Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Index energetické transformace Německa (3)

20. 09. 2014 11:18:51
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje dokument „Index energetické transformace“, který na základě hodnocení patnácti měřitelných parametrů názorně dokladuje aktuální stav tohoto komplexního transformačního procesu a hodnotí reálnost naplnění politických, environmentálních, ekonomických a technických cílů definovaných spolkovou vládou v časovém horizontu do roku 2020.

Hodnocení oblasti (I) Ochrana životního prostředí a klimatu bylo prezentováno v díle (1), hodnocení oblasti (II) Spolehlivost dodávek energie v díle (2).

V dnešním pokračování rozebereme výsledky hodnocení oblasti (III) Hospodárnost, která je podrobněji specifikována následujícími pěti parametry:

Oblast (III): Hospodárnost

  • Ceny elektřiny pro domácnosti (odchylka v % od průměru EU)
  • Ceny elektřiny pro průmysl (odchylka v % od průměru EU)
  • Příspěvek na OZE [ct/kWh]
  • Pracovní místa v oboru OZE [-]
  • Pracovní místa v energeticky náročném průmyslu [-]

Hodnocení: (III) Hospodárnost

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(11) Ceny elektřiny pro domácnosti [odchylka v % od průměru EU]

25,5

46,1

N

Cílová hodnota ceny elektřiny pro domácnosti pro rok 2020 byla definována jako požadavek na udržení odchylky +25,5% od průměrné ceny elektřiny v EU v období 2009-2010.

Od roku 2001 byl zaznamenán nepřetržitý trend zvyšování cen elektřiny pro domácnosti. Současná cena 29,9 ct/kWh výrazně převyšuje průměr EU 20,4 ct/kWh o +46,1%. Vzhledem k avizovanému dalšímu nárůstu příspěvku na OZE analytici McKinsey v dohledné budoucnosti nepředpokládají zlepšení stavu. V kontextu EU se německé ceny elektřiny pro domácnosti obvykle nacházejí v první trojici.

Vzhledem k diskutovaným závěrům bylo dosažení cílové hodnoty pro rok 2020 jednoznačně vyhodnoceno jako „nereálné“ (N).

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(12) Ceny elektřiny pro průmysl [odchylka v % od průměru EU]

8,5

18,2

N

Cílová hodnota ceny elektřiny pro průmysl pro rok 2020 byla definována jako požadavek na udržení odchylky +8,5% od průměrné ceny elektřiny v EU v období 2008-2010.

V rozhodném období pro sestavování aktuálního vydání Indexu bylo dosaženo ceny 11,2 ct/kWh (bez daně z elektřiny a DPH), což je hodnota o 18,2% vyšší než poměřovaný průměr EU ve výši 9,5 ct/kWh. Vzhledem k aktuálně probíhající diskuzi o přílišné benevolenci spolkové vlády vůči velkým odběratelům elektřiny z hlediska výše příspěvku na OZE lze do budoucna předpokládat další přitvrzování podmínek vůči průmyslu a zvyšování cen elektřiny.

Vzhledem k diskutovaným závěrům bylo dosažení cílové hodnoty pro rok 2020 jednoznačně vyhodnoceno jako „nereálné“ (N).

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(13) Příspěvek na OZE [ct/kWh]

3,5

6,2

N

Cílová hodnota příspěvku na OZE pro rok 2020 ve výši 3,5 ct/kWh vycházela ze stavu r. 2008, kdy dosahovala 1,16 ct/kWh.

Od posledního vydání Indexu v druhém pololetí r. 2013 došlo k dalšímu zvýšení příspěvku na OZE o 18% na 6,24 ct/kWh. Provozovatelé sítí kalkulují pro rok 2015 příspěvek v rozmezí 5,9–6,9 ct/kWh, přičemž část ekonomických komentátorů optimisticky hovoří o možném snížení na cca 6,0 ct/kWh.

Vzhledem k aktuální výši příspěvku a potenciálu pro jeho možné budoucí snižování analytici jednoznačně vyhodnotili dosažení cílové hodnoty pro rok 2020 jako „nereálné“ (N).

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(14) Pracovní místa v oboru OZE [-]

322 100

371 400

R

Cílová hodnota zaměstnanosti v oboru OZE byla definována s ambicí navýšit počet 322 100 pracovních míst evidovaných v r. 2008.

Od posledního vydání Indexu došlo k mírnému poklesu zaměstnanosti o 1,7% na 371 400 osob. Pokud se týká jednotlivých segmentů OZE, tak poměrně drastický vývoj byl zaznamenán v oblasti fotovoltaiky, kde výrazné zpomalení nové výstavby FVE z důvodu omezení státní podpory pro nové projekty a tlak asijských výrobců fotovoltaických panelů vedl k radikálnímu snížení zaměstnanosti o 44% z 100 300 v r. 2012 na 56 000 v r. 2013.

Nicméně stávající počet 371 400 zaměstnanců stále o téměř 50 000 převyšuje původní cíl, takže parametr je už nyní splněn a byl jednoznačně vyhodnocen jako „reálný“.

Název

Cíl 2020

Akt. stav

Splnění
[Reálné/
Nereálné]

(15) Pracovní místa v energeticky náročném průmyslu [-]

1 593 808

1 587 418

R

Cílová hodnota zaměstnanosti v energeticky náročném průmyslu byla definována s ambicí udržet počet 1 593 808 pracovních míst evidovaných v r. 2008. Jako energeticky náročný průmysl jsou definována odvětví s minimálně 10% podílem nákladů na elektřinu na hrubé produkci - např. hornictví, papírenský průmysl, hutnictví a koksárenství, petrochemie.

Ke konci roku 2013 byl zaznamenán mírný nárůst zaměstnanosti o 0,5% oproti r. 2012 na více než 1,59 milionu osob. Požadovaný cíl je aktuálně plněn z 98% a jeho naplnění v roce 2020 je hodnoceno jako „reálné“.

Dílčí závěr za oblast (III) Hospodárnost

Údaje analytiků ohledně zaměstnanosti v oboru OZE a energeticky náročném průmyslu dokladují, že se spolkové vládě daří plnit základní politický cíl ve smyslu udržení sociální únosnosti energetické transformace. Počet pracovních míst v energeticky náročném průmyslu je doposud stabilní, počet pracovních míst v oboru OZE překračuje původní předpoklady, a to i přes těžké údery uštědřené v posledních dvou letech domácím výrobcům fotovoltaických panelů ze strany asijské konkurence.

Na druhé straně spolkové vládě se výrazně nedaří plnit fundamentální ekonomické cíle transformace, což jednoznačně dokladují výsledky hodnocení výše příspěvku na OZE, který následně nepříznivě ovlivňuje vývoj cen elektřiny pro domácnosti a průmyslové podniky.

Aktuální průnik technické a ekonomické reality se promítl do příspěvku na OZE ve výši 6,24 ct/kWh. Cílová hodnota pro rok 2020 ve výši 3,5 ct/kWh vycházela ze stavu v r. 2008 ve výši 1,16 ct/kWh, přičemž v době formulace zadání byla považována za „bezpečný parametr“, stanovený s dostatečnou rezervou. Průměrná německá domácnost s roční spotřebou 3 500 kWh aktuálně zaplatí za příspěvek na OZE 260 eur včetně DPH, což již začínají nepříjemně pociťovat nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

Německý průmysl si byl od počátku transformace velmi dobře vědom reálných technických a ekonomických možností elektroenergetiky, takže na rozdíl od laické veřejnosti nahlížel realisticky na proklamace environmentálních vizionářů ohledně brzkého a výrazného poklesu ceny elektřiny z OZE pod výrobní náklady konvenčních zdrojů. A samozřejmě včas podnikl příslušná opatření – konkrétně si u spolkové vlády vymohl výjimky ve výpočtu úhrady příspěvku na OZE pro firmy s energeticky náročnou výrobou. Podle obecného mínění veřejnosti obyvatelstvo kvůli těmto výjimkám doplácí na průmyslové podniky. V určitém směru to potvrzují závěry analytiků: zatímco ceny elektřiny pro průmysl jsou vyšší oproti průměru EU „pouze“ o 18,2%, ceny elektřiny pro domácnosti jsou vyšší o 46,1%. Ovšem v tomto případě je vhodné připomenout, že průmyslové podniky odebírají výrazně vyšší množství elektřiny a reálně tak zaplatí na příspěvku na OZE více než polovinu z celkové sumy 23,6 mld. eur kalkulované pro tento rok.

Ekonomické aspekty energetické transformace obecně představují pro spolkovou vládu závažný problém. Politicky a legislativně podporovaný rozvoj OZE stále zásadně závisí na vnější ekonomické podpoře zajišťované prostřednictvím příspěvku na OZE. Ovšem vzhledem k trvale stoupající výrobě OZE začíná být stávající systém garantovaných výkupních cen a povinného výkupu neufinancovatelný i pro bohaté Německo a bude nutné jej v brzké době výrazně modifikovat směrem k standardním tržním mechanismům.

Shrnutí dílčích závěrů z oblastí (I). (II), (III)

Pokud sumarizujeme dílčí závěry z výše prezentované ekonomické oblasti (III) Hospodárnost, můžeme konstatovat plnění dvou průběžných cílů pro zaměstnanost v energeticky náročném průmyslu a oblasti OZE. Nejsou plněny tři průběžné cíle, tj. cena elektřiny pro domácnosti, cena elektřiny pro průmysl a výše příspěvku na OZE, které ovšem reprezentují základní ekonomická východiska celého transformačního procesu. Podle mého názoru to svědčí o výrazném počátečním podcenění ekonomických aspektů celé transformace.

Výsledky v technické oblasti (II) Spolehlivost dodávek energie vykazují nejvyšší míru naplnění zadání. Jsou plněny tři průběžné cíle: doba trvání výpadků dodávek elektřiny, zajištění výkonové rezervy a výstavba přenosových sítí. Nejsou plněny dva průběžné cíle: náklady na síťová opatření a připojování offshore VtE. Solidní míra naplňování technických požadavků podle mého názoru dokladuje kvalifikovanost technické sféry v průběhu praktické realizace politických a environmentálních vizí.

Nejslabších výsledků bylo dosaženo v klíčové environmentální oblasti (I) Ochrana životního prostředí a klimatu, která by ovšem měla být hlavním tahounem celého transformačního procesu. Je plněn pouze jeden průběžný cíl pro výstavbu FVE. Nejsou plněny čtyři průběžné cíle, jeden technický, tj. výstavba offshore VtE, a především tři „klimatické“, tj. snižování emisí CO2, snižování spotřeby primární energie a snižování spotřeby elektřiny. Navíc lze logicky předpokládat, že případné zvýšené úsilí při naplňování ambiciózních environmentálních cílů v oblasti (I) vyústí v navýšení nákladů s následným nepříznivým dopadem na plnění stanovených ekonomických cílů v oblasti (III).

V celkovém souhrnu je tedy průběžně plněno pouze šest z patnácti stanovených cílů, navíc nesplněné průběžné parametry definují základní environmentální a ekonomický rámec celého transformačního procesu. Na druhou stranu je však případné připomenout, že hodnocení natolik komplexního procesu, jakým bezesporu je německá energetická transformace, zřejmě nelze provádět optikou „politicky nastřeleného“ termínu splnění do r. 2020. Proto ponechávám na každém z čtenářů, ať si sám vytvoří vlastní názor. Podkladů k formulaci vlastního pohledu na věc jsem snad ve třech dílech svého miniseriálu prezentoval dostatečné množství.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | sobota 20.9.2014 11:18 | karma článku: 21.59 | přečteno: 988x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 19.38 | Přečteno: 705 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

14.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 453 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 21.01 | Přečteno: 881 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 30.09 | Přečteno: 1054 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Eva Kislingerová

Není dotace, jako dotace

Jsem si jista, že pokud by si dal někdo práci s vyhledáváním nejčastěji frekventovaných slov v domácí politice a hospodářství, na jednom z prvních míst by se nepochybně objevil termín „dotace“.

20.7.2017 v 21:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 95 | Diskuse

Pavel Vítek

Lithium na Cínovci aneb Nenechme si rozvrtat republiku, aniž bychom z toho něco měli

Češi ze svého bohatství musí něco mít! Měla by se o těžbu lithia starat státní firma? Jaké poplatky bychom měli zavést, aby to pro nás bylo výhodné? A nevedou tyto otázky spíš jen k iluzi, které padne za oběť jen český občan?

20.7.2017 v 13:20 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 525 | Diskuse

Martin Fafílek

Na chytrá vejce musíte mít koule

Tahle vejce nejsou chytrá, ale vychytralá. Na to je jíst, musíte mít žaludek. Na to je vyrábět, musíte mít koule. A věc má nečekaně střízlivý konec. Hurá

19.7.2017 v 18:52 | Karma článku: 18.29 | Přečteno: 641 | Diskuse

Petr Havránek

Matematika je prevít!

V poslední době se množí informace o poklesu návštěvnosti restaurací a hospod a dávají se jednoznačně do souvislosti se zákazem kouření. Je to skutečně jediná a limitující příčina?

19.7.2017 v 10:51 | Karma článku: 21.06 | Přečteno: 999 | Diskuse

Luboš Smrčka

Social Watch – trochu povyku, trochu reálií

Médii proběhla masivně (takže všude) zpráva sociální sítě Social Watch o vývoji v České republice. Je třeba říci, že i přes vznosný cizojazyčný název organizace jde o domácí a ryze české hodnocení domácích a ryze českých problémů.

19.7.2017 v 8:11 | Karma článku: 24.64 | Přečteno: 1292 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2920

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.