I zelená elektřina potřebuje dráty
Obnovitelné zdroje v Německu.
Německo je zcela nepochybně pořádně rozjetou lokomotivou integrace obnovitelných zdrojů energie (OZE) do energetického mixu, a to v celosvětovém měřítku. Z tohoto důvodu jsou německé zkušenosti s rozvojem OZE zajímavé pro všechny země, které v budoucnu hodlají radikálně navýšit podíl OZE na výrobě elektřiny, včetně ČR.
V současné době jsou především v severním Německu instalovány větrné farmy o výkonu téměř 27 GW, což odpovídá výkonu 27 temelínských bloků, přičemž rozvojové koncepce provozovatelů počítají s 40-50 GW v časovém rozpětí 2030-2040. Pokud se týká solárních elektráren, tak jejich instalovaný výkon vzrostl v průběhu roku 2010 z 9,8 GW na více než 17 GW a rozvojové koncepce provozovatelů hovoří až o 50-70 GW už po roce 2020.
Tolik tedy stávající stav a nadmíru optimistické vize německého větrného a solárního byznysu. Politické elity nezůstávají o nic pozadu a formulovaly ambiciózní cíl na dosažení podílu výroby elektřiny z OZE ve výši 39% do roku 2025, navíc při zachování spolehlivosti dodávek a zohlednění podmínek liberalizovaného evropského trhu s elektřinou.
V čem je tedy problém?
Obnovitelné zdroje v Německu mají výbornou výchozí pozici, mohou se opřít o dostatečně sofistikovanou a mohutnou průmyslovou základnu, vykazují velmi silnou politickou podporu a stát je dostatečně bohatý na to, aby generoval podpůrné finanční prostředky pro další rozvoj. Z tohoto hlediska je všechno „ok“.
Vize provozovatelů OZE a politiků jsou sice grandiózní, ovšem svéhlavá elektřina se řídí fyzikálními zákony, nikoliv hlasováním v parlamentu. Technická podstata problému je triviální: elektřina je vedena všelijakými dráty z elektrárny až do míst spotřeby. Nemůžeme se tedy zajímat pouze o výrobu, nýbrž musíme sledovat celý řetězec výroba – přenos – spotřeba. Větší „teoretický základ“ čtenář následujících řádků skutečně nebude potřebovat.
Síťová studie II
Spolková energetická agentura (dena) v rámci rozsáhlého výzkumného programu, tzv. Síťové studie II, „nakrmila“ matematické modely elektrizační soustavy politickým zadáním na dosažení zmiňovaného podílu OZE ve výši 39% v roce 2025 a vypočetla, že bude nutné do roku 2020 vybudovat 3 600 km nadzemních vedení velmi vysokého napětí. Odhadované náklady činí 9,7 miliardy eur.
Proč nová vedení za tolik peněz? Protože větrné parky jsou instalovány především na severu, na pobřeží Severního a Baltského moře, zatímco hlavní spotřeba je lokalizována především v Porúří, ve „středním“ Německu, a rovněž na jihu země. Provozovatelé sítí musí, ostatně stejně jako v ČR, vykupovat elektřinu z OZE (tj. ze severu) přednostně před produkcí konvenčních a jaderných elektráren, které jsou rozprostřeny „rovnoměrně“ po celém území státu. Jinými slovy: v příznivých klimatických podmínkách proudí ohromné množství „zákonem preferované“ větrné elektřiny ze severního Německa na jih. A elektřina samozřejmě potřebuje k přenosu vedení. V tomto ohledu silnoproudá elektrotechnika od časů T. A. Edisona a N. Tesly dále nepokročila. A vzhledem k instalovaným výrobním kapacitám OZE v Německu se už v současné době přenosové linky pomalu ale jistě blíží k maximální přenosové schopnosti...
Narazí zelená energie do zdi?
Mediální doba má své technické paradoxy. Zatímco výstavba gigantických větrných parků je německými environmentálními kruhy obecně považována za jednoznačně chvályhodnou činnost přispívající k ochraně životního prostředí, tak výstavba elektrických vedení, nezbytně potřebných pro přenos „zelené elektřiny“ ke spotřebitelům, je označována jako výmysl energetické lobby, obtěžování veřejnosti a nezřízené profitování z peněz daňových poplatníků. A samozřejmě je tu ještě další aspekt: elektrická vedení musí vést přes něčí pozemky, ať už jsou státní, obecní nebo soukromé – a majitelé obvykle mají zcela jiné záměry, než výstavbu jakýchsi vedení mizících za obzorem. Výsledkem je, že v Německu probíhá schvalovací proces výstavby nových linek zhruba deset let. A jen tak mimochodem, situace v ČR je obvykle ještě horší.
Případné důsledky na rozvoj obnovitelných zdrojů?
Už v předchozí „Síťové studii I“ z roku 2005 vyčíslila dena potřebu výstavby nových vedení na 850 km do roku 2015, aby bylo možné dodržet politický závazek dosažení podílu 20% OZE na výrobě elektřiny. Ovšem do konce roku 2010 bylo postaveno pouhopouhých 90 km. Nepoměr mezi politickými vizemi a technickou realitou je až tragikomický. Při stávajícím velmi dynamickém rozvoji OZE je pouze otázkou relativně krátkého času, kdy se v plné nahotě projeví neslabší článek řetězu a začne omezovat celý systém OZE – tj. přenosová kapacita sítí. Uvidíme, zda se dočkáme doby, kdy budou nejrůznější aktivisté obcházet majitele pozemků s transparenty „Podpora OZE = výstavba vedení“ a přesvědčovat je, aby podepsali souhlas s výstavbou potřebné infrastruktury na svých pozemcích.
(Psáno pro blog.iDNES)
Petr Nejedlý
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů
Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.
Petr Nejedlý
O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu
Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.
Petr Nejedlý
Možnosti decentralizované energetiky v ČR
Operátor trhu musí každoročně předkládat zprávu o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu. Letošní zpráva byla věnována tématu decentralizace.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Česká republika snížila emise razantněji než Německo a Rakousko
Eurostat publikoval počátkem listopadu souhrnné údaje k snižování emisí skleníkových plynů v zemích EU od roku 1990. Výsledky České republiky rozhodně nejsou špatné.
Petr Nejedlý
O přerozdělování uprchlíků a elektřiny
V mediálním lomozu vrcholící uprchlické krize zapadla nenápadná zpráva, zveřejněná na webu českého provozovatele přenosové soustavy.
Petr Nejedlý
Vládní jaderná strategie
Česká vláda konkretizovala svoji představu o budoucím směřování energetiky schválením Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky.
Petr Nejedlý
Pozvolné německé prozření z iluze zelené energetiky
Energetika založená na obnovitelných zdrojích energie se nutně stane standardní průmyslovou technologií – a to se všemi negativními důsledky.
Petr Nejedlý
Rok 2015 v jaderné energetice EU
Rok se s rokem sešel a nastal čas na krátkou aktualizaci informací o připravovaných projektech výstavby jaderných elektráren v Evropské unii.
Petr Nejedlý
Cestou zelenou k Hinkley Point
Evropská komise schválila systém podpory britské jaderné elektrárny Hinkley Point. Zelení jsou prý zděšeni. Mají krátkou paměť, protože ke státní podpoře sami dláždili cestu.
Petr Nejedlý
Index energetické transformace Německa (3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Index energetické transformace Německa (2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Index energetické transformace Německa (1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 zveřejňuje dokument, který na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Energetická transformace ve stínu rypadel
V Německu probíhají bouřlivé diskuze o rozšiřování hnědouhelných povrchových dolů. Proč, když jsou provozovány obnovitelné zdroje o výkonu 80 jaderných bloků?
Petr Nejedlý
Podpora zelené energetiky ve Velké Británii
Britská vláda schválila finanční podporu osmi klíčovým projektům na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů – ve formě “Contract for Difference”.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 157
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3028x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
Co právě poslouchám
- Magdalena Kožená: Ah! Mio Cor (Händel Arias)
- Magdalena Kožená: Bach arias
- Jean-Baptist Lully: Te Deum
- Magdalena Kožená: Lamento (Bach family arias)
- Magdalena Kožená: Vivaldi