Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozvolné německé prozření z iluze zelené energetiky

7. 02. 2015 16:51:05
Energetika založená na obnovitelných zdrojích energie se nutně stane standardní průmyslovou technologií – a to se všemi negativními důsledky.

Stačí pouze letmo nahlédnout na webové stránky environmentalistických organizací, českých nevyjímaje. Lze na nich nalézt stohy textů o nadcházející budoucnosti výroby elektřiny. Jejich nosným tématem je, jak moderní, zelená, chytrá, čistá, bezpečná a ekonomicky perspektivní energetika založená na obnovitelných zdrojích energie (OZE) nahradí zastaralé, špinavé, nebezpečné a ekonomicky odepsané fosilní a jaderné elektrárny a obecně jak velké centrálně řízené energetické zdroje zmizí v propadlišti dějin. Obvykle lze v těchto textech nalézt pojmy „decentralizovaná energetika“, „chytré sítě“, „optimalizace řízení výroby a spotřeby“ a další. Technik však již po několika odstavcích zjistí, že autoři spíše než technický text napsali kavárenský esej prezentující jejich osobní pohled na boj zeleného dobra se zlem v oblasti energetiky, přičemž používané odborné pojmy jsou pouhými řečnickými obraty, které většinou nejsou podepřeny konkrétní znalostí technické reality a souvislostí.

Jako elektrotechnik bych rád připomenul, že hovoříme o zavedeném technickém oboru s více než stodvacetiletou průmyslovou tradicí a tudíž i poměrně spolehlivě předpovídatelnými možnostmi dalšího vývoje, alespoň tedy v horizontu nejbližších desetiletí.

Skutečností je, že elektroenergetika průmyslově vyspělých a energeticky saturovaných zemí s desítky let budovanou infrastrukturou aktuálně skutečně směřuje k decentralizovaným obnovitelným energetickým zdrojům, chytrým sítím, optimalizaci řízení výroby a spotřeby. Už z toho důvodu, že se jedná o politicky a ekonomicky podporovaný trend. Nicméně pokud mohu parafrázovat, tak v elektrotechnice stejně jako v jiných technických oborech lze zaznamenat „mírný pokrok v mezích fyzikálních zákonů“ a ekonomických okrajových podmínek. Historicky obvykle konstatujeme náhradu jedné průmyslové technologie jinou nástupnickou technologií, obvykle s dovětkem ve smyslu odstranění jednoho či více původních technických či environmentálních problémů a zrodu problémů zcela jiných. A samozřejmě ani OZE nejsou v tomto směru žádnou výjimkou.

Nicméně nejilustrativnější je prezentovat konkrétní příklad. A pro ten opravdu nemusíme chodit daleko. Německo je již více než dvacet let evropským tahounem v zavádění OZE do energetického mixu země, přičemž v současné době vyrábí v OZE téměř 30% elektřiny, takže již docílilo v tomto segmentu „průmyslového měřítka“. A jak historická zkušenost potvrzuje, stojí na prahu nových technických, environmentálních a ekonomických problémů, které jsou přímo spojeny s integrací OZE.

Podle záměrů spolkové vlády by měly OZE pokrývat v roce 2050 minimálně 80% spotřeby elektřiny. Zároveň platí rozhodnutí o odstavení provozovaných jaderných elektráren do konce roku 2022. Tyto dvě skutečnosti zásadním způsobem výrazně ovlivňují přítomnost a zásadně ovlivní budoucnost národní elektroenergetiky.

Z pohledu elektrotechniky je situace jasná. Německo aktuálně provozuje 9 jaderných bloků, přičemž 6 z nich se nachází v jižní části země (viz následující obrázek).

DE_JE_640.png
Jaderné elektrárny v Německu
Zdroj: Tennet, „SuedLink - Die Hauptschlagader der Energiewende“

Legenda:
Sytě růžová – provozované jaderné bloky
Bílá – jaderné bloky odstavené na základě novely Atomového zákona z r. 2011 (pozn. autora: reakce německé vlády na havárii v JE Fukušima)


Odstavení jaderných elektráren pro jih země fakticky znamená postupný výpadek instalovaného výkonu 8,4 GW, přičemž spolkové země Bavorsko, Bádensko-Württembersko a Hesensko budou muset od roku 2023 dovážet cca 30% roční spotřeby elektřiny. Jaderná elektřina má být v souladu s vládní koncepcí nahrazena především výrobou OZE, konkrétně produkcí větrných elektráren (VtE) v severním Německu a v budoucnu i větrných parků v pobřežních vodách Severního a Baltského moře. Důvod výstavby VtE na severním mořském pobřeží je zřejmý. Jedná se o průmyslovou energetickou technologii dimenzovanou jako náhrada velkých jaderných zdrojů. Smysluplný ekonomický provoz vyžaduje celoroční vhodné klimatické podmínky, a ty jsou k dispozici především v pobřežních oblastech.

Malá obecná odbočka k decentralizovaným zdrojům. V měřítku náhrady průmyslových energetických zdrojů se nutně dostáváme od romantických vizí s vesnickými větrníčky, střešními fotovoltaickými panely a bioplynovými stanicemi místních zemědělců k nástupnickým průmyslovým technologiím. Příkladem budiž plánované standardizované jednotky německých mořských VtE o výkonu 400 MW. Ostatně průmyslové měřítko je realitou již nyní - instalovaný výkon OZE v Německu se blíží 90 GW, tj. přibližně 90 blokům JE Temelín. Ovšem elementární možnost provozu takto rozsáhlého portfolia OZE zcela závisí na řízení elektrizační soustavy síťovými operátory prostřednictvím centrálně řízených zdrojů, podotýkám ve značné míře fosilních. V oblasti řízení rozsáhlých přenosových sítí není v odborné sféře v dohledné době očekávána žádná technická revoluce. A i kdyby hypoteticky přišla, tak do kriticky důležité infrastruktury může být nasazena až po dostatečném provozním ověření. Síťoví operátoři vyžadují pro plnění svých úkolů technologie s velmi vysokou provozní spolehlivostí.

Vraťme se však do Německa. Jelikož žijeme v technické realitě a nikoliv virtuální realitě environmentálních webů, v níž jsou výše uvedené lokální minizdroje schopny napájet průmyslové aglomerace a vymazat tak velké zdroje z energetické mapy, bude nutné zelenou elektřinu nahrazující výrobu jaderných elektráren ve velkém měřítku dopravovat na jih země elektrickým vedením. Jedná se o doposud největší infrastrukturní projekt energetické transformace (Energiewende). Navrhovaným technickým řešením je společný projekt síťových operátorů TenneT a TransnetBW nazvaný SuedLink. Výhledově se jedná až o 5 linek zvláště vysokého stejnosměrného napětí +/- 500 kV, každá s plánovanou přenosovou kapacitou cca 2 GW. Ochránce přírody bezpochyby zaujme informace, že délka některých linek přesahuje 700 km a výška stožárů se blíží 70 metrům. Jen pro ilustraci - výška Petřínské rozhledny činí 65 metrů.

V současné době probíhají intenzivní jednání o plánovaných trasách dvou linek. První linka je trasována z Wilster (poblíž Hamburku) do Grafenrheinfeld (Bavorsko), druhá z Brunsbüttel (Šlesvicko-Holštýnsko) do Großgartach (Bádensko-Württembersko). Právě letos by měla spolková vláda zaujmout zásadní stanovisko k plánovaným koridorům a následně prosadit legislativní podmínky a nástroje k zahájení výstavby. Pro takto rozsáhlý projekt liniových staveb je časový horizont 8 let na realizaci do konce roku 2022 značně ambiciózní. Již nyní je tedy nezbytně nutné zahájit přípravu projektů – především vypořádat výkupy pozemků, věcná břemena atd. A samozřejmě také začít řešit všechny právní obstrukce, které jsou vždy s těmito investičními akcemi spojeny.

Až v průběhu předloňského a loňského roku si německá veřejnost začala v širším měřítku uvědomovat, co vlastně energetická transformace reálně technicky znamená. V důsledku předchozí environmentální propagandy je zaskočena „průmyslovým měřítkem“ připravovaných projektů, především z hlediska nezbytných zásahů do krajiny, což je již nyní předmětem řady protestů a demonstrací.

Suedlink_Aigner_640.jpg
Bavorská ministryně hospodářství Ilse Aigner v diskuzi s demonstranty protestujícími proti výstavbě SuedLink
Foto: dpa/převzato z Süddeutsche Zeitung


Navíc v očích levicově orientované veřejnosti je energetická transformace stále více ve vleku „energetických monopolů“, protože opět na základě předchozí environmentální propagandy nabyla přesvědčení, že budoucí zelená energetika bude v převážné míře směřovat cestou „energetických komun“, v kterých si budou drobní vlastníci vyrábět svoji vlastní elektřinu a tudíž se konečně zbaví závislosti na energetických firmách. K tomuto stavu bude bezpochyby směřovat stále více spotřebitelů, ovšem i laická veřejnost si začíná uvědomovat, že energetické firmy provedou interní restrukturalizaci a po legislativním a ekonomickém „dozrání trhu“ se do sféry OZE velmi aktivně zapojí. A vzhledem k jejich znalostem, personálním, technickým a ekonomickým prostředkům nepochybně v této oblasti najdou dobré tržní příležitosti. Ostatně, pokud někdo na jedné straně argumentuje nevyhnutelným rozšiřováním technologií chytrých sítí a akumulace elektřiny, tak si musí na druhé straně zodpovědět otázku, kdo asi bude chytré sítě projektovat, instalovat, programovat, řídit, udržovat a následně budovat akumulační stanice, nakupovat „přebytečnou“ elektřinu, prodávat elektřinu v odběrových špičkách a nepříznivých klimatických podmínkách - a samozřejmě inkasovat příslušné platby? Lze to v jisté nadsázce přirovnat k rozvoji mobilní telefonie a internetu, který nepřinesl zánik telekomunikačních společností ale jejich transformaci a následný rozvoj. Mimochodem, nedávno oficiálně ohlásil zásadní restrukturalizaci firmy energetický gigant EON.

Prosazování energetické politiky spolkové vlády je o to komplikovanější, že výrazná část lokálních a dokonce i někteří vrcholní zemští politici zaznamenali rozčarování veřejnosti s praktickou realizací energetické transformace a tento „politický potenciál“ je neodolatelně vybízí k osobní sebeprezentaci. Včetně předsedy bavorské vlády Seehofera, který postupně ale jistě směřuje mezi aktivní odpůrce projektu SuedLink.

Protesty občas nabývají komické podoby, alespoň tedy z technického úhlu pohledu. Dokladovat to lze například heslem „Energiewende JA, SuedLink NEIN!“. Z hlediska elektrotechniky se jedná o obdobu hesel „Den ANO, noc NE!“ nebo „Moře ANO, příliv NE!“. Přechod národní ekonomiky na OZE je fundamentálním cílem energetické transformace a odstavení jaderných elektráren je koncipováno jako nedílná součást tohoto procesu. Ostatně německá environmentální hnutí tuto skutečnost dodnes prezentují jako jeden ze svých největších úspěchů. A tok elektřiny do spotřebičů ze vzdálenějších zdrojů po odstavení lokálního výrobního zdroje je projevem fyzikální reality a elektřina holt musí být transportována elektrickým vedením. Jediným „řešením“ je aplikovat princip „ne přes můj dvorek“ a doufat, že soused bude mít při trasování vedení větší smůlu.

Absurdnost situace ještě více vynikne, pokud se někteří z protestujících proti SuedLink v minulosti aktivně účastnili demonstrací proti provozu jaderných elektráren, což je dle mého názoru dosti pravděpodobné. Otázkou je, jestli někdy pochopí, že jejich tehdejší boj proti jaderným elektrárnám a dnešní protesty proti přenosovým vedením elektřiny z OZE mají přímou příčinnou souvislost.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | sobota 7.2.2015 16:51 | karma článku: 36.93 | přečteno: 3401x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 558 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

14.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 13.30 | Přečteno: 408 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 20.60 | Přečteno: 809 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 29.46 | Přečteno: 1002 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Miroslav Palfi

Atentát nebo likvidace?

Při dnešním výročí atentátu na Heydricha bych rád podotkl několik věcí. Ne o samotném atentátu, ale spíše o tom, co se o něm traduje.

27.5.2017 v 11:17 | Karma článku: 23.23 | Přečteno: 734 | Diskuse

Štěpán Bicera

Atentát na Heydricha proti vůli českého odboje

​Třináct dnů před atentátem obdržel domácí odboj z Londýna zprávu, ve které plk. F. Moravec psal:" Nemějte starosti, pokud se týče teroristických akcí. Akce proti oficiálním říšským osobám nepřipadá za této situace v úvahu.

27.5.2017 v 11:00 | Karma článku: 16.92 | Přečteno: 607 | Diskuse

Helena Vlachová

"Já jsem nevinný..."

"Já jsem nevinný...," je věta z Haškova Švejka. A opět se mi tento román vybavuje, když vidím, co se odehrálo na naší politické scéně

27.5.2017 v 6:03 | Karma článku: 12.35 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Tomášek

Pozdrav z Bledu

Jsa v domácí léčbě, probírám se starými – převážně rodinnými pohlednicemi a tentokrát mě zaujala především rubová čili korespondenční strana. Nalezl jsem zde třeba korespondenci z První Světové války.

26.5.2017 v 23:29 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Pražák

Zrádnost obřího poprsí

Těsně po střední škole před započetím dalšího vzdělávacího procesu jsme podstoupili takzvanou letní aktivitu. Tehdy to bylo zvykem a já se svými třemi budoucími spolužáky „narukoval“ na jakési pražské staveniště.

26.5.2017 v 21:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 983 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 23.12 Průměrná čtenost 2911

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.