Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cloud computing alias Otesánek ante portas

30. 04. 2012 11:43:00
Zřejmě jen málo čtenářů má alespoň orientační představu o energetické náročnosti dnešních informačních technologií.

Organizace Greenpeace nedávno zveřejnila zprávu s poněkud sugestivním názvem „How Clean is Your Cloud?“, ve které vytkla největším globálním hráčům v sektoru „cloud computing“ (m.j. Amazon, Apple, Dell, Facebook, Google, IBM, Microsoft, Twitter) vysoký podíl „nečisté“ elektřiny určené k napájení obřích datových center. „Nečistou“ se v kontextu odkazovaného dokumentu samozřejmě rozumí elektřina pocházející z uhelných popř. jaderných elektráren. Dílčí informace pocházející z této zprávy bylo možné zaznamenat i v českých médiích.

Bylo by asi vhodné vyjasnit si situaci ohledně globální energetické náročnosti IT segmentu „cloud computing“. Začněme nejdříve s odhady Greenpeace. Uváděná zpráva přebírá údaje z jiného dokumentu této organizace z března 2010 „Make IT Green: Cloud Computing and its Contribution to Climate Change“, v kterém je vyčíslena spotřeba datových center 330 miliard kWh (TWh) za r. 2007. Pro bližší představu se jedná o teoretickou celoroční nepřetržitou výrobu 38 000 MW po dobu 365 dní x 24 hodin, což pro přiblížení odpovídá např. 38 blokům JE Temelín. Zpracovatelé studie navíc k datovým centrům ještě „přihodili“ spotřebu telekomunikačních technologií 293 TWh, což reprezentuje dalších 33 bloků Temelína. Závěrečná suma tedy činí 623 TWh (71 bloků Temelína). Prognóza na r. 2020 byla formulována v gigantické výši 1 964 TWh (224 bloků Temelína). Jen tak mimochodem, v měřítku posuzovaného roku 2007 by byl fiktivní stát „Cloud computing“ pátý na světě ve spotřebě elektřiny za USA, Čínou, Ruskem a Japonskem.

Abych pravdu řekl, byl jsem z uvedených čísel poněkud na rozpacích, nicméně nemám ambice ani prostředky je opravovat či upřesňovat. Konstatuji pouze, že odhad spotřeby elektřiny konkrétního technologického segmentu, navíc v globálním měřítku, je úkol nadmíru obtížný. Z tohoto důvodu je nanejvýš vhodné data ověřovat i z jiných informačních zdrojů, pokud možno přímo z dotčeného oboru.

Společnost DatacenterDynamics publikovala údaje o vývoji trhu „cloud computingu“, včetně odhadu energetické náročnosti. Zřejmě na základě ověřeného počtu datových stanic a jejich parametrů uvádí odhad celkového příkonu ve výši 31 GW, což odpovídá roční spotřebě 271 TWh (2011), s předpokládaným navýšením o 19% v r. 2012. Otázkou je, do jaké míry se v tomto případě opravdu jedná o „globální data“. Jen pro zajímavost, i tato „skromná“ hodnota, tedy určitě v porovnání s údaji Greenpeace, odpovídá přibližně 1,5% roční světové spotřeby elektřiny.

Na okraj doplním několik informací pro ilustraci měřítka: jedná se přibližně o 100 000 datových center s předpokládaným nárůstem v r. 2012 ve výši 7%, zahrnujících 7,7 milionů datových stanic (racks) s předpokládaným ročním nárůstem 15%. V oboru bylo v roce 2011 proinvestováno 30 miliard USD, odhad na další rok činí 35 miliard USD.

Dle mého názoru podstatně realističtější údaje DatacenterDynamics dokladují fakt, že IT technologie se definitivně staly součástí „velké elektroenergetiky“. Ostatně technická realita je zřejmá. Příkon některých plánovaných světových datových center se pohybuje v řádu až desítek MW, což odpovídá průmyslovým technologiím. Vysoké požadavky na spolehlivost elektrického napájení se blíží standardům pro jaderné elektrárny, což rezultuje v instalaci záložních dieselgenerátorových stanic a sofistikovaných systémů nepřetržitého napájení (UPS).

Je zřejmé, že elektřina k napájení technologií „cloud computing“ musí obecně reflektovat energetický mix daného státu resp. lokality. Vzhledem k dynamickému rozvoji IT technologií lze očekávat, že nárůst počtu datových stanic a s tím spojené nároky na elektrické napájení budou podstatně vyšší než zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, takže podíl „zelené“ elektřiny by měl v tomto případě spíše klesat. To je ovšem pouze omezený technický pohled na problém. Manažeři a PR specialisté globálních datových center si bezpochyby zajistí na energetickém trhu obchodní certifikáty „zelené“ elektřiny ve výši roční spotřeby, takže se již brzy určitě dočkáme datových center s vizitkou „100% green energy“. Ostatně tyto mimikry pro část veřejnosti bez potřebných technických znalostí již brzy zřejmě nasadí nejenom velké korporace, nýbrž i celé státy. K tomuto mohu jako elektrotechnik skromně podotknout jediné, jistě to lze takto administrativně zařídit, ovšem fyzikální realita zůstane pořád stejná.

Nabízí se otázka dalšího vývoje. Mnoho IT odborníků tvrdí, že se nacházíme na počátku éry explozivního rozmachu technologií „cloud computing“. V této souvislosti si vybavuji oněch zmiňovaných 31 Temelínů s předpokládaným navýšením o dalších 6 v roce 2012 a hned v závěsu celé stohy studií nejrůznějších environmentalistických organizací na téma, jak průmyslový svět bude stabilizovat a následně snižovat spotřebu elektřiny. Co třeba Smart Grids, které mají vyřešit všechny problémy s integrací obnovitelných zdrojů do energetického mixu a budou dosti pravděpodobně do značné míry založeny na technologiích „cloud computingu“?. A hned v závěsu vidím miliony, desítky milionů elektromobilů, které vytlačí smrdící spalovací motory z dopravy. Mám tak trochu obavy, že za těchto okolností budeme pouze velmi obtížně snižovat spotřebu elektřiny. Snad jenom tehdy, když vyženeme veškerý těžký průmysl do Asie, což ovšem může řešit energetický problém pouze lokálně a nikoliv globálně.

Možná byla prezentovaná čísla byla pro některé čtenáře překvapující. Asi by nebylo od věci, abychom si uvědomili, že minimálně desítky velkých elektráren „točí“ dnem a nocí, aby se část globální společnosti s odpovídajícím přístupem k IT technologiím, mohla „vykecávat“ na Internetu. Bylo by vhodné, abychom toto měli všichni na paměti, když si sedáme k svému PC.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Petr Nejedlý | pondělí 30.4.2012 11:43 | karma článku: 23.43 | přečteno: 1833x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

3.4.2016 v 12:35 | Karma článku: 18.76 | Přečteno: 696 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

27.3.2016 v 16:51 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 562 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

20.3.2016 v 12:55 | Karma článku: 22.83 | Přečteno: 835 | Diskuse

Petr Nejedlý

Česká republika snížila emise razantněji než Německo a Rakousko

Eurostat publikoval počátkem listopadu souhrnné údaje k snižování emisí skleníkových plynů v zemích EU od roku 1990. Výsledky České republiky rozhodně nejsou špatné.

29.11.2015 v 10:43 | Karma článku: 20.83 | Přečteno: 875 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana a Rudolf Mentzlovi

Cesta do středu Saturnu

Už byla popsána Cesta do středu Země. Nenechme se svazovat fantazií a dejme se unášet realitou při cestě do středu druhé největší planety Sluneční soustavy.

7.12.2016 v 8:00 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 242 | Diskuse

Roman Baroš

Poseidon a Telchines

Pán moří Poseidon a jeho spojení s rasou rybích dětí, známých jako Telchines, které nám daly znalosti metalurgie a dokonce daly Poseidonovi jeho slavný trojzubec. Ale kdo byly tyto mystické bytosti?

6.12.2016 v 20:17 | Karma článku: 5.85 | Přečteno: 102 | Diskuse

Jan Fikáček

Zvuková černá díra

Teorie relativity (ta obecná) nemá přece se zvukem nic společného, ne? Ta se týká gravitace, prostoru a času, nebo tedy prostoročasu. A černá díra "nepustí" ven ani elektromagnetické vlnění, tedy světlo, ne zvukové vlny.

6.12.2016 v 9:09 | Karma článku: 16.90 | Přečteno: 428 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie relativity hraním si s "kostkami" na vašem stole

Myslíte si, že teorie relativity je něco, co nemůžete nikdy přímo zažít, nikdy vidět, nikdy ohmatat, nikdy pochopit? Že je to něco daleko ve vesmíru nebo v šílených rychlostech, které nemůžete ani postřehnout?

5.12.2016 v 9:07 | Karma článku: 21.60 | Přečteno: 703 | Diskuse

Dana Tenzler

Co zhatilo přistání na Marsu? Osudový omyl přistávacího modulu Schiaparelli

Před pár týdny jsme s napětím sledovali přistání modulu Schiparelli na Marsu. Bohužel skončilo fiaskem. Dnes už známe i důvody selhání. Jeho sesterská sonda TGO naštěstí pracuje bezchybně a zasílá na Zemi první obrázky.

5.12.2016 v 8:00 | Karma článku: 19.22 | Přečteno: 544 | Diskuse
Počet článků 151 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2974

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.