Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přistřihování křídel německým Ikarům obnovitelných zdrojů

19. 02. 2012 11:42:21
Němečtí síťoví operátoři musí přechodně omezovat výrobu přímořských větrných parků, protože nemají dostatečně dimenzovanou technologickou infrastrukturu.

Nedávno jsem na blogu publikoval článek o problematice přetoků elektřiny z německých přímořských větrných elektráren přes polskou a českou přenosovou síť. S jistou blogovou nadsázkou jsem se zmiňoval o tom, že Česká republika a Polsko občas představují v oblasti elektrických sítí „spolkové země“, přes které se stále častěji valí neočekávané přívaly elektřiny z německých obnovitelných zdrojů k německým spotřebitelům.

Opět s jistou nadsázkou lze konstatovat, že v případě úspěšného přenosu větrné elektřiny až na české a polské hranice jsou němečtí síťoví operátoři „z nejhoršího venku“, protože dále už jim pomáhají Poláci a Češi. Nabízí se logická otázka, zda Němci činí či nečiní dost pro to, aby si svoje problémy s výrobou elektřiny v OZE vyřešili sami. Pokusím se čtenářům prezentovat některé informace.

Politická vůle formulovaná prostřednictvím zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie je velmi silný argument, ovšem fyzikální a technickou realitu nelze měnit hlasováním v parlamentu. V oblasti výroby elektřiny to znamená, že konkrétní síťový operátor může připustit pouze natolik vysoký podíl preferované výroby elektřiny v OZE, kolik mu reálně a aktuálně dovoluje stávající technologická infrastruktura. Jednoduše řečeno, musí si „poskládat“ síť tak, aby např. nedošlo k přetížení přenosových linek nebo transformátorů. V případě nezvládnutelně vysokých náhlých nárůstů výroby elektřiny v OZE má operátor k dispozici v podstatě jediný prostředek, jak zabránit vzniku sekvence přechodových dějů, na jejímž konci může být v nejnepříznivějším případě rozsáhlý blackout. Tím prostředkem je omezení výroby popř. odpojení OZE, které lokálně přetěžují např. zmiňované přenosové linky či transformátory.

Německý zákon na podporu OZE je formulován tak, že redukce preferované výroby resp. vypínání OZE je sice krajní řešení, nicméně ani nejzapálenější propagátoři OZE si nemohli dovolit riskovat technický kolaps, takže vypínat momentálně zdivočelé OZE za určitých podmínek lze.

Abych nemlátil prázdnou slámu, odkazuji tímto čtenáře na stránky EON Netz se statistikou „řízení energetických zdrojů“ za rok 2011. Pouze tento operátor provedl za rok 2011 celkem 332 vypnutí OZE v rozsahu cca 600 položek. Již zběžné nahlédnutí do tabulky čtenáře přesvědčí, že redukce výroby z OZE byla v některých dnech značná a dlouhodobá. Podle údajů v německém tisku jsou některé větrné parky vypínány v rozsahu až čtvrtiny roční doby možného provozu. Varující je rovněž každoroční nárůst počtu těchto zásahů - čtenáři si mohou na odkazované stránce prohlédnout statistiky EON Netz od roku 2004. Mimo jiné i v této souvislosti mají osoby postižené elektrotechnickým vzděláním dost velký problém akceptovat politické proklamace o plánech výstavby dalších desítek tisíc MW instalovaného výkonu OZE v severním Německu, když už nyní nemohou být všechny využívány dle stávajících výrobních možností a jsou čím dál tím větší potíže, jak je do sítě připojit a umožnit jim smysluplnou činnost.

Je logické, že s takto redukovanou výrobou z důvodu stávajících síťových technologických omezení by někteří provozovatelé OZE prodělali kalhoty, a to dokonce i se zákonem garantovou výkupní cenou a povinným odkupem elektřiny, takže do zákona prolobovali finanční kompenzaci od síťových operátorů za ušlý zisk, ačkoliv vypínání zdrojů primárně iniciují oni sami svoji nepredikovatelnou výrobou rezultující v přetěžování infrastruktury. Je vidět, že technici se mají od politiků a určité části ekonomů ještě hodně co učit.

Nedávno jsem prezentoval údaje z 50 Hz Transmission o jedné třetině silně zatěžovaných linek a celkově 5000 hodinách provozu s mezním zatížením ročně. Podle zde prezentovaných údajů EON Netz musel v roce 2011 cca 600x odpojit určité OZE, protože jinak by už došlo k aktivaci elektrických ochran. Celkový počet vynucených vypínání OZE ze strany síťových operátorů v roce 2011 v Německu měl přesáhnout počet jeden tisíc. Dovoluji si tvrdit, že výše popsaná nouzová opatření budeme vídat v německé elektroenergetice stále častěji. Proč? Protože povolování a výstavba nových linek ZVN/VVN trvá 8-14 let, zatímco u velkých větrných parků pouze 2-4 roky, přičemž už nyní chybějí řádově tisíce kilometrů nových vedení. Podle mého osobního názoru by bylo jedinou cestou schválení opravdu „revolučně tvrdého“ zákona o vyvlastňování pozemků soukromých osob a obcí za účelem výstavby nových vedení, radikální zkrácení všech povolovacích a schvalovacích procedur, včetně procedury posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Jsem opravdu převelice zvědav, zda zelení propagátoři OZE budou ochotni něco takového navrhnout a schválit.

Za stávající situace můžeme konstatovat, že nůžky mezi prudce rostoucí výrobou v OZE v Německu a velmi pomalu vzrůstajícími přenosovými kapacitami v regionu střední Evropy se stále rozevírají, což není dobrá zpráva nejenom pro Němce, ale ani pro nás a naše sousedy.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý

Autor: Petr Nejedlý | neděle 19.2.2012 11:42 | karma článku: 33.14 | přečteno: 2606x

Další články blogera

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

3.4.2016 v 12:35 | Karma článku: 16.14 | Přečteno: 636 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 2)

Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

27.3.2016 v 16:51 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 542 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 1)

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

20.3.2016 v 12:55 | Karma článku: 22.17 | Přečteno: 799 | Diskuse

Petr Nejedlý

Česká republika snížila emise razantněji než Německo a Rakousko

Eurostat publikoval počátkem listopadu souhrnné údaje k snižování emisí skleníkových plynů v zemích EU od roku 1990. Výsledky České republiky rozhodně nejsou špatné.

29.11.2015 v 10:43 | Karma článku: 17.47 | Přečteno: 857 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Záhady státu Ohio

Další ze států USA, který bych chtěl prozkoumat z hlediska záhad je Ohio. Údajné havárie UFO, vojenská základna Wright Paterson, záhadná archeologická místa, desítky kruhů v obilí a další záhady. To je americký stát Ohio

25.9.2016 v 15:26 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 309 |

Jan Zerbst

O paradigmatu nejnovějších dějin - Přístupy historiků k nejnovějším dějinám

V této eseji se zaměřím na přístupy historiků k látce nejnovějších dějin, jež se liší podle druhu pramene, poněvadž nás práce s určitým typem materiálu může ovlivnit i do budoucích let.

25.9.2016 v 7:34 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 478 |

Stanislav Kunc

Prosím, podejte na mne soudní žalobu

Motto :Kdyby se policie a soudy zabývaly dokazováním skutečnosti stejně šlompácky jako věda tak půlka národa sedí v base, kam se hrabou Vyšinskij či Urválek. Věda svým dnešním přístupem ohrožuje samotnou existenci naší civilizace.

24.9.2016 v 16:54 | Karma článku: 15.61 | Přečteno: 794 |

Libor Čermák

Záhady Velkého Buddhy v chrámu Tódaidži v japonské prefektuře Nara

Myslím si, že záhady japonské historie nejsou mezi archeoastronautickými badateli tak známé, jak by si zasloužily. Příkladem muže být například 500 tun těžká bronzová socha Buddhy v chrámu Tódaidži v Nara.

23.9.2016 v 9:24 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 435 |

Karel Tejkal

Kábrtovo proroctví

Hodnota proroctví, které se již vyplnilo, bývá pochybná. Zde však máme proroctví kreacionisty Pavla Kábrta, které se teprve má vyplnit, a to dokonce ještě před koncem letošního roku. Výsledek budeme moci sledovat v přímém přenosu.

22.9.2016 v 20:01 | Karma článku: 10.73 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 151 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2967

Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou. Ačkoliv je technicky vzdělán, zajímá se rovněž o historickou religionistiku (z pohledu ateisty) a cizí jazyky (angličtina, němčina, ruština, francouzština).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.