Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čiré šílenství

12. 04. 2014 16:16:08
Komisař EU pro energetiku Günther Oettinger ostře kritizoval aktuální stav německé energetické transformace.

Soudíce podle vyjádření pro německý tisk publikovaného agenturou Reuters 6.4.2014 se komisař Oettinger v předvečer jednání o návrhu reformy zákona o obnovitelných zdrojích zřejmě rozhodl přimět spolkovou vládu Angely Merkelové k zásadnímu řešení chronických problémů energetické transformace, které podle jeho názoru ohrožují hospodářskou pozici Německa v rámci globální ekonomiky:

„Náklady na energii představují nebezpečí pro zajištění průmyslové výkonosti Německa. Platíme trojnásobné ceny plynu a dvojnásobné ceny elektřiny ve srovnání s USA. To nevydrží náš surovinový průmysl – výroba oceli, mědi, hliníku, cementu a chemický, papírenský, textilní průmysl“.

V komentáři k oblasti elektroenergetiky si Oettinger vůbec nebral servítky a na vysokého úředníka EU použil nezvykle přímý a nediplomatický slovník směřovaný na adresu spolkové vlády a tudíž i předsedkyně své vlastní strany (CDU) a dalších stranických kolegů, kteří ve vládě zastávají ministerské posty:

„Už nyní máme příliš mnoho větrných elektráren na severu a lokálně příliš mnoho solárních elektráren na jihu. Pro udržování stability potřebujeme nové sítě už nyní, nikoliv někdy v budoucnu. Německo bylo v roce 2013 evropským premiantem v exportu elektřiny, ale nic na tom nevydělalo. Vyváželi jsme totiž do sousedních států naši přebytečnou elektřinu a prodělali na tom. Rozdáváme elektřinu, aby naše síť zůstala stabilní, a ostatní země naproti tomu mohou odpojovat svoje plynové a uhelné elektrárny a od nás za to dostávají zaplaceno. To není dobrý obchodní model. To je čiré šílenství“.

K povzdechu komisaře Oettingera si dovolím připojit několik údajů a vysvětlujících poznámek. V Německu byly doposud investovány těžké biliony eur do výstavby obnovitelných zdrojů, především větrných (VtE) a fotovoltaických elektráren (FVE). Celkový instalovaný výkon OZE v Německu (bez vodních elektráren) v roce 2013 činil 77,3 GW, což pro představu přibližně odpovídá 73 blokům JE Temelín. Podle statistik ENTSO-E Německo skutečně vykazuje za rok 2013 rekordní exportní saldo ve výši 33,8 milionů MWh (TWh), což zhruba odpovídá souhrnné roční výrobě JE Temelín a Dukovany.

Zmiňovaný ekonomický paradox ohromného exportu a výsledného záporného ekonomického efektu má jasné technické a ekonomické příčiny. Problém spočívá ve velmi vysokém zastoupení preferovaných VtE a FVE ve výrobním mixu, které vyrábí elektřinu pouze za vhodných klimatických podmínek a nikoliv dle požadavků síťových operátorů. Jednoduše řečeno Německo musí exportovat „přebytečnou“ elektřinu z OZE za nízké ceny, když je své síti aktuálně není schopno uplatnit (nedostatečná spotřeba, omezení z důvodu regulace zdrojů či sítí) resp. dopravit na požadované místo spotřeby (váznoucí výstavba sítí). Zároveň však musí dovážet drahou elektřinu ve špičkách za ceny nesrovnatelně vyšší, pokud aktuální produkce OZE není dostatečná. Specifikou elektroenergetického trhu je skutečnost, že elektřina vyráběná „mimo plán“ představuje produkt s velmi nízkou a mnohdy dokonce i zápornou prodejní cenou. Tato nepříjemná a pro environmentální vizionáře značně omezující skutečnost bude platit až do doby vybudování nového segmentu elektroenergetiky, tj. ekonomicky konkurenceschopné akumulace velkých množství elektřiny, optimálně v decentralizované formě na napěťové hladině distribučních sítí, která by umožnila překlenout časové úseky aktuální nadvýroby či nedostatečné výroby.

K zmiňovanému výroku komisaře pro energetiku ještě připomínám, že se vztahuje k sumární roční bilanci celého státu. V průběhu roku lze samozřejmě zaznamenat stavy, kdy aktuální výroba OZE více méně náhodně odpovídá špičce odběru v soustavě a produkce zelené elektřiny se síťovým operátorům opravdu nadmíru hodí. Tyto situace jsou obvykle bouřlivě oslavovány a medializovány na environmentálních webech, občas s takovými komentáři, že běžný čtenář absolutně nechápe, proč v Německu a jinde na světě ještě vůbec provozují jaderné, uhelné či plynové elektrárny, když jsou nadbytečné a jedná se o záhadně přežívající dinosaury v nastupující éře moderní energetiky OZE a chytrých sítí. Jen tak na okraj pro čtenáře environmentálních webů - evropské energetiky, včetně ČEZ, jsou si samozřejmě velmi dobře vědomy budoucího potenciálu tzv. decentralizované energetiky a chytrých sítí a pracují na těchto projektech mnoho let, poslední tři roky dokonce pod oficiální hlavičkou EU v rámci projektu Grid4EU.

Pokud se vrátíme k Německu, tak rozhodně nelze tvrdit, že se němečtí síťoví operátoři nesnaží s kolísající výrobou OZE vypořádat a vyráběnou elektřinu uplatnit v domácí síti. Právě naopak - podle údajů statistického portálu Statista v loňském roce realizovali tzv. redispečink po dobu 7966 hodin (332 dní). Pro vysvětlení doplním, že redispečink je preventivním opatřením aplikovaným při hrozbě přetížení přenosových vedení nebo v případě výskytu výstražného stavu v případě neplnění kritéria „N-1“ (bližší vysvětlení zde). Redispečinkem je upravován výkon elektráren podle pokynů dispečera síťového operátora tak, aby byl potlačen akutně hrozící problém – cílem např. může být snížení zatížení konkrétního vedení. Při zohlednění faktu, že ještě v roce 2010 byl redispečink uplatňován v rozsahu 1589 hodin (66 dní) můžeme vidět, že prostor pro „provozní improvizace“ operátorů se výrazně omezil a už nyní se pohybují na maximu svých možností. Řešení síťových problémů při stále stoupající výrobě z OZE je pouze jediné – urychlená výstavba několika tisíc kilometrů vedení ZVN a VVN, což ovšem otvírá Pandořinu skříňku přeplněnou jinými problémy (příklad zde).

Na pozadí popisovaných dílčích technických a ekonomických komplikací lze identifikovat zásadní problém. Na zvyšující se a čím dál tím častěji vynuceně exportované německé výrobě OZE se podílejí domácí spotřebitelé prostřednictvím úhrady poplatku na OZE. A ti se samozřejmě ptají, kde vlastně končí jejich peníze. Argumentace ve smyslu, že se tímto způsobem spolupodílí na záchraně planety před fatální klimatickou změnou, je s průběžně stoupající výší poplatku přijímána stále méně vstřícně. Ostatně na tento politicko-ekonomický tlak již reagovala spolková vláda, která před několika dny schválila reformu zákona o obnovitelných zdrojích energie v zásadě vycházející z tezí předložených v lednu ministrem hospodářství Sigmarem Gabrielem.

(Psáno pro blog i.DNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | sobota 12.4.2014 16:16 | karma článku: 29.84 | přečteno: 1877x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 558 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

14.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 13.30 | Přečteno: 408 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

9.5.2017 v 14:56 | Karma článku: 20.60 | Přečteno: 809 | Diskuse

Petr Nejedlý

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

23.4.2017 v 13:24 | Karma článku: 29.46 | Přečteno: 1002 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Evropě hrozí nová občanská válka

Když se v Paříži v listopadu 2015 střílelo v klubu Bataclan, do 24 hodin byly facebookové a jiné profily na sociálních sítích zahalené v barvách francouzské trikolory. Když se vraždilo před pár dny v Manchesteru – nic.

26.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 48.40 | Přečteno: 19060 | Diskuse

Vladimíra Lokšová

Mnohé firmy v Česku dělají víc škod než užitku

Není ekonomika jako ekonomika. Právě proto, že si česká společnost nechce uvědomovat a analyzovat tuto pravdu, jsme v očích všech významných institucí a světa, a také fakticky, stále rozvojová a zaostalá země.

26.5.2017 v 0:39 | Karma článku: 12.91 | Přečteno: 906 | Diskuse

Eva Kislingerová

Půjčky dlužníkům, obchod s naivitou!

Ač to nezní dobře, přiznejme si, že žijeme v době kultu spotřeby a dluhové. Stačí si pustit televizi, případně chvíli surfovat internetem. Ze všech stran se na nás valí lavina půjček, kdo se nezadluží, jako by nebyl.

25.5.2017 v 21:30 | Karma článku: 25.69 | Přečteno: 1931 | Diskuse

Tomáš Flaška

Já nic nemám, nic nevím, nic nevlastním, všichni se spikli

To je už omletá písnička pana předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ale poslední dar-nedar je už výsměchem všem. Jenom si říkám, co všechno jsou ještě kobliháři schopni spolknout.

25.5.2017 v 12:06 | Karma článku: 45.15 | Přečteno: 6065 | Diskuse

Petr Šindelář

Jak se občanům Česka žije v maňáskovém divadle ústavních činitelů

kde ani přes velkolepé plány rekonstrukce státu nejsou po volbách schopni plnit svoje úkoly, řídit se ústavou a podepsanými smlouvami? Potom se nelze divit, že lidé vládní politiku často vnímají jako dokonalou šaškárnu...

24.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 21.74 | Přečteno: 511 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 23.12 Průměrná čtenost 2911

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.