Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podpora zelené energetiky ve Velké Británii

27. 04. 2014 15:36:27
Britská vláda schválila finanční podporu osmi klíčovým projektům na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů – ve formě “Contract for Difference”.

Britové začínají naplňovat ambiciózní národní cíle v oblasti „nízkouhlíkové energetiky“, které v loňském roce formulovali v „energetickém zákoně“ a následně začlenili do vládního programu reformy trhu s elektřinou. Součástí této širší strategie je m.j. dosažení podílu výroby 30% elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) v roce 2020. O rozsahu programu svědčí i skutečnost, že od roku 2010 bylo do elektroenergetické infrastruktury investováno 45 miliard GBP, většina do OZE.

Čtenářům zajímajícím se o energetiku je pojem „Contract for difference“ (CfD) bezpochyby velmi dobře znám. Ostatní pouze velice stručně uvedu do problematiky vysvětlením, že CfD je v podstatě dohoda investora elektrárny s vládou o výkupní ceně elektřiny v určité výši a po určitou stanovenou dobu. Pokud tržní cena elektřiny v průběhu platnosti CfD bude nižší než dohodnutá cena, tak rozdíl bude investorovi doplácen ze státního rozpočtu. V opačném případě bude naopak investor doplácet rozdíl cen vládě. Toto finanční schéma je do elektroenergetiky a obchodování s elektřinou zaváděno jako nástroj pro snížení finančních rizik investorů při výstavbě nových nízkoemisních zdrojů. Pro britský trh totiž rovněž platí závěr finančních analytiků, který formulovali pro trh s elektřinou v kontinentální Evropě. To jest, že se v současné době ekonomicky nevyplatí stavět žádný zdroj čistě na tržní bázi, tj. bez nějaké formy státní podpory. Tento obecný závěr samozřejmě platí i pro OZE. A právě CfD je forma, jak podpořit výstavbu nových zdrojů, protože bez nich samozřejmě zase nelze splnit ambiciózní cíle z pohledu snižování emisí skleníkových plynů.

Navrhovaný britský program by měl zajistit vybudování zdrojů s instalovaným výkonem 4 500 MW, což odpovídá 4% souhrnného instalovaného výkonu. Jednotlivé CfD jsou konstruovány na dobu platnosti 15 let. Podle propočtů vlády by měly přinést 12 miliard GBP pro soukromé investory do sektoru OZE a zajistit 8 500 pracovních míst, avšak na druhé straně by měly zapříčinit zvýšení průměrných cen elektřiny pro domácnosti v roce 2020 o 2%.

Program zahrnuje 5 projektů mořských (offshore) větrných elektráren (VtE) a 3 projekty na využití biomasy. Konkrétně se jedná o následující projekty:

Offshore VtE

  • výstavba elektrárny Hornsea 1, 1200 MW (North Sea - Yorkshire)
  • výstavba elektrárny Beatrice, 664 MW (Outer Moray Firth - Skotsko)
  • výstavba elektrárny Dudgeon, 402 MW (Norfolk)
  • zvýšení výkonu elektrárny Walney, 660 MW (Irish Sea - Cumbria)
  • zvýšení výkonu elektrárny Burbo Bank, 258 MW (Liverpool Bay)

Biomasa

  • spoluspalování biomasy v největší britské uhelné elektrárně Drax (North Yorkshire)
  • spoluspalování biomasy v uhelné elektrárně Lynemouth (Northumberland)
  • výstavba kogenerační elektrárny Teesside (Middlesborough)


Pokud se týká parametrů CfD, tak na serveru britské vlády byly publikovány následující údaje pro období 2014-2016: 155 GBP/MWh pro offshore VtE, 125 GBP/MWh pro kogeneraci na bázi biomasy a 105 GBP/MWh pro spoluspalování biomasy.

V souvislosti s CfD pro britské OZE pro zajímavost uvádím, že v prosinci loňského roku zahájila Evropská komise vyšetřování dohody britské vlády s francouzskou energetickou společností EDF o podpoře výstavby a provozu dvou bloků nové jaderné elektrárny Hinkley Point C v lokalitě Somerset. Tato dohoda byla rovněž konstruována formou CfD ve výši 89,5 resp. 92,5 GBP/MWh po dobu 35 let. V souvislosti s CfD pro Hinkley se v environmentálních kruzích často objevovala argumentace, že dohodnutá cena je „nesmyslně vysoká“, jelikož se pohybuje zhruba na dvojnásobku aktuální tržní ceny na britském trhu, což svědčí o naprosté nekonkurenceschopnosti jaderné elektřiny. Se zájmem očekávám reakci stejných autorů na dohodnuté podmínky např. pro offshore VtE. Nejedná se v tomto případě už o „perverzní cenu“?

Cena samozřejmě není perverzní ani nesmyslná, nýbrž je výsledkem kalkulací jak potenciálních investorů OZE na straně jedné, tak i britské vlády na straně druhé. Nastavenou cenovou hladinu CfD pro OZE v úrovni násobků aktuální tržní ceny je vhodné zvláště zdůraznit, protože při čtení některých environmentálních webů čtenář nabyde dojmu, že se už už nacházíme v období, kdy OZE ekonomicky převálcují i ty nejlevnější jaderné a uhelné zdroje, protože „vítr fouká a slunce svítí zadarmo“. Za tímto poněkud infantilním zjednodušením směřovaným na laické a humanitně vzdělané čtenáře pak obvykle následuje dovětek, že teď ale ještě potřebujeme pár let tu či ono zadotovat, prolobovat, nařídit, upravit a případně něco jiného co nejdříve zakázat. Nicméně ponechávám na čtenářích, zda se správci daní britských poplatníků řídili reálnými technickými a ekonomickými daty a relevantními prognózami nebo zda skočili na špek domácí OZE lobby.

Z technického pohledu si nelze odpustit závěrečnou poznámku odvolávající se instalovaný výkon nových „zelených“ zdrojů ve výši 4% celkového výkonu britských elektráren, od nějž se odvíjí předpokládaná roční výroba ve výši 15 TWh. Z tohoto údaje je zřejmé, že CfD pro OZE může Britům částečně pomoci z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, ale zásadního průlomu budou moci docílit až v případě schválení CfD pro plánované jaderné projekty. To je mimochodem další velmi zajímavé téma, ovšem na samostatný článek.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | neděle 27.4.2014 15:36 | karma článku: 21.85 | přečteno: 1243x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 558 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

14.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 13.30 | Přečteno: 408 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 20.60 | Přečteno: 809 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 29.46 | Přečteno: 1002 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Evropě hrozí nová občanská válka

Když se v Paříži v listopadu 2015 střílelo v klubu Bataclan, do 24 hodin byly facebookové a jiné profily na sociálních sítích zahalené v barvách francouzské trikolory. Když se vraždilo před pár dny v Manchesteru – nic.

26.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 48.40 | Přečteno: 19060 | Diskuse

Vladimíra Lokšová

Mnohé firmy v Česku dělají víc škod než užitku

Není ekonomika jako ekonomika. Právě proto, že si česká společnost nechce uvědomovat a analyzovat tuto pravdu, jsme v očích všech významných institucí a světa, a také fakticky, stále rozvojová a zaostalá země.

26.5.2017 v 0:39 | Karma článku: 12.91 | Přečteno: 906 | Diskuse

Eva Kislingerová

Půjčky dlužníkům, obchod s naivitou!

Ač to nezní dobře, přiznejme si, že žijeme v době kultu spotřeby a dluhové. Stačí si pustit televizi, případně chvíli surfovat internetem. Ze všech stran se na nás valí lavina půjček, kdo se nezadluží, jako by nebyl.

25.5.2017 v 21:30 | Karma článku: 25.69 | Přečteno: 1931 | Diskuse

Tomáš Flaška

Já nic nemám, nic nevím, nic nevlastním, všichni se spikli

To je už omletá písnička pana předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ale poslední dar-nedar je už výsměchem všem. Jenom si říkám, co všechno jsou ještě kobliháři schopni spolknout.

25.5.2017 v 12:06 | Karma článku: 45.15 | Přečteno: 6065 | Diskuse

Petr Šindelář

Jak se občanům Česka žije v maňáskovém divadle ústavních činitelů

kde ani přes velkolepé plány rekonstrukce státu nejsou po volbách schopni plnit svoje úkoly, řídit se ústavou a podepsanými smlouvami? Potom se nelze divit, že lidé vládní politiku často vnímají jako dokonalou šaškárnu...

24.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 21.74 | Přečteno: 511 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 23.12 Průměrná čtenost 2911

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.