém ovšem spočívá ve skutečnosti, že nalezení oné požadované věcné podstaty obvykle znamená prostudování stovek stran textů a schopnost odfiltrovat metráky environmentální propagandy, což je obvykle nad síly a časové možnosti běžného čtenáře. 

Dokument McKinsey&Company pomocí hodnocení patnácti parametrů umožňuje čtenářům získat relativně rychle a snadno přehled o tom, jak je u našich západních sousedů tento složitý a mnohovrstevnatý transformační proces uváděn v život a do jaké míry je reálné či nereálné naplnění politických, environmentálních, ekonomických a technických cílů, které byly v jeho počátcích definovány spolkovou vládou v časovém horizontu do roku 2020. 

Základní cíle energetické transformace analytici sdružili to třech oblastí, přičemž každá oblast je podrobněji definována prostřednictvím pěti měřitelných a vyhodnocovatelných parametrů:

 Oblast (I): Ochrana životního prostředí a klimatu

• Emise CO2 [tCO2ekv]
• Výstavba offshore větrných elektráren (VtE) [GW]
• Výstavba fotovoltaických elektráren (FVE) [GW]
• Spotřeba primární energie [PJ]
• Spotřeba elektřiny [TWh]

 
Oblast (II): Spolehlivost dodávek energie

• Výpadky dodávek elektřiny [min./rok]
• Náklady na síťová opatření [eur/MWh]
• Zajištění výkonové rezervy [%]
• Výstavba přenosových sítí [km]
• Zpožďování připojování offshore VtE [-]

Oblast (III): Hospodárnost

• Ceny elektřiny pro domácnosti [odchylka v % od průměru EU]
• Ceny elektřiny pro průmysl [odchylka v % od průměru EU]
• Příspěvek na OZE [ct/kWh]
• Pracovní místa v oboru OZE [-]
• Pracovní místa v energeticky náročném průmyslu [-]

Energetika je technický obor, takže v následujícím textu se nelze vyhnout pro mnohé čtenáře poněkud nudným a nezáživným číslům,  na jejichž základě je provedeno hodnocení reálnosti či nereálnosti splnění stanovených cílů do politicky proklamovaného data završení procesu v roce 2020.

Hodnocení: (I) Ochrana životního prostředí a klimatu

Název			Splnění[Reálné/ Nereálné]
	739	951	N

Energetická transformace dostala od spolkové vlády do vínku cíl snížení emisí v r. 2020 o 40% oproti r. 1990, což odpovídá 739 mil t. CO2ekv. V r. 2013 emise stouply o 1,2% na 951 mil. tun oproti předchozímu roku, m.j. z důvodu navýšení výroby elektřiny z uhlí. V 1. pololetí 2014 byl zaznamenán pokles vzhledem k mírné zimě. Sumárně v delším horizontu Německo vykazuje snižování emisí, což lze interpolovat klesajícím trendem v průměru o 0,7% ročně od r. 2000. Nejvýraznější pokles o 2,3%/rok byl historicky zaznamenán již v pětiletce 1990 – 1995.

Dosažení cíle spolkové vlády by bylo podmíněno ročním poklesem o 3,5%, což je pětinásobek dosavadního průměru. Fakticky by to znamenalo například nahrazení veškeré výroby hnědouhelných elektráren (cca 160 TWh) produkcí OZE. Navíc do r. 2022 mají být uzavřeny všechny jaderné elektrárny, které momentálně ročně produkují cca 100 TWh s minimálními emisemi. Další hypotetickou variantou je snížení spotřebovaného tepla na vytápění domácností na polovinu a současně přechod všech vozidel na bezemisní technologie. Na základě tohoto faktu analytici McKinsey vyhodnotili dosažení cílové hodnoty do roku 2020 jako „nereálné“ (N).

Název			Splnění[Reálné/ Nereálné]
	6,5	0,6	N

Cílová hodnota pro výstavbu mořských VtE pro rok 2020 ve výši 6,5 GW byla naposledy aktualizována v koaliční smlouvě.

V současné době jsou v provozu čtyři mořské větrné parky: Alpha Ventus, Baltic 1, Riffgat a Bard Offshore, o kterém jsem informoval na blogu před rokem. Ve výstavbě jsou Nordsee Ost a Borkum s předpokládaným zprovozněním v 2015. Budování mořských VtE obecně zápasí s velkými technickými obtížemi, především v oblasti připojování k přenosové síti.

Dosavadních instalovaných 600 MW však zdaleka neodpovídá původním optimistickým předpokladům. Dosažení cílové hodnoty do roku 2020 bylo vyhodnoceno jako „nereálné“ (N).

Pouze na okraj dodávám, že v tomto konkrétním případě mi není zcela jasné, proč se autoři soustředí pouze na výstavbu mořských VtE a FVE (viz níže) a neanalyzují problematiku pevninských VtE, které představují velmi významnou část elektroenergetiky, především z hlediska instalovaného výkonu. 

Název			Splnění[Reálné/ Nereálné]
	51,8	36,2	R

Cílová hodnota výstavby fotovoltaických zdrojů pro rok 2020 ve výši 51,8 GW byla definována v rámci národního plánu rozvoje OZE (NREAP)

Na konci března 2014 bylo provozováno cca 36,2 GW ve FVE. V tomto parametru realita výrazně předčila původní plány. I přes zpomalení výstavby po poslední úpravě výše garantovaných výkupních cen je velmi pravděpodobné dosažení cílové hodnoty do roku 2020. Výsledné hodnocení tedy jednoznačně zní „reálné“ (R). 

Název			Splnění[Reálné/ Nereálné]
			N

Cílová hodnota pro rok 2020 byla definována jako úspora 20% oproti roku 2008, což odpovídá 11 454 PJ.

Spotřeba primární energie je velmi silně vázána na růst hospodářství, ačkoliv environmentální autoři produkují stohy studií na téma budoucího využívání resp. dosavadního nevyužívání potenciálu energetických úspor. Podle analytiků McKinsey při předpokladu ročního hospodářského růstu o 1,6% do 2020 by ve stejném období musela energetická účinnost každoročně vzrůst o 4,3%, což je hodnota, která nebyla doposud nikdy zaznamenána. Další variantou by byl každoroční útlum hospodářství o 3% až do r. 2020 (např. „vyhánění“ energeticky náročných výrob do zahraničí). To ovšem naráží na závažné národohospodářské ale i politické důsledky. Výsledné hodnocení tedy zní „nereálné“ (N). 

Název			Splnění[Reálné/ Nereálné]
	553	600	N

Cílová hodnota pro rok 2020 byla definována jako úspora 10% oproti roku 2008, což odpovídá 553 TWh.

V roce 2013 byla zaznamenána spotřeba ve výši 600 TWh, což reprezentuje pokles o 1,1% oproti předchozímu roku. V delším časovém horizontu lze konstatovat pokles z 615 TWh v roce 2008 na výše uvedených 600 TWh v roce 2013.

Ovšem dosažení cílové hodnoty spolkové vlády pro 2020 by vyžadovalo snížení spotřeby v roce 2013 na 589 TWh. Navíc podle názoru analytiků hlavním faktorem snížení potřeby v r. 2013 nebyl vzrůst energetické účinnosti, nýbrž pokles spotřeby v průmyslu o 3,2% při poklesu průmyslové výroby o 0,2%. Z hlediska budoucího vývoje zdůrazňují problematičnost dosahování snižování spotřeby elektřiny snižováním hospodářské produkce. Splnění požadované hodnoty do roku 2020 je hodnoceno jako „nereálné“ (N). 

Dílčí závěr za oblast (I) Ochrana životního prostředí a klimatu

Z údajů analytiků je vidět, že cíle spolkové vlády v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu v rámci strategického zadání energetické transformace byly formulovány řekněme spíše z hlediska „politické vize“, nikoliv z hlediska technické realizovatelnosti. Raketový nástup v oblasti výstavby FVE nemůže vykompenzovat vysoce pravděpodobné nenaplnění fundamentálních cílů z hlediska ochrany životního prostředí a klimatu, tj. snižování emisí CO2, spotřeby primární energie a spotřeby elektřiny. Neplnění průběžného cíle v oblasti výstavby offshore VtE je v tomto kontextu spíše okrajovým a převážně technickým problémem. 

Na druhé straně z pohledu dnešních mladých a dynamických manažerů MBA je „přestřelení“ cíle standardním prostředkem strategického řízení a „motivačním faktorem“, jelikož následná zběsilá snaha o splnění zadání umožní maximálně využít dostupné rezervy a naplnit realisticky dosažitelné cíle. Zda tomu takto bylo i v případě spolkové vlády si netroufám odhadnout. 

Vzhledem ke skutečnosti, že cíle německé energetické transformace jsou definovány výrazně za rámcem energetické strategie EU, například strategie 20-20-20, jedná se o dobrovolný závazek, jehož technické plnění je odvislé od míry ochoty německých daňových poplatníků nechat prostřednictvím poplatku na OZE formovat energetický mix podle politického zadání. Tato ochota je opravdu vysoká a většinová veřejnost prozatím není schopna či ochotna zamyslet se nad některými elementárními fakty transformace, například že OZE s instalovaným výkonem ekvivalentním 80 jaderným blokům vyrábí necelých 30% elektřiny a za jakých technických a ekonomických podmínek asi mohou být naplněny mnohem ambicioznější cíle, například ve výši 80%?

Analytici doporučují spolkové vládě původně stanovené zásadní environmentální cíle přehodnotit, protože v opačném případě vznikne riziko jejich znevěrohodnění s negativním dopadem na celý proces energetické transformace. Otázkou samozřejmě zůstává reakce politických sil, protože neplnění základních bodů celého programu si bude část veřejnosti, masírované dlouholetou environmentální propagandou, zřejmě vykládat buď jako projev neschopnosti nebo dokonce zlého úmyslu v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. A to samozřejmě přinese odpovídající nepříjemné politické důsledky.

Pokračování v dalších dílech:
Hodnocení: (II) Spolehlivost dodávek energie
Hodnocení: (III) Hospodárnost 

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý